< Hebrews 2 >
1 For this cause, it behoveth us, with unwonted firmness, to be holding fast unto the things that have been heard, lest, at any time, we drift away.
Protož musímeť my tím snažněji šetřiti toho, což jsme slýchali, aby nám to nevymizelo.
2 For, if the word through messengers spoken became firm, and, every transgression and disobedience received a just recompense,
Nebo poněvadž skrze anděly mluvené slovo bylo pevné, a každé přestoupení a neposlušenství vzalo spravedlivou odměnu pomsty,
3 how shall, we, escape, if, so great a salvation as this, we have neglected, —which, indeed, having received, a beginning, of being spoken through the Lord, by them who heard, unto us was confirmed,
Kterakž my utečeme, takového zanedbávajíce spasení? Kteréžto nejprvé začalo vypravováno býti skrze samého Pána, od těch pak, kteříž Pána slýchali, nám utvrzeno jest.
4 God, jointly witnessing also, both with signs and wonders and manifold mighty works, and with distributions of Holy Spirit, according to his own will?
Èemuž i Bůh svědectví vydával skrze divy a zázraky, a rozličné moci, i podělování Duchem svatým, podle vůle své.
5 For, not unto messengers, hath he subjected the coming habitable earth of which we are speaking;
Nebo nepoddal andělům okršlku země budoucího, o kterémž mluvíme.
6 But one somewhere hath borne witness, saying—What is man, that thou shouldst make mention of him? Or the son of man, that thou shouldst put him in charge?
Osvědčilť jest pak na jednom místě jeden, řka: Co jest člověk, že naň pomníš, aneb syn člověka, že na něj patříš.
7 Thou hast made him less, some little, than messengers, With glory and honour, hast thou crowned him, —[And hast set him over the works of thy hands];
Maličkos jej menšího andělů učinil, slavou a ctí korunoval jsi ho, a ustanovils jej nad dílem rukou svých.
8 All things, hast thou subjected beneath his feet. For, in subjecting, [to him] the all things, nothing, left he, to him unsubjected; But now, not yet, do we see, to him, the all things subjected; —
Všecko jsi podmanil pod nohy jeho. A kdyžť jest jemu všecko poddal, tedy ničeho nezanechal nepodmaněného jemu. Ačkoli nyní ještě nevidíme, aby jemu všecko poddáno bylo.
9 But, Jesus, made some little less than messengers, we do behold: by reason of the suffering of death, crowned with glory and honour, to the end that, by favour of God, in behalf of every one, he might taste of death.
Ale toho maličko nižšího andělů, vidíme Ježíše, pro utrpení smrti slávou a ctí korunovaného, aby z milosti Boží za všecky okusil smrti.
10 For it was becoming in him—For the sake of whom are the all things, and by means of whom are the all things, —when, many sons, unto glory, he would lead, The Princely Leader of their salvation, through sufferings, to make perfect.
Slušeloť zajisté na toho, pro kteréhož jest všecko, a skrze kteréhož jest všecko, aby mnohé syny přiveda k slávě, vůdce spasení jejich skrze utrpení dokonalého učinil.
11 For, both he that maketh holy, and they who are being made holy, are, all, of One; For which cause, he is not ashamed to be calling them, brethren,
Nebo i ten, jenž posvěcuje, i ti, kteříž posvěceni bývají, z jednoho jsou všickni. Pro kteroužto příčinu nestydí se jich nazývati bratřími,
12 saying—I will declare thy name unto my brethren, in the midst of an assembly, will I sing praise unto thee;
Řka: Zvěstovati budu jméno tvé bratřím svým, uprostřed shromáždění prozpěvovati budu tobě.
13 and again—I, will be confident upon him; and again—Lo! I, and the children which, unto me, God, hath given.
A opět: Já budu v něm doufati. A opět: Aj, já a dítky, kteréž dal mi Bůh.
14 Seeing therefore the children have received a fellowship of blood and flesh, he also, in like manner, took partnership in the same, —in order that, through death, —he might paralyse him that held the dominion of death, that is, the Adversary, —
Poněvadž tedy dítky účastnost mají těla a krve, i on též podobně účasten jest jich, aby skrze smrt zahladil toho, kterýž má vládařství smrti, to jest ďábla,
15 And might release these—as many as, by fear of death, were all their lifetime liable, to bondage.
A abyvysvobodil ty, kteřížto bázní smrti po všecken čas života svéhopodrobeni byli v službu.
16 For, not surely of messengers, is he laying hold, but, of Abraham’s seed, he is laying hold.
Neboť nepřijal andělů, ale símě Abrahamovo přijal.
17 Whence he was obliged, in every way, unto the brethren, to be made like, that he might become a merciful and faithful high-priest, in the things pertaining unto God, —for the making of propitiation for the sins of the people.
A protož ve všem připodobněn býti měl bratřím, aby milosrdný byl a věrný nejvyšší kněz v tom, což by u Boha k očištění hříchů lidu jednáno býti mělo.
18 For, in that, he, suffered when tested, he is able, unto them who are being tested, to give succour.
Nebo že jest i sám trpěl, pokoušín byv, může také pokušení trpícím spomáhati.