< Job 18 >

1 Then responded Bildad the Shuhite, and said: —
Odpovídaje pak Bildad Suchský, řekl:
2 How long will ye make a perversion of words? Ye should understand, and, afterwards, we could speak.
Dokudž neučiníte konce řečem? Pomyslte na to, a potom mluviti budeme.
3 Wherefore are we accounted like beasts? or appear stupid, in thine eyes?
Proč jsme počteni za hovada? Oškliví jsme jemu, jakž sami vidíte.
4 One tearing in pieces his own soul in his anger, —For thy sake, shall the earth be forsaken? or the rock be moved out of its place?
Ó ty, jenž hubíš život svůj zůřením svým, zdaliž pro tebe opuštěna bude země, a odsedne skála z místa svého?
5 Even the light of the lawless, shall go out, —Neither shall shine the flame of his fire;
Anobrž světlo bezbožných uhašeno bude, aniž se blyštěti bude jiskra ohně jejich.
6 The light, hath darkened in his tent, Yea, his lamp above him, goeth out;
Světlo se zatmí v stánku jeho, a lucerna jeho v něm zhasne.
7 The steppings of his strength are hemmed in, and his own counsel casteth him down;
Ssouženi budou krokové síly jeho, a porazí jej rada jeho.
8 For he is thrust into a net by his own feet, and, upon a trap, he marcheth;
Nebo zapleten jest do síti nohami svými, a v zamotání chodí.
9 There catcheth him—by the heel—a gin, there holdeth him fast—a noose:
Chytí ho za patu osídlo, a zmocní se ho násilník.
10 Concealed in the ground is a cord for him, —and a snare for him, on the path.
Skrytať jest při zemi smečka jeho, a léčka jeho na stezce.
11 Round about, terrors have startled him, and have driven him to his feet.
Odevšad hrůzy jej děsiti budou a dotírati na nohy jeho.
12 Let his strength be famished, and, calamity, be ready at his side;
Hladovitá bude síla jeho, a bída pohotově při boku jeho.
13 Let it devour the members of his body, Let the firstborn of death devour his members;
Zžíře žily kůže jeho, zžíře oudy jeho kníže smrti.
14 Uprooted, out of his tent, be his confidence, and let it drive him down to the king of terrors;
Uchváceno bude z stánku jeho doufání jeho, a to jej přivede k králi strachů.
15 There shall dwell in his tent, what is naught-of-his, Let brimstone be strewed over his dwelling;
V stánku jeho hrůza bydleti bude, ač nebyl jeho; posypáno bude obydlí jeho sirou.
16 Beneath, let his roots be dried up, and, above, be cut off his branch;
Od zpodku kořenové jeho uschnou, a svrchu osekány budou ratolesti jeho.
17 His memorial, have perished out of the land, and let him have no name over the face of the open field;
Památka jeho zahyne z země, aniž jméno jeho slýcháno bude na ulicích.
18 Let them thrust him out of light into darkness, Yea, out of the world, let them chase him;
Vyženou ho z světla do tmy, anobrž z okršlku zemského vypudí jej.
19 Let him have neither scion nor seed among his people, neither any survivor in his place of sojourn:
Nepozůstaví ani syna ani vnuka v lidu svém, ani jakého ostatku v příbytcích svých.
20 Over his day, have they been astounded who come behind, and, them who are in advance, a shudder hath seized.
Nade dnem jeho zděsí se potomci, a přítomní strachem podjati budou.
21 Surely, these, are the dwellings of him that is perverse, and, this, is the place of him that knoweth not GOD.
Takovýť jest zajisté způsob nešlechetného, a takový cíl toho, kterýž nezná Boha silného.

< Job 18 >