Job 23
1 Then responded Job, and said: —
Tedy odpověděl Job a řekl:
2 Even to-day, is my complaint rebellion? His hand, is heavier than my groaning.
Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?
3 Oh that I knew where I might find him! I would come even unto his dwelling-place;
Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.
4 I would set out, before him, a plea, and, my mouth, would I fill with arguments;
Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.
5 I would note the words wherewith he would respond to me, and would mark what he would say to me.
Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.
6 Would he, with fulness of might, contend with me? Nay, surely, he, would give heed to me!
Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.
7 There an upright man, might reason with him, so should I deliver myself completely from my judge.
Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.
8 Behold! eastward, I go, but he is not there, and, westward, but I perceive him not;
Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.
9 On the north, where he worketh, but I get no vision, He hideth himself on the south that I cannot see him.
By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.
10 But, he, knoweth the way that I choose, Having tried me, as gold, I shall come forth.
Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.
11 Of his steps, my foot taketh hold, His way, have I kept, and not swerved;
Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.
12 The command of his lips, and would not go back, and, in my bosom, have I treasured the words of his lips.
Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.
13 But, he, is one, and who can turn him? What his soul desired, he hath done.
On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.
14 Surely he will accomplish what is decreed for me, and, many such things, hath he in store.
A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.
15 For this cause, from his presence, am I driven in fear, I diligently consider and am kept back from him in dread:
Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.
16 Yea, GOD, hath made timid my heart, and, the Almighty, hath put me in terror.
Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,
17 Because I was not cut off before the darkness, nor, before my face, did the gloom form a shroud.
Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou nezakryl mrákoty.
