Psalms 10
1 Wherefore, O Yahweh, shouldst thou stand afar off? [Wherefore] hide thyself, in times of destitution?
Proč, ó Hospodine, stojíš zdaleka, a skrýváš se v čas ssoužení?
2 In the pride of the lawless one, he hotly pursueth the poor, let them be caught in the plots which they have devised!
Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí.
3 For the lawless one hath boasted over the longing of his soul, and, the robber, hath blasphemed Yahweh.
Neboť se honosí bezbožník v líbostech života svého, a lakomý sobě pochlebuje, a Hospodina popouzí.
4 The lawless one, in the loftiness of his countenance, will not enquire, God is not in any of his plots:
Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že není Boha.
5 His ways are firm at all times, On high, are thy righteous regulations, out of his sight, As for all his adversaries, he puffeth at them:
Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času, soudové tvoji vzdáleni jsou od něho, i na všecky nepřátely své fouká,
6 He hath said in his heart, I shall not be shaken, —From generation to generation, shall I be in no misfortune.
Říkaje v srdci svém: Nepohnuť se od národu až do pronárodu, nebo nebojím se zlého.
7 With cursing, his mouth is full, and with deceptions and oppression, Under his tongue, are trouble and mischief:
Ústa jeho plná jsou zlořečenství, i chytrosti a lsti; pod jazykem jeho trápení a starost.
8 He abideth in the lurking-place of villages, In the hiding-places, he murdereth the innocent, —His eyes, for the unfortunate, are on the watch:
Sedí v zálohách ve vsech a v skrýších, aby zamordoval nevinného; očima svýma po chudém špehuje.
9 He lieth in wait in a hiding-place, like a lion in his covert, He lieth in wait to catch the humbled, He catcheth the humbled, by drawing him into his net:
Èíhá v skrytě jako lev v jeskyni své, číhá, aby pochytil chudého, uchvacujeť jej, a táhne pod sítku svou.
10 He croucheth, he lieth down, then falleth he with his strong claws upon the unfortunate.
Připadá a stuluje se, dokudž by nevpadlo v silné pazoury jeho shromáždění chudých.
11 He hath said in his heart, GOD hath forgotten, —He hath veiled his face, Oh he hath never seen!
Říká v srdci svém: Zapomenulť jest Bůh silný, skryl tvář svou, nepohledíť na věky.
12 Arise! Yahweh! O GOD! raise thy hand, —Do not forget the patient!
Povstaniž, Hospodine Bože silný, vznes ruku svou, nezapomínejž se nad chudými.
13 Wherefore hath the lawless one blasphemed God? He hath said in his heart, Thou wilt not require [it]!
Proč má bezbožník Boha popouzeti, říkaje v srdci svém, že toho vyhledávati nebudeš?
14 Thou hast seen! For, thou, mischief and misery, dost discern, to requite with thine own hand, Unto thee, doth, the unfortunate one, give himself up, To the fatherless, thou thyself, hast become a helper.
Díváš se do času, nebo ty nátisk a bolest spatřuješ, abys jim odplatil rukou svou; na tebeť se spouští chudý, sirotku ty jsi spomocník.
15 Shatter thou the arm of the lawless one, And, as for the wrongful, wilt thou not enquire for his lawlessness—wilt thou not find [it]?
Potři rámě bezbožného, a vyhledej nepravosti zlostného, tak aby neostál.
16 Yahweh, is king, to times age-abiding and beyond, The nations have perished out of his land.
Hospodin jest králem věčných věků, národové z země své hynou.
17 The longing of the patient, thou hast heard, O Yahweh, Thou wilt establish their heart, Thou wilt make attentive thine ear:
Žádost ponížených vyslýcháš, Hospodine, utvrzuješ srdce jejich, ucha svého k nim nakloňuješ,
18 To vindicate the fatherless and the crushed, A man of the earth, shall, no further, cause terror!
Abys soud činil sirotku a ssouženému, tak aby jich nessužoval více člověk bídný a zemský.
