Mark 4
1 And, again, began he to be teaching by the sea; and there come together unto him a very great multitude, so that, he, into a boat, entering, was sitting upon the sea, —and, all the multitude, were, near the sea upon the land.
Jednou Ježíš opět učil na břehu jezera. A protože se kolem něho znovu shromáždily davy lidí, nastoupil do člunu a odtud mluvil k těm, kteří byli na břehu.
2 And he began to teach them, in parables, many things, and was saying unto them, in his teaching—
Ježíš své učení často vkládal do zvláštních obrazů – podobenství. Toto je jedno z nich:
3 Hearken! Lo! the sower went forth to sow;
„Poslouchejte! Jeden rolník se vydal na pole, aby zasel obilí.
4 And it came to pass, as he sowed, some, indeed, fell by the pathway, and the birds came, and devoured it;
Ne každé zrno však padlo na vhodnou půdu. Některá se dostala na okraj cesty, kde je sezobali ptáci.
5 And, some, fell on the rocky places, [even] where it had not much earth, —and, straightway, it sprang forth, by reason of its not having depth of earth;
Jiná padla na skálu, kde bylo jen málo půdy.
6 and, when the sun arose, it was scorched, —and, by reason of its not having root, it was dried up;
Tam sice zrna brzy vyklíčila, ale ve slunečním žáru osení uschlo, protože kořínky v mělké vrstvě země neměly dost vláhy.
7 And, some, fell among the thorns, and the thorns came up and choked it, and, fruit, it yielded not;
Jiná zrna zapadla mezi bodláčí, které záhy mladé rostlinky udusilo, takže ani nenasadily klasy.
8 And, other, fell into the good ground, and was yielding fruit, coming up and growing, —and was bearing, thirtyfold and sixtyfold and a hundredfold,
Ovšem to zrní, které padlo do úrodné půdy, přineslo třicetinásobný, jiné dokonce šedesáti – až stonásobný užitek.“
9 And he was saying—He that hath ears to hear, let him hear!
„Kdo má uši k naslouchání, ten ať poslouchá a přemýšlí, “uzavřel Ježíš.
10 And when he was alone they who were about him with the twelve questioned him as to the parables;
Později, když byl sám se svými dvanácti učedníky, ptali se ho: „Jak máme tvým podobenstvím rozumět?“
11 and he was saying unto them—To you, the sacred secret hath been given of the kingdom of God, whereas, to them who are outside, in parables are all things coming to pass, —that
„Vy, kteří mi býváte nablízku, “odpověděl, „jste už pochopili mnohé z tajemství Božího království. Ale těm, co jsou ještě opodál, se to snažím vysvětlovat v podobenstvích.
12 They may surely look and yet not see, and surely hear and yet not understand, lest once they should return and it be forgiven them.
Je však o nich psáno v proroctví: Dívají se, a nevidí, poslouchají, a přece nerozumějí, a tak nejsou ochotni obrátit se k Bohu, aby jim odpustil jejich viny.
13 And he saith unto them—Know ye not this parable? How then will ye get to know all the parables?
Jestliže ovšem ani vy nechápete tento jednoduchý obraz, jak potom porozumíte všem dalším, které vám chci vyprávět?
14 The sower, soweth the word;
Zde je tedy výklad: Tím rolníkem, o kterém jsem mluvil, je každý, kdo lidem přináší Boží poselství, aby je zasel do jejich života jako dobrou setbu.
15 And these are they beside the pathway where the word is sown, —and, as soon as they hear, straightway, cometh Satan, and snatcheth away the word which hath been sown into them;
Srdce některých posluchačů je tvrdé jako ušlapaná cesta. Satan okamžitě přichází a usiluje o to, aby zapomněli, co slyšeli.
16 And these are likewise they upon the rocky places sown, —who, as soon as they hear the word, straightway, with joy receive it,
Mělká skalnatá půda představuje srdce nestálých lidí. Boží poselství vyslechnou a radostně přijmou,
17 and have no root in themselves, but, only for a season are, —afterwards, when there ariseth tribulation or persecution by reason of the word, straightway, they find cause of stumbling;
jsou však povrchní a slovo u nich nepronikne do hloubky. I když si zpočátku vedou dobře, odpadají, jakmile mají pro víru trpět.
18 And others are they who among thorns are sown, —these are they who hear the word,
Půda zaplevelená bodláčím je obrazem lidí, kteří dobrou Boží zprávu sice vyslechnou a přijmou,
19 and, the anxieties of the age, and the deceit of wealth, and the covetings about the remaining things, entering in, choke up the word, and, unfruitful, it becometh; (aiōn g165)
ale všední starosti, záliba v majetku a touha po blahobytu Boží poselství v srdci udusí, takže zůstane bez užitku. (aiōn g165)
20 And those yonder are they who on the good ground are sown, —who, indeed, hear the word, and accept it, and bear fruit—thirtyfold and sixtyfold and a hundredfold.
Úrodné půdě se podobají ti, kteří bez výhrad přijímají Boží zvěst, a proto mohou přinést bohatou sklizeň – někteří dokonce mimořádnou sklizeň.“
21 And he was saying unto them—Doth the lamp come that under the measure it should be put, or under the couch? Is it not that upon the lampstand it may be put?
„Když někdo z vás rozsvítí lampu, zakryje ji snad nádobou nebo ji strčí pod postel, aby zakryl její světlo? Určitě ne! Umístí ji tak, aby svítila.
22 For it is not hidden, save that it may be made visible; neither did it get hidden away, but that it might come into a place where it could be seen.
Všechno, co je dosud skryto, vyjde najevo a tomu, co je nesrozumitelné, bude porozuměno. Dobře poslouchejte, co vám říkám. Kolik jste ochotni přijmout, tolik dostanete a ještě vám bude přidáno.
23 If any one hath ears to hear, let him hear.
24 And he was saying unto them—Be taking heed what ye are hearing: —with what measure ye mete, it shall be measured unto you, and added unto you;
25 For, he that hath, it shall be given, unto him, and, he that hath not, even what he hath, shall be taken from him.
Kdo už něco pochopil, porozumí ještě víc; kdo o to nestojí, přijde o všechno.“
26 And he was saying—Thus, is the kingdom of God: As a man may cast seed upon the earth,
Dále Ježíš vyprávěl jiné podobenství: „S Božím královstvím je to jako s rolníkem, který oseje pole a odejde.
27 and be sleeping and rising, night and day, —and the seed be sprouting, and lengthening itself, —how, he, knoweth not:
Dny plynou, zrno vyklíčí a roste ve dne v noci, aniž by se o ně musel nějak starat nebo mu pomáhat.
28 of itself, the earth beareth fruit, —first, a blade, afterwards, an ear, after that, full corn in the ear;
Půda sama dává semenu, co potřebuje k růstu. Nejdříve vzejde klíček, pak vyroste stéblo, potom klas.
29 but, as soon as the fruit yieldeth itself up, straightway, he sendeth forth the sickle, because standing by is the harvest.—
A když v něm nakonec dozraje zrno, přijde rolník a sklidí je.“
30 And he was saying—How shall we liken the kingdom of God, or, in what parable, shall we put it?
„Jak ještě znázornit Boží království? K čemu ho přirovnat?“uvažoval Ježíš.
31 As a grain of mustard seed, —which, whensoever it may be sown upon the earth, is less than all the seeds that are upon the earth;
„Je to s ním jako se seménkem hořčice.
32 and, as soon as it is sown, springeth up, and becometh greater than all garden plants, and produceth large branches, so that, under the shade thereof, the birds of heaven can find shelter.
To sice patří mezi nejmenší semena, ale vyroste z něho největší bylina na poli. Na jejích větvích mohou dokonce hnízdit ptáci.“
33 And, with many such parables as these, was he speaking unto them the word, —according as they were able to hear;
Ještě mnoho podobných obrazů Ježíš použil, aby lidem přiblížil svoje učení.
34 but, without a parable, was he not speaking unto them, —privately, however, unto his own disciples, was he explaining all things.
Když mluvil veřejně, používal výhradně přirovnání. Když však potom býval se svými učedníky o samotě, všechno jim vysvětloval.
35 And he saith unto them, on that day, when evening came, Let us cross over unto the other side;
K večeru toho dne vyzval Ježíš své učedníky: „Přeplavme se na druhou stranu jezera.“
36 and, dismissing the multitude, they take him with them, as he was, in the boat, and, other boats, were with him.
Odrazili tedy s lodí, ve které seděl, a vzdalovali se od zástupů na břehu. Několik člunů však vyplulo za nimi.
37 And there ariseth a great tempest of wind, —and, the waves, were dashing over into the boat, so that, already being filled, was the boat.
Zanedlouho se strhla silná větrná bouře. Vysoké vlny dorážely na člun a ten se začal plnit vodou.
38 And he was in the stern, on the cushion, sleeping. And they arouse him, and say unto him, Teacher! carest thou not that we perish?
Ježíš však klidně spal na zádi, s poduškou pod hlavou. Učedníci ho probudili: „Mistře, tobě je jedno, že se potápíme?“
39 And, roused up, he rebuked the wind, and said unto the sea—Hush! be still! and the wind lulled, and it became a great calm.
Ježíš vstal, okřikl vítr a poručil vlnám: „Uklidněte se!“V tu chvíli se vítr utišil a kolem se rozhostil klid.
40 And he said unto them—Why, are ye, fearful? Not yet, have ye faith?
Pak se Ježíš obrátil na učedníky: „Proč jste se tolik báli? Copak mi nedůvěřujete?“
41 And they were caused to fear a great fear, and were saying one to another—Who then is, this, that, both the wind and the sea, give ear unto him?
Byli tím vším ohromeni a ptali se jeden druhého: „Kdo to jen může být, že ho poslouchá vítr i voda?“
