Proverbs 24
1 Be not thou envious of wicked men, neither crave to be with them;
Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
2 For, violence, their heart muttereth, and, mischief, their lips do speak.
Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
3 In wisdom, is a house builded, and, in understanding, is it established;
Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
4 And, in knowledge, chambers are filled, with all acquisitions, costly and fair.
Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
5 A wise man, is mighty, and, a man of knowledge, becometh alert in vigour.
Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
6 Surely, with concerted measures, shalt thou make for thyself war, and, success, lieth in the greatness of the counsellor.
Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
7 Unattainable to a foolish man, are the dictates of wisdom, in the gate, he openeth not his mouth.
Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
8 He that deviseth to do mischief, him, shall men call, a master of plots.
Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
9 The purpose of folly, is sin, and, an abomination to mankind, is a buffoon.
Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
10 Thou hast been slothful in the day of straitness, Strait, is thy strength.
Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
11 Deliver thou such as are being led forth to death, and, them who are tottering to slaughter, oh that thou wouldst hold back!
Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
12 Though thou say, Lo! we knew not this, Shall not, he that proveth hearts, himself, discern? And, he that formeth thy soul, himself, know? and bring back to a son of earth according to his deed?
Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
13 My son, eat thou honey, because it is good, —and droppings from the comb [because they are] sweet to thy palate:
Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
14 Thus, take knowledge of wisdom, for thine own soul; If thou find it, then there is a future, and, thine expectation, shall not be cut off.
Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
15 Do not lie in wait, thou lawless man, against the home of the righteous, —neither destroy thou his place of rest;
Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
16 For, seven times, may the righteous fall and yet arise, but, lawless men, shall stumble into calamity.
Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
17 When thine enemy falleth, do not thou rejoice, and, when he stumbleth, let not thy heart exult:
Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
18 Lest Yahweh see it, and it be wicked in his eyes, and he turn away from him his anger.
Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
19 Burn not with vexation against evil doers, be not envious of lawless men;
Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
20 For there shall be no future for the wicked, The lamp of the lawless, shall go out.
Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
21 Revere thou Yahweh, my son, and the king, and, with the fickle, have thou no fellowship;
Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
22 For, suddenly, shall arise their calamity; and, the misfortune of their years, who knoweth?
Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
23 These things also, concern the wise, To take note of faces in judgment, is not good.
Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
24 He that saith to the lawless man, Righteous, thou art, peoples shall denounce him, populations shall curse him;
Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
25 But, to reprovers, one should be pleasant, and, upon them, should come an excellent blessing:
Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
26 Lips, should one kiss with one who answereth in right words.
Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
27 Prepare, in the open, thy work, and make ready, in the field, for thyself, Afterwards, shalt thou build thy house.
Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
28 Do not become a needless witness against thy neighbour, so mightest thou open too wide thy lips:
Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
29 Do not say—According to what he hath done to me, so, will I do to him, I will repay every one according to his work.
Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
30 By the field of the sluggard, I passed, and by the vineyard of a man lacking sense;
Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
31 And lo! there had come up all over it—thorns, there had covered the face thereof—thistles, and, the stone fence thereof, had been thrown down.
A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
32 So I observed it, for myself, I applied my heart, I looked—I accepted correction:
A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
33 A little sleep, a little slumber, a little folding of the hands to rest:
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
34 So shall come in, as a highwayman, thy poverty, and, thy want, as one armed with a shield.
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
