Job 33
1 But, in very deed, hear, I pray thee, Job, my discourse, and, to all my words, give thou ear.
Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.
2 Lo! I pray thee, I have opened my mouth, My tongue, with my palate, hath spoken,
Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.
3 Mine utterances come straight from mine own heart, and, what I know, my lips have truly spoken;
Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.
4 The spirit of GOD, hath made me, and, the inspiration of the Almighty, giveth me life.
Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.
5 If thou art able to answer me, Set in order before me—take thy stand!
Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.
6 Lo! I am like thyself toward GOD, From clay, have I been nipped off, even I!
Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
7 Lo! my terror, will not startle thee, nor, my hand, upon thee, be heavy.
Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.
8 But thou hast spoken in mine ears, and, the sound of words, I heard: —
Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
9 Pure am, I, without transgression, —Clean am, I, and have no iniquity;
Èist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.
10 Lo! occasions of hostility, would he find against me, He counteth me an enemy to him;
Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
11 He putteth—in the stocks—my feet, He watcheth all my paths.
Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.
12 Lo! in this, thou hast not been right—let me answer thee, For, GOD, is greater than, man.
Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.
13 Wherefore, against him, hast thou contended? For, with none of his reasons, will he respond.
Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?
14 For, in one way, GOD may speak, —and, in a second way, one may not heed it: —
Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
15 In a dream, a vision of the night, when a deep sleep falleth upon men, in slumberings upon the bed,
Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
16 Then, uncovereth he the ear of men, and, on their correction, affixeth a seal;
Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
17 To turn a son of earth from his deed, while yet, pride, from man he concealeth:
Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
18 He keepeth back his said from the pit, and his life from passing away by a weapon.
A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
19 Or he is chastised with pain, upon his bed, and, the strife of his bones, is unceasing!
Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
20 So that his life maketh loathsome [his] food, and his soul, dainty meat;
Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
21 His flesh wasteth away out of sight, and bared are the bones once unseen;
Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
22 So doth his soul draw near to the pit, and his life to the inflicters of death:
A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
23 If there hath been near him a messenger who could interpret—one of a thousand, to declare to the son of earth His uprightness,
Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
24 Then hath he shewed him favour, and said, Set him free from going down to the pit, I have found a price of redemption!
Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
25 His flesh hath been made fresher than a child’s, he hath returned to the days of his youth;
I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
26 He made supplication unto GOD, who hath accepted him, and he hath beheld his face with a shout of triumph, Thus hath he given back to man his righteousness.
Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
27 He sang before men, and said, I sinned, and, uprightness, I perverted, yet he requited me not;
Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
28 He hath ransomed my soul from passing away into the pit, —and, my life, in the light, shall have vision.
Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
29 Lo! a these things, doth GOD work, two ways, three, with a man;
Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
30 To bring back his soul from the pit, to enlighten with the light of the living.
Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
31 Mark well, O Job, and hearken to me, Be silent, and, I, will speak:
Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.
32 If there is anything to say, reply to me, Speak, for I desire to justify thee;
Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.
33 If not, do, thou, hearken unto me, Be silent, that I may teach thee wisdom.
Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.
