Job 27
1 And Job again took up his measure, and said: —
Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
2 As GOD liveth who hath taken away my right, even the Almighty, who hath embittered my soul;
Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
3 All the while my inspiration is in me, and the spirit of GOD is in my nostrils,
Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
4 Verily my lips shall not speak perversity, nor shall, my tongue, utter deceit.
Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
5 Far be it from me! that I should justify, you, —Even until I breathe my last, will I not let go mine integrity from me:
Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
6 On my righteousness, have I taken fast hold, and will not give it up, My heart shall not reproach any of my days.
Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
7 Let mine enemy be a veritably lawless one! And, he that lifteth himself up against me, one veritably perverse!
Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
8 For what shall be the hope of the impious, though he graspeth with greed, when GOD shall draw forth his soul?
Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
9 His outcry, will GOD hear, when there cometh upon him distress?
Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
10 Verily, in the Almighty, he will not find delight, nor call on GOD continually!
Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
11 I would teach you, by the hand of GOD, That which is with the Almighty, will I not conceal.
Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
12 Lo! ye, have, all of you, seen, Wherefore, then, is it, that ye are utterly without purpose?
Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
13 This, is the portion of a lawless man with GOD, That, the heritage of tyrants—from the Almighty, he shall receive.
Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
14 If his children be multiplied, for them, [there is] the sword, and, his offspring, shall not be filled with bread;
Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
15 His survivors, by pestilence, shall come to the grave, and, his widows, shall not weep;
Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
16 Though he heap up silver like, dust, and, like a pile, he prepare clothing,
Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
17 He may prepare, but, the righteous, shall put on, and, the silver, shall the innocent apportion.
Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
18 He hath built, like a moth, his house, —like a hut, which a watcher hath made.
Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
19 The rich man, shall lie down, and not do it again, his eyes, hath he opened, and then is not.
Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
20 There shall reach him—like waters—terrors, By night, a storm-wind hath stolen him away;
Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
21 An east wind shall lift him up, and he shall depart, and it shall sweep him away out of his place;
Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
22 And He will cast upon him and not spare, Out of his hand, shall he, swiftly flee;
Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
23 He shall clap over him his hands, and shall hiss him forth out of his place.
Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.
