< Psalms 139 >

1 To the Chief Musician, David’s. A Melody. O Yahweh! thou hast searched me, and observed:
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
2 Thou, hast observed my downsitting and mine uprising, Thou hast given heed to my desire, from afar:
Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
3 My path and my couch, hast thou examined, and, all my ways, thou well knowest.
Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
4 Surely there hath not been a word on my tongue, [but] behold! O Yahweh, thou hast observed it on every side.
Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
5 Behind and before, hast thou shut me in, and hast laid upon me thy hand: —
Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
6 Knowledge, too wonderful, for me! high, I cannot attain to it!
Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
7 Whither can I go from thy spirit? or whither, from thy face, can I flee?
Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
8 If I ascend the heavens, there, thou art! If I spread out hades as my couch, behold thee! (Sheol h7585)
Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol h7585)
9 If I mount the wings of the dawn, settle down in the region beyond the sea,
Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
10 Even there, thy hand shall lead me, and thy right hand shall hold me.
I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
11 If I say, Surely, darkness, shall cover me! then, night, is light about me.
Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
12 Even darkness, will not conceal from thee, —but, night, like day, will shine, So is the darkness, as the light!
Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
13 For, thou, didst possess thyself of my reins, thou didst weave me together in the womb of my mother.
Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
14 I thank thee, in that fearfully was my being distinguished, Wonderful are thy works, and, mine own soul, is observing [them] intently!
Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
15 My substance was not hid from thee, —when I was made in secret, when I was skilfully figured in the lower parts of the earth.
Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
16 Mine unfinished substance, thine eyes beheld, and, in thy book, all the parts thereof were written, —the days they should be fashioned! while yet there was not one among them.
Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
17 To me, then, how precious have thy desires become, O GOD! How numerous, the heads of them!
Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
18 I would recount them! Beyond the sands, they multiply, I rouse myself—and am still with thee.
Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
19 Wilt thou not, O GOD, slay the lawless one? Therefore, ye men of bloodshed, depart from me!
Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
20 For they speak of thee wickedly, Thy foes lift up [their hand] unto falsehood.
Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
21 Do I not hate, them who hate thee, O Yahweh? And loathe, them who rise up against thee?
Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
22 With completeness of hatred, I hate them, As enemies, have they become to me.
Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
23 Search me, O GOD, and observe my heart, Try me, and observe my cares;
Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
24 And see if there be any idol-way in me, and lead me in a way age-abiding.
A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.

< Psalms 139 >