Mark 2
1 And, entering again into Capernaum, after some days, it was heard say—He is in a house;
A opět všel do Kafarnaum po několika dnech. I uslyšáno jest, že by doma byl.
2 and many were gathered together, so that no longer was there room even in the approaches to the door, —and he began speaking unto them the word;
A hned sešlo se jich množství, takže již nemohli ani ke dveřům. I mluvil jim slovo.
3 and they come, bearing unto him a paralytic, upborne by four, —
Tedy přijdou k němu někteří, nesouce šlakem poraženého, kterýžto ode čtyř nesen byl.
4 and, not being able to get near him by reason of the multitude, they uncovered the roof where he was, and, having broken it up, they began letting down the couch whereon the paralytic was lying;
A když k němu nemohli pro zástupy, loupali střechu, kdež byl Ježíš, a probořivše půdu, spustili po provazích dolů ložce, na němž ležel šlakem poražený.
5 and, Jesus, seeing their faith, saith unto the paralytic—Child! forgiven are thy sins!
A vida Ježíš víru jejich, dí šlakem poraženému: Synu, odpouštějí se tobě hříchové tvoji.
6 Now there were certain of the Scribes there, sitting and deliberating in their hearts, —
A byli tu někteří z zákoníků, sedíce a myslíce v srdcích svých:
7 Why doth, this, man thus talk? he is speaking profanely! Who can forgive sins, save one, God?
Co tento tak mluví rouhavě? Kdo můž odpustiti hříchy, jediné sám Bůh?
8 And Jesus, straightway, taking note in his spirit, that [thus] they are deliberating within themselves, saith [unto them]—Why, these things, are ye deliberating in your hearts?
To hned poznav Ježíš duchem svým, že by tak přemyšlovali sami v sobě, řekl jim: Proč o tom přemyšlujete v srdcích svých?
9 Which is easier—to say unto the paralytic, Forgiven are thy sins, or to say, Rise, [and] take up thy couch, and be walking?
Co jest snáze říci šlakem poraženému: Odpouštějí se tobě hříchové, čili říci: Vstaň a vezmi lože své a choď?
10 But, that ye may know that the Son of Man hath authority to be forgiving sins upon the earth, he saith to the paralytic:
Ale abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti hříchy, dí šlakem poraženému:
11 To thee, I say, Rise, take up thy couch, and be going thy way unto thy house.
Toběť pravím: Vstaň, a vezmi lože své, a jdi do domu svého.
12 And he arose, and, straightway taking up the couch, went forth before all, —so that all were beside themselves and were glorifying God, [saying]—Thus, we never saw it!
I vstal hned, a vzav lože své přede všemi, odšel, takže se děsili všickni, a chválili Boha, řkouce: Nikdy jsme toho neviděli.
13 And he went forth again by the sea, —and all the multitude was coming unto him, and he began teaching them.
I vyšel opět k moři, a všecken zástup přicházel k němu, i učil je.
14 And, passing by, he saw Levi, the son of Alphaeus, sitting over the tax-office, —and saith unto him—Be following me! And, arising, he followed him.
A pomíjeje Ježíš, uzřel Léví syna Alfeova, sedícího na cle. I dí jemu: Pojď za mnou. A on vstav, šel za ním.
15 And it cometh to pass, that he is reclining in his house, and many tax-collectors and sinners were reclining with Jesus and his disciples; for there were many, and they began following him.
I stalo se, když seděl za stolem v domu jeho, že i publikáni mnozí a hříšníci seděli spolu s Ježíšem a s učedlníky jeho; neb mnoho jich bylo, a šlo za ním.
16 And the Scribes and Pharisees, seeing that he was eating with the sinners and the tax-collectors, began saying unto his disciples—With the tax-collectors and sinners, is he eating?
Zákoníci pak a farizeové vidouce, že jedl s publikány a s hříšníky, řekli učedlníkům jeho: Což jest toho, že s publikány a hříšníky jí a pije Mistr váš?
17 And, hearing it, Jesus saith unto them—No need, have the strong of a physician, but they who are sick, I came not to call the righteous, but sinners.
To uslyšav Ježíš, dí jim: Nepotřebují zdraví lékaře, ale nemocní. Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.
18 And the disciples of John and the Pharisees were fasting; and they come and say unto him—For what cause, do, the disciples of John and the disciples of the Pharisees, fast, whereas, thy disciples, fast not?
Učedlníci pak Janovi a farizejští postívali se. I přišli a řekli jemu: Proč učedlníci Janovi a farizejští postí se, a tvoji učedlníci se nepostí?
19 And Jesus said unto them—Is it possible for the sons of the bridechamber, while the bridegroom is with them, to be fasting? So long as they have the bridegroom with them, it is impossible, to fast.
I řekl jim Ježíš: Kterakž mohou synové Ženichovi postiti se, když jest s nimi Ženich? Dokavadž mají s sebou Ženicha, nemohouť se postiti.
20 But there will come days, when the bridegroom shall be taken from them, and, then, they will fast, in that day.
Ale přijdouť dnové, když od nich odjat bude Ženich, a tehdáž se budou postiti v těch dnech.
21 No one, seweth a patch of unshrunk cloth upon an old mantle, —otherwise, at least, the shrinking teareth away from it—the new from the old—and, a worse rent is made.
Ano nižádný záplaty sukna nového nepřišívá k rouchu starému; jinak odtrhne ta záplata nová od starého ještě něco, i bývá větší díra.
22 And, no one, poureth new wine into fold skins, —otherwise, at least, the wine will burst the skins, and the wine is lost, and, the skins. [But new wine is for unused skins.]
A žádný nevlévá vína nového do nádob starých; jinak rozpučí nové víno nádoby, a tak víno se vyleje, a nádoby se pokazí. Ale víno nové má lito býti do nádob nových.
23 And it came to pass, that he, on the Sabbath, was passing through the cornfields, and his disciples began to be going forward, plucking the ears of corn.
I stalo se, že šel Ježíš v sobotu skrze obilí, i počali učedlníci jeho jdouce vymínati klasy.
24 And, the Pharisees, were saying, —See! why are they doing, on the Sabbath, what is not allowed?
Tedy farizeové řekli jemu: Pohleď, coť činí učedlníci tvoji, čehož nesluší činiti v sobotu.
25 And he saith unto them—Have ye never read what David did, when he had need and hungered, —he, and they who were with him:
I řekl jim: Nikdy-liž jste nečtli, co učinil David, když nouze byla, a lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
26 [how] he entered into the house of God, while Abiathar was High-priest, and, the presence-bread, did eat, —which it is not allowed to eat, save unto the priests, —and gave, unto them also who were with him?
Kterak všel do domu Božího za Abiatara nejvyššího kněze, a jedl chleby posvátné, (jichžto neslušelo jísti než samým kněžím, ) a dal i těm, kteříž s ním byli?
27 And he was saying unto them—The Sabbath, for man, was made, and not, man, for, the Sabbath:
I pravil jim: Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro sobotu.
28 So that the Son of Man is, Lord, even of the Sabbath.
Protož Syn člověka jest pánem také i soboty.
