Holy Bible Aionian Edition® ~ English---Rotherham-Bible ~ Numbers Chapter 32

< Numbers 32 >

1 Now, much cattle, had come into the possession of the sons of Reuben and of the sons of Gad, an exceeding mighty number. And when they saw the land of Jazer and the land of Gilead, lo! the place, was a place for cattle.

Měli pak synové Ruben a synové Gád dobytka velmi mnoho, a uzřeli zemi Jazer a zemi Galád, ano místo to místo příhodné pro dobytek.

2 So the sons of Gad and the sons of Reuben came in, —and spake unto Moses and unto Eleazar the priest, and unto the princes of assembly, saying,

Protož přistoupivše synové Gád a synové Ruben, mluvili k Mojžíšovi a k Eleazarovi knězi a knížatům shromáždění, řkouce:

3 As touching Ataroth and Dibon, and Jazer and Nimrah, and Heshbon, and Elealeh, —and Sebam and Nebo, and Beon-

Atarot a Dibon, a Jazer a Nemra, Ezebon a Eleale, a Saban a Nébo a Beon,

4 the land which Yahweh smote before the assembly of Israel, a land for cattle, it is, —and, thy servants, have cattle.

Země, kterouž zbil Hospodin před shromážděním Izraelským, jest země příhodná ku pastvě dobytku, a my služebníci tvoji máme drahně dobytka.

5 And they said—If we have found favour in thine eyes, let this land be given unto thy servants, for a possession, —do not take us over the Jordan.

(Protož řekli: ) Jestliže jsme nalezli milost před očima tvýma, nechť jest dána krajina ta služebníkům tvým k vládařství, ať nechodíme za Jordán.

6 Then said Moses unto the sons of Gad and unto the sons of Reuben, —Shall, your brethren, go into the war, and ye, settle down here?

I odpověděl Mojžíš synům Gád a synům Ruben: Což bratří vaši půjdou sami k boji, a vy zde zůstanete?

7 Wherefore, then, should ye dissuade the heart of the sons of Israel, from passing over into the land which Yahweh hath given to them?

I proč roztrhujete mysli synů Izraelských, aby nesměli jíti do země, kterouž jim dal Hospodin?

8 Thus, did your fathers, —when I sent them from Kadesh-barnea, to view the land,

Takť jsou učinili otcové vaši, když jsem je poslal z Kádesbarne, aby prohlédli zemi tu.

9 and they went up as far as the ravine of Eschol, and viewed the land, and then dissuaded the heart of the sons of Israel from entering into the land, which Yahweh had given them.

Kteřížto, když přišli až k údolí Eškol a shlédli zemi, potom vrátivše se, odvrátili mysl synů Izraelských, aby nešli do země, kterouž dal jim Hospodin.

10 Then was the anger of Yahweh kindled on that day, —and he sware, saying:

Èímž popuzen jsa k hněvu Hospodin v den ten, přisáhl, řka:

11 Surely none of the men that came up out of Egypt from twenty years old and upwards, shall see the soil, which I sware unto Abraham, unto Isaac and unto Jacob, because they have not followed after me fully;

Zajisté že lidé ti, kteříž vyšli z Egypta, od dvadcítiletých a výše, neuzří země té, kterouž jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, nebo ne cele následovali mne,

12 save Caleb son of Jephunneh, the Kenezite, and Joshua, son of Nun, —for they followed after Yahweh, fully.

Kromě Kálefa, syna Jefonova Cenezejského, a Jozue, syna Nun, nebo cele následovali Hospodina.

13 So the anger of Yahweh kindled upon Israel, and he made them wander in the desert, forty years, —until all the generation who had done the evil in the eyes of Yahweh, had wasted away!

I popudila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a učinil, aby byli tuláci na poušti za čtyřidceti let, dokudž nezahynul všecken ten věk, kterýž činil zlé před očima Hospodinovýma.

14 Lo! therefore, ye have arisen in the room of your fathers, a brood of sinful men, —to heap up yet more upon the heat of the anger of Yahweh, towards Israel.

A hle, vy nastoupili jste na místo otců svých, plémě lidí hříšných, abyste vždy přidávali k hněvu prchlivosti Hospodinovy na Izraele.

15 If ye do turn away from following him, then will he yet again leave them behind in the desert, —so shall ye bring destruction upon all this people.

Jestliže se odvrátíte od následování jeho, i onť také opustí jej na poušti této, a tak budete příčina zahynutí všeho lidu tohoto.

16 Then came they near unto him, and said, Folds, for flocks, would we build for our cattle, here, —and cities for our little ones;

Přistoupivše pak znovu, řekli jemu: Stáje dobytkům a stádům svým zde vzděláme, a města dítkám svým,

17 but, we, would arm ourselves promptly, before the sons of Israel, until that we have brought them into their place, —so should our little ones remain in the fortified cities, because of the inhabitants of the land.

Sami pak v odění pohotově budeme, statečně sobě počínajíce před syny Izraelskými, dokavadž jich neuvedeme na místo jejich; mezi tím zůstanou dítky naše v městech hrazených, pro bezpečnost před obyvateli země.

18 We would not return unto our houses, —until the sons of Israel have possessed themselves each man, of his inheritance.

Nenavrátíme se do domů svých, až prvé vládnouti budou synové Izraelští jeden každý dědictvím svým;

19 For we would not inherit with them, over the Jordan, and onwards, —because our inheritance hath come unto us on this side the Jordan towards sunrise.

Aniž vezmeme jakého dědictví s nimi za Jordánem neb dále, když dosáhneme dědictví svého z této strany Jordánu, k východu slunce.

20 And Moses said unto them, If ye will indeed do this thing, —if ye will arm yourselves, before Yahweh, for the war;

I odpověděl jim Mojžíš: Jestliže učiníte tak, jakž jste mluvili, a jestliže půjdete v odění před Hospodinem k boji,

21 and every armed man of you pass over the Jordan before Yahweh, —until he hath dispossessed his enemies, from before him;

A šli byste za Jordán vy všickni v odění před Hospodinem, dokavadž by nevyhnal nepřátel svých od tváři své,

22 and the land be subdued before Yahweh then afterwards, shall ye return, and shall be acquitted by Yahweh and by Israel, —and this land shall be yours for a possession before Yahweh.

A nebyla podmaněna všecka země před Hospodinem: potom navrátíte se, a budete bez viny před Hospodinem i před Izraelem; tak přijde země tato vám v dědictví před Hospodinem.

23 But, if ye shall not do this, lo! ye will have sinned against Yahweh, —and take note of your sin, that it will find you out.

Pakli neučiníte toho, hle, zhřešíte proti Hospodinu, a vězte, že pomsta vaše přijde na vás.

24 Build you cities for your little ones, and folds for your flocks, —and then that which hath gone forth from your mouth, ye shall do.

Stavějte sobě tedy města pro dítky, a stáje pro dobytky své, a což vyšlo z úst vašich, učiňte.

25 Then spake the sons of Gad, and the sons of Reuben unto Moses, saying, —thy servants, will do, as, my lord, is giving command.

I odpovědělo pokolení synů Gád a synů Ruben Mojžíšovi, řka: Služebníci tvoji učiní, jakž pán náš rozkazuje.

26 Our little ones, our wives, our cattle, and all our beasts, shall remain there in the cities of Gilead;

Dítky naše a ženy naše, dobytek náš a všecka hovada naše, tu zůstanou v městech Galád,

27 and thy servants, will pass over every one armed for war, before Yahweh to battle, —as, my lord is speaking.

Služebníci pak tvoji přejdou jeden každý v odění způsobný před Hospodinem k boji, jakož mluví pán můj.

28 So Moses gave command concerning them, unto Eleazar the priest and unto Joshua son of Nun, and unto the heads of the fathers of the tribes, of the sons of Israel;

I poručil o nich Mojžíš Eleazarovi knězi a Jozue, synu Nun, a předním v čeledech pokolení synů Izraelských,

29 and Moses said unto them—If the sons of Gad and the son of Reuben will pass with you over the Jordan, every one armed for the war before Yahweh, and the land be subdued before you, then shall ye give unto them the land of Gilead, for a possession.

A řekl jim: Jestliže přejdou synové Gád a synové Ruben s vámi za Jordán všickni hotovi k boji před Hospodinem, a byla by již podmaněna země před vámi, dáte jim zemi Galád k vládařství.

30 But, if they will not pass over armed, with you, then shall they accept a possession in your midst, in the land of Canaan.

Pakli by nešli v odění s vámi, tedy dědictví míti budou u prostřed vás v zemi Kanán.

31 Then responded the sons of Gad and the sons of Reuben, saying, —That which Yahweh had spoken unto thy servants, so, will we do.

I odpověděli synové Gád a synové Ruben, řkouce: Jakž mluvil Hospodin služebníkům tvým, tak učiníme:

32 We, will pass over armed, before Yahweh into the land of Canaan, —then shall be ours, the possession of our inheritance across the Jordan.

My půjdeme v odění před Hospodinem do země Kanán, a zůstane nám v dědictví vládařství naše z této strany Jordánu.

33 So then Moses gave unto them even unto the sons of Gad and unto the sons of Reuben and unto the half tribe of Manasseh son of Joseph the kingdom of sihon, king of the Amorites, and the kingdom of Og, the king of Bashan, the land by her cities with boundaries, even the cities of the land round about.

Tedy dal jim Mojžíš, synům totiž Gád a synům Ruben a polovici pokolení Manasses, syna Jozefova, království Seona, krále Amorejského, a království Oga, krále Bázanského, zemi s městy jejími při pomezích, i města země té všudy vůkol.

34 And the sons of Gad built Dibon, and Ataroth, —and Aroer;

A vzdělali synové Gád, Dibon, Atarot a Aroer,

35 and Atroth-shophan and Jazer, and Jogbehah;

A Atrot, Sofan, Jazer a Jegbaa,

36 and Beth-nimrah, and Beth-haran, —fortified cities and folds for flocks.

A Betnemra a Betaran, města hrazená, a stáje pro dobytky.

37 And the sons of Reuben built Heshbon, and Elealeh, —and Kiriathaim,

Synové pak Ruben vystavěli Ezebon, Eleale a Kariataim,

38 and Nebo and Baal-meon—their names being changed, and Sibmah, —and they gave names to the cities which they built.

A Nébo a Balmeon, změnivše jim jména; také Sabma, a dali jiná jména městům, kteráž vzdělali.

39 Then went the sons of Machir son of Manasseh to Gilead, and captured it, and dispossessed the Amorites who were therein,

Táhli pak synové Machir, syna Manassesova, do Galád, a vzavše tu krajinku, vyhnali Amorejského, kterýž tam bydlil.