Psalms 132
1 A Song of Ascents. Remember, O Yahweh, unto David, all his humiliations!
Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
2 What he Sware to Yahweh, —Vowed to the Mighty One of Jacob:
Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
3 Surely I will not enter the home of my own house, nor ascend my curtained couch;
Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
4 I will not give sleep to mine eyes, nor, to mine eye-lashes, slumber:
Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
5 Until I find a place for Yahweh, habitations for the Mighty One of Jacob.
Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
6 Lo! we heard of it at Ephrathah, we found it in the fields of the wood.
Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
7 We would enter his habitations, we would bow down at his footstool.
Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
8 Arise! O Yahweh, unto thy place of rest, Thou, and the ark of thy strength.
Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
9 Thy priests, let them be clothed with righteousness, Thy men of lovingkindness, let them shout for joy!
Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
10 For the sake of David thy servant, do not turn away the face of thine Anointed One.
Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
11 Yahweh hath sworn unto David, in faithfulness, will he not turn from it, —Of the fruit of thy body, will I seat on thy throne.
Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
12 If thy sons keep my covenant, and my testimony which I will teach them, even their sons, unto futurity, shall sit on thy throne.
Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
13 For Yahweh hath chosen Zion, —He hath desired it as a dwelling for himself:
Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
14 This, is my place of rest unto futurity, Here, will I dwell, for I have desired it;
Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
15 Her provision, will I abundantly bless, Her needy ones, will I satisfy with bread;
Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
16 And, her priests, will I clothe with salvation, and, her men of lovingkindness, shall, shout aloud, for joy;
A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
17 There, will I cause to bud a horn to David, I have prepared a lamp for mine Anointed One;
Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
18 His enemies, will I clothe with shame, but, upon himself, shall his crown be resplendent.
Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
