Psalms 147
1 Praise ye Yah, For it is good, to make melody to our GOD, —For it is delightful, seemly is praise!
Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.
2 Yahweh, is building Jerusalem, The outcasts of Israel, will he gather together.
Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,
3 He is healing the broken in heart, —and binding up their hurts.
Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,
4 Counting the number of the stars, To all of them—names, he giveth.
Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.
5 Great is our Lord, and of abounding strength, And, his knowledge, cannot be expressed.
Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.
6 Yahweh, relieveth the humbled! casting the lawless down to the earth.
Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.
7 Respond to Yahweh with thanksgiving, Make melody to our God with the lyre.
Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,
8 Who covereth the heavens with clouds, preparing rain for the earth, who causeth the mountains to sprout grass:
Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.
9 Giving, to the beast, its food, to the young ravens, when they cry.
Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.
10 Not in the strength of the horse, doth he delight, Not in the legs of a man, hath he pleasure:
Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.
11 Yahweh, hath pleasure, in them who revere him, in them who wait for his lovingkindness.
Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.
12 Laud thou, O Jerusalem, Yahweh, Praise thy God, O Zion:
Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.
13 For he hath strengthened the bars of thy gates, He hath blessed thy children in thy midst:
Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.
14 Who maketh thy boundaries to be peace, With the marrow of wheat, doth he satisfy thee:
On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.
15 Who sendeth his utterance to the earth, How swiftly, runneth his word!
On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.
16 Who giveth snow like wool, Hoar-frost—like ashes, he scattereth:
Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.
17 Casting forth his ice like crumbs, Before his cold, who can stand?
Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?
18 He sendeth forth his word and melteth them, He causeth his wind to blow, the waters, stream along:
Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.
19 Declaring his word unto Jacob, His statutes and his regulations, unto Israel.
Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.
20 He hath not dealt so with any nation, and, his regulations, he maketh not known to them. Praise ye Yah!
Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.
