Psalms 71
1 In thee, O Yahweh, have I sought refuge, May I not be ashamed unto times age-abiding:
V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.
2 In thy righteousness, wilt thou rescue me, and deliver me, Incline unto me thine ear, and save me:
Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.
3 Be thou unto me, a Rock to dwell in, a Place of Security, To save me, For, my mountain crag and my stronghold, thou art.
Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.
4 Oh my God, deliver me, From the hand of the lawless one, From the clutch of the perverse and ruthless one;
Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.
5 For, thou, art my hope, My Lord, Yahweh, My confidence from my youthful days:
Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.
6 Upon thee, have I stayed myself from birth, Thou art he that severed me, from the body of my mother, Of thee, shall be my praise—continually.
Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.
7 A very wonder, have I been unto many, Seeing that, thou, hast been my strong refuge,
Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.
8 My mouth shall be filled with, thy praise, All the day, with thy splendour.
Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.
9 Do not cast me off in the time of old age, When my vigour faileth, do not forsake me;
Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.
10 For mine enemies have spoken of me, And, they who watch for my life, have taken counsel together;
Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,
11 Saying, God, hath forsaken him, Pursue and take him, For there is none to rescue.
Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.
12 O God, be not far from me, O my God, to help me, make haste!
Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.
13 Let them be ashamed—be consumed, Who are assailing my life, —Let them be covered with reproach and confusion, Who are seeking my hurt.
Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.
14 But, I, continually will hope, And will add to all thy praise;
Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.
15 My mouth, shall relate thy righteousness, All the day, thy deliverance, For I know not the numbers.
Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.
16 I will enter into the mighty doings of My Lord—Yahweh, I will make mention of thy righteousness—thine alone.
Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.
17 O God, thou hast taught me from my youthful days, And, hitherto, have I been wont to tell of thy wonders;
Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.
18 Even now, therefore, that I am old and grayheaded, O God, do not forsake me, —Until I tell of thine arm unto a [new] generation, Unto every one that is to come, thy might;
Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.
19 And, as for thy righteousness, O God, up on high, Wherein thou hast wrought great things, O God! who is like unto thee?
Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?
20 Thou who hast let us see many distresses and misfortunes, Wilt again bring us to life, And, out of the resounding depths of the earth, wilt again raise us up;
Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.
21 Thou wilt increase my greatness, And, on every side, wilt comfort me.
Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.
22 I also, will praise thee by the aid of a harp, Thy faithfulness, O my God, —I will make music unto thee with a lyre, Thou holy one of Israel;
I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.
23 My lips shall make a joyful noise, When I make music unto thee, And my soul which thou hast ransomed;
Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.
24 Even my tongue, all the day, shall softly utter thy righteousness, For they have turned pale—for they have blushed, Who were seeking my hurt.
Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.
