Psalms 109
1 To the Chief Musician. David’s. A Melody. O God of my praise, do not be silent;
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
2 For, the mouth of the lawless one and the mouth of the deceiver, against me, are open, They have spoken to me with false tongue;
Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
3 And, with words of hatred, have they surrounded me, and have made war upon me without cause:
A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
4 For my love, they have been accusing me, while, I, was at prayer:
Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
5 Yea they have returned unto me—Evil for good; and, Hatred for my love.
Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
6 Set in charge over him, one who is lawless, and let, an accuser, stand at his right hand;
Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
7 When he is judged, let him go out condemned, and let, his own petition, become a sin;
Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
8 Let his days become few, his overseership, let another take;
Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
9 Let his children become fatherless, and his wife a widow;
Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
10 Let his children, wander about, and beg, Let them be driven out of their ruins;
Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
11 Let the creditor take aim at all that he hath, and let strangers prey on the fruit of his toil;
Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
12 Let him have no one to continue lovingkindness, and there be none to favour his fatherless children;
Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
13 Let his posterity be for cutting off, In another generation, let their name be wiped out;
Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
14 Remembered be the iniquity of his fathers against Yahweh, and, the sin of his mother, let it not be wiped out;
Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
15 Let them be before Yahweh continually, and let the memory of them, be cut off out of the earth.
Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
16 Because that he remembered not to show lovingkindness, but pursued the man that was oppressed and needy, that, the downhearted, he might slay.
Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
17 Because he loved cursing, May it have come upon him, Because he delighted not in blessing, May it have kept far from him;
Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
18 Because he clothed himself in cursing as his outer garment, therefore may it have entered like water into his inward part, and like oil into his bones;
A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
19 Be it his, as a garment he shall wrap round him, and for a girdle he shall, at all times, gird on:
Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
20 This, be the reward of mine accusers, from Yahweh, even of them who are speaking wrongfully against my life.
Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
21 But, thou, Yahweh, Adonay, deal effectually with me, for the sake of thy Name, Since good is thy lovingkindness, O rescue me;
Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
22 For, oppressed and needy, I am, and, my heart, is wounded within me.
Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
23 As a shadow when it stretcheth out, I am gone, I am shaken off like the locust;
Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
24 My knees, tremble from fasting, and, my flesh, faileth of fatness:
Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
25 So, I, am become a reproach for them, They see me, they shake their head.
Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
26 Help me! O Yahweh my God, Save me, according to thy lovingkindness:
Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
27 That they may know that, Thine own hand, this is, Thou, Yahweh, hast done it.
Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
28 They, may curse if, thou, wilt bless, —Mine assailants, shall be ashamed, but, thy servant, shall rejoice;
Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
29 Mine accusers shall be clothed with confusion, and shall wrap about them, like a cloak, their own shame.
Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
30 I will thank Yahweh loudly with my mouth, Yea, in the midst of multitudes, will I praise him;
Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
31 Because he standeth at the right hand of the needy, To save, from them who would pass sentence on his life.
Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
