Proverbs 29
1 He that being often reproved stiffeneth his neck, suddenly shall be hurt, and there be no healing.
Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
2 When the righteous become great, the people rejoice, but, when a lawless man beareth rule, a people sigh.
Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
3 A man who loveth wisdom, gladdeneth his father, but, a companion of harlots, destroyeth wealth.
Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
4 A king, by justice, shall establish a land, —but, a man open to bribes, bringeth it to ruin.
Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
5 A man who flattereth his neighbour, spreadeth, a net, over his steps.
Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
6 In the transgression of a wicked man, is a snare, but, the righteous, doth shout in triumph and rejoice.
Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
7 The righteous doth acknowledge the plea of the poor, but, the lawless, regardeth not knowledge.
Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
8 Men given to mockery, inflame a city, —but, wise men, turn away anger.
Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
9 A wise man pleading with a foolish man, whether he rage or laugh, there is no settlement.
Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
10 Blood-thirsty men, hate the blameless man, and, as for the upright, they seek his life.
Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
11 All his anger, doth a dullard let go, but, a wise man, by keeping it back, stilleth it.
Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
12 When a ruler giveth heed to the word of falsehood, all his attendants, become lawless.
Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
13 The poor man and the man of usury, meet together, he that enlighteneth the eyes of them both, is Yahweh.
Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
14 When a king judgeth faithfully the poor, his throne, to futurity, shall be established.
Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
15 A rod with rebuke, giveth wisdom, but, a youth unrestrained, bringeth shame to his mother.
Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
16 When the lawless become great, transgression increaseth, but, the righteous, shall behold, their ruin.
Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
17 Correct thy son, that he may give thee rest, that he may give delight to thy soul.
Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
18 Where there is no vision, a people is let loose, but, he that keepeth instruction, how happy is he!
Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
19 By words, a servant will not be corrected, though he perceiveth, yet is there no answer.
Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
20 Thou hast seen a man hasty in his words, —there is, more hope of a dullard, than of him.
Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
21 He that dealeth tenderly with his servant from childhood, in his after life, shall have him for a son.
Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
22 A man given to anger, stirreth up strife, and, he that exceedeth in wrath, aboundeth in transgression.
Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
23 The loftiness of a man, layeth him low, —but, one of a lowly spirit, shall attain unto honour.
Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
24 He that shareth with a thief, hateth himself, an oath, he heareth, yet may not tell.
Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
25 The fear of man, setteth a snare, but, he that trusteth in Yahweh, shall be placed on high.
Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
26 Many, seek the face of a ruler, but, from Yahweh, is the sentence of each one.
Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
27 An abomination to the righteous, is the man of perversity, and, an abomination to the lawless, is a man of straightforward way.
Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
