Proverbs 19
1 Better is a poor man, walking in his integrity, than one of perverse lips, and, he, a dullard.
Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
2 Surely, for the soul to be, without knowledge, is not good, and, he that hasteth with his feet, strayeth.
Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
3 The folly of a man, subverteth his way, and, against Yahweh, his heart is angry.
Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
4 Wealth, addeth many friends, but, the poor man, from his own friend, is parted.
Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
5 A false witness, shall not be held innocent, and, he that uttereth lies, shall not escape.
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
6 Many, will entreat the favour of a noble, and, every one, is a friend to a man abounding in gifts.
Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
7 All the brethren of a poor man, hate him, how much more have, his friends, gone far from him, he may hunt up promises—there are none.
Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
8 He that acquireth sense, loveth his own soul, he that guardeth understanding, shall find blessing.
Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
9 A false witness, shall not be held innocent, and, he that uttereth lies, shall perish.
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
10 Unseemly for a dullard, is delicate living, how much more for, a servant, to bear rule over princes.
Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
11 The discretion of a man, deferreth his anger, and, his adorning, is to pass over transgression.
Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
12 The growl as of a young lion, is the rage of a king, but, like dew upon the grass, is his good pleasure.
Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
13 Engulfing ruin to his father, is a son that is a dullard, —and, a continuous dripping, are the contentions of a wife.
Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
14 House and substance, are an inheritance from one’s fathers, but, from Yahweh, cometh a wife who is prudent.
Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
15 Sloth, falleth into a deep sleep, and, a soul that is indolent, shall famish.
Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
16 One who guardeth the commandment, guardeth his life, he that is reckless in his ways, shall die.
Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
17 A lender to Yahweh, is one who sheweth favour to the poor, and, his good deed, He will pay him back.
Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
18 Correct thy son, because there is hope, yet, not so as to slay him, let thy passion be excited.
Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
19 A man in a rage, taketh away the penalty, —nevertheless, if thou let him go free, the more [stripes] must thou add.
Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
20 Hear counsel, receive correction, that thou mayest be wise in thine after-life.
Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
21 Many are the devices in a man’s heart, but, the counsel of Yahweh, that, shall stand.
Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
22 The charm of a man, is his lovingkindness, —and better a poor man, than one who deceiveth.
Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
23 The reverence of Yahweh, leadeth to life, satisfied then, let a man remain—let him not be visited by calamity.
Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
24 A sluggard burieth his hand in the dish, even unto his own mouth, will he not bring it back.
Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
25 The scoffer, thou shalt smite, and, the simple, will beware, but correct a man of intelligence—he will understand teaching.
Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
26 He that ruineth his father, and chaseth away his mother, is a son causing shame and reproach.
Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
27 Cease, my son, to hear instruction that would cause thee to wander from the sayings of knowledge.
Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
28 An abandoned witness, scorneth justice, and, the mouth of lawless men, swalloweth iniquity.
Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
29 Prepared for scoffers, are punishments, and stripes, for the back of dullards.
Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
