Matthew 21
1 And, when they drew near unto Jerusalem, and came unto Bethphage, unto the Mount of Olives, then, Jesus sent forth two disciples;
A když se přiblížili k Jeruzalému, a přišli do Betfage k hoře Olivetské, tedy Ježíš poslal dva učedlníky své,
2 saying unto them—Be going into the village that is over against you, and, straightway, ye shall find an ass, bound, and a colt with her, —loose them, and lead them unto me.
Řka jim: Jdětež do městečka, kteréž proti vám jest, a hned naleznete oslici přivázanou a oslátko s ní. Odvěžtež je a přiveďte ke mně.
3 And, if anyone, unto you, say aught, ye shall say—Their Lord, hath, need, —and, straightway, he will send them.
A řekl-liť by kdo co vám, rcete, že Pán jich potřebuje, a hnedť propustí je.
4 But, this, hath come to pass, that it might be fulfilled, which was spoken through the prophet, saying:
Toto se pak všecko stalo, aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího:
5 Tell ye the daughter of Zion, Lo! thy King, is coming unto thee, meek and mounted upon an ass, and upon a colt the foal of a toiling ass.
Povězte dceři Sionské: Aj, král tvůj béře se tobě tichý, a sedě na oslici, a na oslátku té oslice jhu podrobené.
6 And the disciples, went, and did as Jesus directed them;
I jdouce učedlníci, a učinivše tak, jakož jim přikázal Ježíš,
7 and led the ass and the colt, and laid upon them their garments, and he took his seat upon them.
Přivedli oslici i oslátko, a vložili na ně roucha svá, a jej navrchu posadili.
8 And, the chief multitude, spread their own mantles in the way, and, others, were cutting off young branches from the trees, and spreading them in the way;
Mnohý pak zástup stlali roucha svá na cestě, jiní pak ratolesti z dříví sekali a metali na cestu.
9 and the multitudes, they who were going before him and they who were following after, were crying aloud, saying—Hosanna! to the Son of David, Blessed is he that is coming in the name of the Lord, Hosanna in the highest.
A zástupové, kteříž napřed šli, i ti, kteříž nazad byli, volali, řkouce: Aj syn Davidův, Spasitel. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně; spasiž nás ty, kterýž jsi na výsostech.
10 And, when he entered into Jerusalem, all the city was startled, saying—Who is this?
A když vjel do Jeruzaléma, zbouřilo se všecko město, řkouce: I kdo jest tento?
11 And, the multitudes, were saying—This, is the prophet Jesus, —He from Nazareth of Galilee.
Zástupové pak pravili: Toto jest ten Ježíš, prorok od Nazarétu Galilejského.
12 And Jesus entered into the temple, and cast out all who were selling and buying in the temple, —and, the tables of the money-changers, he overthrew, and the seats of them who were selling doves;
I všel Ježíš do chrámu Božího, a vymítal všecky prodavače a kupce z chrámu, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holubice převracel,
13 and saith unto them—It is written, My house, a house of prayer, shall be called; but, ye, are making it, A den of robbers!
A řekl jim: Psánoť jest: Dům můj dům modlitby slouti bude, ale vy učinili jste jej peleší lotrovskou.
14 And there came unto him blind and lame, in the temple, and he cured them.
I přistoupili k němu slepí a kulhaví v chrámě, i uzdravil je.
15 But the Chief-priests and the Scribes, seeing, the marvels that he wrought, and the boys who were crying aloud in the temple, and saying, Hosanna to the Son of David! were greatly displeased;
Vidouce pak přední kněží a zákoníci divy, kteréž činil, a dítky, any volají v chrámě a praví: Aj syn Davidův, Spasitel, rozhněvali se.
16 and said unto him—Hearest thou what these are saying? And, Jesus, saith unto them—Yea: Have ye never read, Out of the mouth of babes and sucklings, hast thou prepared praise?
A řekli jemu: Slyšíš-liž, co tito praví? Ježíš pak řekl jim: I ovšem. Nikdá-liž jste nečtli, že z úst nemluvňátek a těch, jenž prsí požívají, dokonal jsi chválu?
17 And, leaving them behind, he went forth outside the city into Bethany, and spent the night there.
A opustiv je, šel ven z města do Betany a tu zůstal.
18 And, early, returning into the city, he hungered;
Ráno pak navracuje se do města, zlačněl.
19 and, seeing one fig-tree by the way, he came up to it, and nothing, found he thereon, save leaves only, —and he saith unto it—No more, from thee, let fruit spring forth, unto times age-abiding, —and the fig-tree, instantly withered away. (aiōn g165)
A vida jeden fíkový strom podle cesty, šel k němu, a nic na něm nenalezl, než listí toliko. I dí tomu stromu: Nikdy více neroď se z tebe ovoce na věky. I usechl jest hned fík ten. (aiōn g165)
20 And the disciples, seeing it, marvelled, saying—How instantly, did the fig-tree wither away.
A vidouce to učedlníci, divili se, řkouce: Kterak jest ihned usechl fík ten!
21 And Jesus, answering, said unto them—Verily, I say unto you, If ye have faith, and do not doubt, not only, this of the fig-tree, shall ye do, —but, even if, unto this mountain, ye shall say, Be lifted up, and be cast into the sea, it shall be done.
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Amen pravím vám: Budete-li míti víru, a nebudete-li pochybovati, netoliko to, co se stalo fíkovému dřevu, učiníte, a kdybyste i této hoře řekli: Zdvihni se a vrz sebou do moře, staneť se.
22 And, all things whatsoever ye shall ask in prayer, believing, ye shall receive.
A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete.
23 And, when he, entered, the temple, the Chief-priests and the Elders of the people, came unto him as he was teaching, saying, By what authority, these things, art thou doing? and, who, to thee, gave, this authority?
A když přišel do chrámu, přistoupili k němu přední kněží a starší lidu, když učil, řkouce: Jakou mocí tyto věci činíš? A kdo jest tobě tu moc dal?
24 And, making answer, Jesus said unto them—I also, will ask, you, one thing, —which if ye tell me, I also, will tell, you, by what authority, these things, I am doing: —
Odpovídaje pak Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc, kterouž povíte-li mi, i já vám povím, jakou mocí tyto věci činím.
25 The immersion by John, whence was it? Of heaven, or of men? But, they, began to deliberate among themselves, saying—If we say, Of heaven; He will say unto us, Wherefore then did ye not believe him?
Křest Janův odkud jest byl? S nebe-li, čili z lidí? A oni rozvažovali mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť nám: Proč jste pak nevěřili jemu?
26 But, if we say, Of men, we fear the multitude, for, all, as a prophet, are holding John.
Pakli díme: Z lidí, bojíme se zástupu. Nebo všickni měli Jana za proroka.
27 And, making answer to Jesus, they said—We know not. He also, said unto them—Neither do, I, tell, you, by what authority, these things, I am doing.
I odpovídajíce Ježíšovi, řekli: Nevíme. Řekl jim i on: Aniž já vám povím, jakou mocí tyto věci činím.
28 But how, to you, doth it seem? A man, had two sons: coming unto the first, he said, Son! go thy way, to-day, be working in the vineyard.
Ale co se vám zdá? Èlověk jeden měl dva syny. A přistoupiv k prvnímu, řekl: Synu, jdi na vinici mou dnes a dělej.
29 And, he, answering, said, I, sir! and went not;
A on odpověděv, řekl: Nechci. A potom usmysliv sobě, šel.
30 And, coming unto the second, he spake, in like manner, —and, he, answering, said, I will not: afterwards, smitten with regret, he went.
I přistoupiv k druhému, řekl jemu též. A on odpověděv, řekl: Jdu, pane. A nešel.
31 Which of the two, did the will of the father? They say, The latter. Jesus saith unto them—Verily, I say unto you, the tax-collectors and the harlots, are going before you, into the kingdom of God;
Který z těch dvou učinil vůli otcovu? Řekli jemu: První. Dí jim Ježíš: Amen pravím vám, že publikáni a nevěstky předcházejí vás do království Božího.
32 For John came unto you, in a way of righteousness, and ye believed him not, —but, the tax-collectors and the harlots, believed him; and, ye, seeing it, were not even smitten with regret, afterwards, so as to believe him.
Nebo přišel k vám Jan cestou spravedlnosti, a neuvěřili jste mu, ale publikáni a nevěstky uvěřili jemu. Vy pak viděvše to, aniž jste potom usmyslili sobě, abyste věřili jemu.
33 Another parable, hear ye: —A man there was, a householder, who planted a vineyard, and, a wall around it, placed, and digged in it a wine-vat, and built a tower, and let it out to husbandmen, —and left home.
Jiné podobenství slyšte: Byl jeden hospodář, kterýž vzdělal vinici, a opletl ji plotem, a vkopal v ní pres, a ustavěl věži, i pronajal ji vinařům, a odšel pryč přes pole.
34 And, when the season of fruits drew near, He sent forth his servants unto the husbandmen to receive his fruits.
A když se přiblížil čas ovoce, poslal služebníky své k vinařům, aby vzali užitky její.
35 And the husbandmen, taking his servants, one, indeed, they beat, and, another, slew, —and, another, stoned.
Vinaři pak zjímavše služebníky jeho, jiného zmrskali, jiného zabili, a jiného ukamenovali.
36 Again, sent he forth other servants, more than the first, and they did unto them, likewise.
Opět poslal jiných služebníků více nežli prve. I učinili jim též.
37 Afterwards, however, he sent forth unto them his son, saying, —They will pay deference unto my son!
Naposledy pak poslal k nim syna svého, řka: Ostýchati se budou syna mého.
38 But, the husbandmen, seeing the son, said among themselves, —This, is, the heir: Come on! Let us slay him, and have his inheritance.
Vinaři pak uzřevše syna jeho, řekli mezi sebou: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a uvažme se v dědictví jeho.
39 And, taking him, they cast him forth outside the vineyard, —and slew him.
I chytivše ho, vyvrhli jej ven z vinice a zabili.
40 When therefore the master of the vineyard shall come, what will he do unto those husbandmen?
Protož když přijde pán vinice, co učiní vinařům těm?
41 They say unto him—Miserable men! Miserably, will he destroy them; and will let out, the vineyard, to other husbandmen, who will render unto him the fruits in their seasons.
Řekli jemu: Zlé zle zatratí, a vinici svou pronajme jiným vinařům, kteříž budou vydávati jemu užitek časy svými.
42 Jesus saith unto them—Have ye, never, read in the Scriptures, A stone which the builders rejected, the same, hath become, head of the corner: From the Lord, hath this come to pass, and is marvellous in our eyes.
Řekl jim Ježíš: Nikdy-li jste nečtli v Písmích: Kámen, kterýž jsou zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
43 Wherefore I say unto you, The kingdom of God, will be taken away from you, and given to a nation bringing forth the fruits thereof:
Protož pravím vám, že bude odjato od vás království Boží, a bude dáno lidu činícímu užitky jeho.
44 [And, he that falleth on this stone, will be sorely bruised; but, on whomsoever it may fall, it will utterly destroy him.]
A kdož by padl na ten kámen, rozrazíť se; a na kohož upadne, setřeť jej.
45 And the Chief-priests and the Pharisees, hearing his parables, took note, that, concerning them, he was speaking.
A slyšavše přední kněží podobenství jeho, porozuměli, že by o nich mluvil.
46 And, seeking to secure him, they feared the multitudes; since, for a prophet, were they holding him.
I hledajíce ho jíti, báli se zástupů; neb ho měli za proroka.
