Mark 3
1 And he entered again into a synagogue, and there-was there, a man having, his hand, withered;
Když opět přišel Ježíš do synagogy, spatřil tam člověka, který měl bezvládnou ruku. Protože byla právě sobota,
2 and they were narrowly watching him, whether, on the Sabbath, he would cure him, that they might accuse him.
Ježíšovi nepřátelé napjatě sledovali, co učiní. Jestliže ho uzdraví, bude to vítaná příležitost, jak jej obžalovat z rušení předepsaného svátečního klidu.
3 And he saith unto the man who hath his hand withered, Arise into the midst!
A opravdu, Ježíš vyzval postiženého, aby předstoupil před celé shromáždění,
4 and saith unto them—Is it allowed, on the Sabbath, to do good, or to do evil? To, save, life, or, to slay? but they remained silent.
a pak položil ostatním otázku: „Co se smí v sobotu? Mohou se konat dobré skutky, nebo se má páchat zlo? Je možné zachránit život, nebo jej zničit?“Na tyto otázky se nikdo neodvážil odpovědět.
5 And, looking round upon them with anger, being at the same time grieved on account of the hardening of their heart, he saith unto the man—Stretch forth thy hand! and he stretched it forth, and his hand, was restored.
Jejich mlčení Ježíše naplnilo spravedlivým hněvem, jejich lhostejnost k lidskému utrpení ho roztrpčila. Přeměřil si je přísným pohledem a potom se obrátil k postiženému. „Natáhni tu ruku!“řekl mu. On to učinil, a ejhle – ruka byla zdravá.
6 And, the Pharisees, going out straightway with the Herodians, were giving counsel against him, that they should, destroy, him.
Farizejové opustili synagogu a šli se domlouvat s přívrženci krále Heroda na tom, jak Ježíše odstranit.
7 And, Jesus, with his disciples, retired unto the sea; and, a great throng from Galilee, followed, also from Judaea,
Ježíš se opět se svými učedníky uchýlil k jezeru. Znovu jej následovaly zástupy lidí z celé Galileje, Judska,
8 and from Jerusalem, and from Idumaea, and beyond the Jordan, and around Tyre and Zidon, a great throng, hearing whatsoever things he was doing, came unto him.
Jeruzaléma, Idumeje a Zajordání, ba dokonce přišli i lidé z okolních pohanských měst Týru a Sidónu. Široko daleko se roznesly zprávy o jeho zázracích a velmi mnoho lidí se o nich chtělo přesvědčit na vlastní oči.
9 And he spake unto his disciples that a little boat might attend him, because of the multitude, —that they might not be pressing upon him.
Ježíš požádal své učedníky, aby pro něj měli připravenu loďku, na kterou by se mohl uchýlit, kdyby ho dav příliš tísnil.
10 For he cured many, so that they were besieging him, that they might touch him—as many as had plagues;
Mnoho nemocných už totiž uzdravil a další se k němu přímo vrhali, jen aby se ho mohli dotknout.
11 and the impure spirits, as soon as they beheld him, were falling down to him, and crying aloud, while he was speaking, Thou, art the Son of God!
A když ho spatřili ti, kdo byli posedlí démonem, padali před ním na zem a křičeli: „Ty jsi Boží Syn!“
12 and sternly was he rebuking them, lest they should make him manifest.
On je však rázně umlčoval, protože nestál o jejich svědectví.
13 And he goeth up into the mountain and calleth near whom, he, pleased, —and they went away unto him;
Potom k sobě zavolal ty, které si vybral pro zvláštní svědecké poslání, a vystoupil s nimi na horu.
14 and he appointed a twelve, whom also he named, Apostles, —that they might be with him, and that he might be sending them forth to make proclamation,
Z nich pak ustanovil dvanáct, kteří ho měli všude doprovázet a které bude posílat samostatně kázat
15 and to have authority to cast out the demons;
a uzdravovat.
16 and he appointed the twelve (and imposed a name on Simon—) Peter,
Byli to: Šimon, kterému přidal jméno Petr,
17 and James the son of Zebedee, and John the brother of James (and imposed on them a name—Boanerges, that is, sons of thunder);
Jakub a Jan – synové Zebedeovi, kterým někdy říkával „synové hromu“,
18 and Andrew, and Philip, and Bartholomew, and Matthew, and Thomas, and James the son of Alphaeus, and Thaddaeus, and Simon the zealot;
Ondřej, Filip, Bartoloměj, Matouš, Tomáš, Jakub Alfeův, Tadeáš, Šimon Kenaanský a
19 and Judas Iscariot, who also delivered him up. And he cometh into a house;
Jidáš Iškariotský, který ho později zradil.
20 and the multitude come together again, so that they could not so much as eat bread.
Když se Ježíš vrátil domů, lidé se k němu začali znovu scházet a brzy jich bylo tolik, že se ani neměl kde najíst.
21 And they who were near to him, hearing of it, went out to secure him, —for they were saying—He is beside himself!
Jeho příbuzní uslyšeli, co se děje, a tak se vypravili za ním, aby ho přinutili k návratu domů; domnívali se, že ztratil zdravý rozum.
22 And, the Scribes who from Jerusalem had come down, were saying—He hath, Beelzebul; and—In the ruler of the demons, casteth he out the demons.
Židovští náboženští učitelé, kteří přišli z Jeruzaléma, dokonce tvrdili, že Ježíš je posedlý Belzebubem, králem všech démonů. Jen proto prý ho ďáblové poslouchají, když je vyhání.
23 And, calling them near, in parables, began he to say unto them—How can, Satan, cast, Satan out?
Ježíš je pozval k sobě a vyvracel tyto pomluvy. Aby mu všichni rozuměli, použil příklad: „Jak může satan vyhnat satana?
24 And, if a kingdom against itself be divided, that kingdom cannot be made to stand;
Království, které je vnitřně rozdělené, se musí zhroutit.
25 And, if a house against itself be divided, the house shall be unable to stand;
Také rodina, kde je svár a nejednota, se nakonec rozpadne.
26 And, if, Satan, hath risen up against himself, and become divided, he cannot stand, but hath an end.
A jestliže satan bojuje sám proti sobě, jak může něco dokázat? Nutně musí přijít jeho konec.
27 But, no one is able into the house of the mighty one to enter, and, his spoils, to carry off, unless, first the mighty one, he bind, and, then his house, will he plunder!
Chce-li někdo vniknout do domu siláka a zmocnit se jeho věcí, musí ho nejprve spoutat. Tak i démony může vyhánět jen ten, kdo přemohl satana.
28 Verily, I say unto you—All things shall be forgiven unto the sons of men, —the sins and the profanities wherewithal they shall profane;
Ujišťuji vás o jednom: všechno může být lidem odpuštěno, i když se v nevědomosti Bohu rouhají a hrubě ho urážejí slovy i skutky.
30 because they were saying—An impure spirit, he hath!
To jim Ježíš řekl proto, že jeho činy úmyslně připisovali satanově moci, místo aby přiznali, že uzdravuje mocí Ducha svatého.
31 And there come his mother and his brethren, and, standing, outside, they sent unto him, calling him.
Tehdy přišli k přeplněnému stavení, kde Ježíš učil, také jeho bratři s matkou a vzkázali mu, že s ním potřebují mluvit.
32 And there was sitting around him a multitude, and they say unto him—Lo! thy mother and thy brethren, outside, are seeking thee!
Sedělo kolem něj plno lidí, když mu kdosi oznámil: „Tvoje matka a tvoji bratři jsou venku a hledají tě.“
33 And, answering them, he saith—Who are my mother and my brethren?
Ježíš věděl, s jakým záměrem rodina přichází, a proto řekl: „Kdo je má matka? A kdo jsou moji bratři?“
34 And, looking around on them who, about him, in a circle, were sitting, he saith, See! my mother and my brethren!
Rozhlédl se po těch, kteří mu dychtivě naslouchali, a řekl: „Hle, tady je má matka a tady jsou moji bratři.
35 Whosoever shall do the will of God, the same, is my brother and sister and mother.
Každý, kdo jedná podle Boží vůle, je můj bratr, moje sestra i moje matka.“
