< Psalms 105 >
1 Give ye thanks to Yahweh, Call upon his Name, Make known, among the peoples, his doings;
Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.
2 Sing ye to him, Make ye music to him, Speak ye of all his wonders.
Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
3 Make your boast in his holy Name, Joyful be the heart of them who are seeking Yahweh.
Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.
4 Search out Yahweh and his strength, Seek diligently his face at all times.
Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
5 Remember his wonders which he hath done, His portents, and the just decisions of his mouth.
Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,
6 O ye Seed of Abraham—his servants, Sons of Jacob—his chosen ones:
Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.
7 Yahweh himself, is our God, Through all the land, are his just decision.
Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
8 He hath remembered, unto times age-abiding, his covenant, The word he commanded, to a thousand generations;
Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
9 Which he solemnised with Abraham, and his oath, to Isaac;
Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.
10 And confirmed it unto Jacob for a statute, To Israel, as a covenant age-abiding;
Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
11 Saying, To thee, will I give the land of Canaan, As your inherited portion;
Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,
12 While as yet they were men easily counted, —A very few, and sojourners therein;
Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.
13 And they wandered from nation to nation, From a kingdom, to another people.
Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.
14 He suffered no son of earth to oppress them, And reproved—for their sakes—[even] kings!
Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
15 Ye may not touch mine Anointed ones, And, to my Prophets, may ye do no wrong.
Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
16 Then called he a famine over the land, All the staff of bread, he brake;
Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,
17 He sent before them a man, For a slave, was he sold—[even] Joseph;
Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.
18 They forced, into a fetter, his foot, Into the iron, entered his soul;
Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,
19 Until the time when his word came to pass, Speech of Yahweh, proved him;
Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.
20 The king sent, and set him free, One having dominion over peoples, yet loosed he his bonds;
Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.
21 He appointed him lord to his household, And one having dominion over all he possessed;
Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,
22 That he might bind his rulers as he pleased, And, his elders, he might embue with wisdom.
Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.
23 So Israel came into Egypt, And, Jacob, sojourned in the land of Ham;
Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.
24 And he made his people exceeding fruitful, —And caused them to become stronger than their adversaries.
Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.
25 He let them turn their heart—To hate his people, To deal treacherously with his servants;
Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.
26 He sent Moses his servant, Aaron, whom he had chosen.
I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.
27 He set among them his threatening signs, And his wonders, in the land of Ham;
Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.
28 He sent darkness, and made it dark, But they rebelled against his words;
Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.
29 He turned their waters into blood, And so caused their fish to die;
Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.
30 Their land swarmed with frogs, In the chambers of their kings!
Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.
31 He spake, and there came in the gad-fly, Gnats, in all their bounds;
Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.
32 He made their showers—hail, A fire flaming throughout their land;
Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,
33 And he smote their vines, and their fig-trees, And brake in pieces the trees of their bounds;
Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.
34 He spake—then came the swarming locust, —The devouring locust, and that without number;
Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.
35 And devoured all the herbage in their land, And devoured the fruit of their ground.
I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.
36 Then smote he every firstborn in their land, The beginning of all their strength;
Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.
37 Thus brought he them forth, with silver and gold, Nor was there, throughout his tribes, one that faltered;
Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.
38 Egypt rejoiced when they went out, For the dread of them had fallen upon them.
Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.
39 He spread out a cloud as a covering, And fire, to give light by night,
Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.
40 They asked, and he brought in the quail, —And, with the bread of the heavens, he satisfied them;
K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.
41 He opened the rock, and there gushed forth waters, They flowed along, through parched places, as a river;
Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.
42 For he remembered his holy word, With Abraham his servant.
Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.
43 Thus brought he forth his people with gladness, —With shouts of triumph, his chosen ones;
Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.
44 And gave them, the lands of the nations, And, of the toil of the peoples, took they possession:
A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,
45 In order that they might observe his statutes, And, over his laws, might keep watch, Praise ye Yah.
Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.