Proverbs 23
1 When thou sittest to eat with a ruler, thou shalt consider well, what is before thee;
Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
2 And shalt put a knife to thy throat, if, of great appetite, thou art:
Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
3 Do not crave his dainties, for, the same, are deceitful food.
Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
4 Do not toil to get wealth, of thine own understanding, forbear:
Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
5 Wilt thou let thine eye fly thereupon, when it is nothing? for it will, surely make, itself wings, Like an eagle, will it wing its way across the heavens.
K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
6 Do not eat the food of him that hath a begrudging eye, neither crave thou his dainties;
Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
7 For, just as he hath thought in his own mind, so, he is: Eat and drink! he may say to thee, but, his heart, is not with thee.
Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
8 As for thy morsel thou hast eaten, thou shalt vomit it, so shalt thou waste thy things so sweet.
Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
9 In the ears of a dullard, do not speak, for he will despise the good sense of thy words.
Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
10 Do not move back the ancient boundary, and, into the fields of the fatherless, do not enter;
Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
11 For, their near of kin, is strong, he, will plead their cause with thee.
Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
12 Bring, to correction, thy heart, and thine ears, to the sayings of knowledge.
Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
13 Do not withhold, from a child, correction, When thou smitest him with the rod, he shall not die:
Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. (Sheol h7585)
15 My son! if thy heart be wise, my heart shall rejoice, even mine.
Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
16 So shall my reins exult, when thy lips speak the things that are right.
A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
17 Let not thy heart be envious of sinners, only of the reverence of Yahweh, all day long;
Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
18 For surely there is a future, and, thine expectation, shall not be cut off.
Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
19 Hear, thou, my son, and be wise, and lead forward, in duty, thy heart.
Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
20 Do not be among them who tipple with wine, —among them who are gluttons;
Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
21 For, the tippler and the glutton, shall come to poverty, and, rags, shall Slumber put on!
Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
22 Hearken to thy father here, who begat thee, and despise not, when she is old, thy mother.
Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
23 Truth, buy thou, but do not sell, wisdom, and correction, and understanding.
Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
24 Greatly shall exult, the father of a righteous man, and, he that begetteth a wise son, shall rejoice in him:
Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
25 Rejoice shall thy father and thy mother, yea she, shall exult, who bare thee.
Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
26 Oh give, my son, thy mind unto me, and let, thine eyes, observe, my ways;
Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
27 For, a deep chasm, is the unchaste woman, and, a narrow pit, the female unknown;
Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
28 Yea, she, as for prey, lieth in wait, and, the treacherous among mankind, she causeth to abound.
Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
29 Who hath woe? Who hath outcry of pain? Who hath contentions? Who hath complaining? Who hath needless wounds? Who hath dullness of eyes?
Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
30 They who tarry over wine, they who go in to search for mixed wine.
Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
31 Do not look on wine when it becometh red, when it giveth in the cup its sparkle, glideth down smoothly.
Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
32 Its after effect, is that, like a serpent, it biteth, and, like a viper, it doth sting.
Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
33 Thine eyes, will see strange women, and, thy heart, will speak perverse things:
Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
34 So shalt thou become, as one lying down in the heart of the sea, —or as one lying down on the top of the mastgear:
A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
35 They smote me—I felt no pain, They struck me down—I noticed it not, —When shall I wake up? I will go on, I will seek it, again!
Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
