Philippians 4
1 So then, my brethren, beloved and longed for, my joy and crown, —thus, stand fast in the Lord, beloved.
A tak, bratří moji milí a přežádoucí, jenž jste radost a koruna má, tak stůjte v Pánu, milí.
2 Euodia, I exhort, and, Syntche, I exhort, —on the same thing, to be resolved in the Lord: —
Evody prosím, i Syntychény prosím, aby jednostejně smyslily v Pánu.
3 Yea! I request thee also, true yokefellow, be thou helping together with these women, —who, indeed, in the joyful message, have maintained the combat with me, along with Clement also, and the rest of my fellow-workers, whose names, are in the book of life.
Ano i tebe prosím, tovaryši můj vlastní, budiž jim pomocen, kteréžto v evangelium spolu se mnou pracovaly, i spolu s Klimentem a s jinými pomocníky mými, jejichžto jména napsána jsou v knize života.
4 Rejoice in the Lord always: again, I will say—rejoice!
Radujte se v Pánu vždycky; opět pravím, radujte se.
5 Let, your considerateness, be known unto all men. The Lord, is near: —
Středmost vaše známa buď všechněm lidem. Pán blízko.
6 For nothing, be anxious, but, in everything, by your prayer and supplication with thanksgiving, let, your petitions, be made known unto God;
O nic nebuďte pečliví, ale ve všech věcech skrze modlitbu a poníženou žádost s díků činěním prosby vaše známy buďte Bohu.
7 And, the peace of God, which riseth above every mind, shall guard your hearts and your thoughts, in Christ Jesus.
A pokoj Boží, kterýž převyšuje všeliký rozum, hájiti bude srdcí vašich i smyslů vašich v Kristu Ježíši.
8 For the rest, brethren, whatsoever things are true, whatsoever things are dignified, whatsoever things are righteous, whatsoever things are chaste, whatsoever things are lovely, whatsoever things are of good report, —if there be any virtue, and if any praise, the same, be taking into account;
Dále pak, bratří, kterékoli věci jsou pravé, kterékoli poctivé, kterékoli spravedlivé, kterékoli čisté, kterékoli milé, kterékoli dobropověstné, jest-li která ctnost, a jest-li která chvála, o těch věcech přemyšlujte.
9 The things which ye have both learned, and accepted, and heard, and seen in me, the same, practise; —and, the God of peace, shall be with you.
Kterýmž jste se i naučili, je i přijali, a slyšeli i viděli na mně. Ty věci čiňte, a Bůh pokoje budeť s vámi.
10 Howbeit I have been made to rejoice in the Lord greatly—that, now, at length, ye have flourished in your care for me, —although, indeed, ye were caring, but lacked opportunity.
Zradoval jsem se v Pánu velice z toho, že již opět zase rozzelenala se péče vaše o mne. Načež bezpochyby i prve myslili jste, ale nedostalo se vám příhodného času.
11 Not that, as to coming short, I am speaking, for, I, have learned, in whatsoever circumstances I am, to be, independent:
Ne proto, že bych jakou nouzi měl, toto pravím; nebo já naučil jsem se dosti míti na tom, což mám.
12 I know [what it is] even to be kept low, and I know [what it is] to have more than enough, —in every way, and in all things, have I been let into the secret—both to be well fed, and to be hungering, both to have more than enough, and to be coming short:
Umímť i snížen býti, umím také i hojnost míti; všudy a ve všech věcech pocvičen jsem, i nasycen býti i lačněti, i hojnost míti i nouzi trpěti.
13 I have might, for all things, in him that empowereth me.
Všecko mohu v Kristu, kterýž mne posiluje.
14 Nevertheless, nobly, have ye done, in taking fellowship with me in my tribulation.
Avšak dobře jste učinili, účastni byvše mého soužení.
15 Ye know, moreover, even ye, Philippians, —that, in the beginning of the glad-message, when I went forth from Macedonia, not, so much as one assembly, with me had fellowship—in the matter of giving and receiving—save, ye alone, —
Víte pak i vy, Filipenští, že při počátku evangelium, když jsem šel z Macedonie, žádný sbor neudělil mi z strany dání a vzetí, než vy sami.
16 That, even in Thessalonica, both once and again, unto my need, ye sent: —
Ano i do Tesaloniky jednou i po druhé, čehož jsem potřeboval, poslali jste mi.
17 Not that I seek after the gift, but I seek after the fruit that is to abound unto your account.
Ne protože bych hledal darů, ale hledám užitku hojného k vašemu prospěchu.
18 But I have all things in full, and have more than enough, I am filled, having welcomed from Epaphroditus the things that came from you, —a fragrance of sweet smell, an acceptable sacrifice, well pleasing unto God.
Přijalť jsem pak všecko, a hojněť mám, naplněnť jsem již, vzav od Epafrodita to, což posláno bylo od vás, k vůni sladkosti, obět vzácnou a libou Bohu.
19 And, my God, will fill up your every need, according to his riches in glory in Christ Jesus.
Bůh pak můj naplníť všelikou potřebu vaši podle bohatství svého slavně v Kristu Ježíši.
Bohu pak a Otci našemu sláva na věky věků. Amen. (aiōn g165)
21 Salute ye every saint in Christ Jesus. The brethren who are with me, salute you.
Pozdravtež všech svatých v Kristu Ježíši. Pozdravujíť vás bratří, kteříž jsou se mnou.
22 All the saints salute you, but especially they who are of Caesar’s household.
Pozdravujíť vás všickni svatí, zvláště pak ti, kteříž jsou z domu císařova.
23 The favour of our Lord Jesus Christ, be with your spirit.
Milost Pána našeho Jezukrista se všemi vámi. Amen. List tento k Filipenským psán jest z Říma po Epafroditovi.
