2 Timothy 4
1 I adjure [thee] before God, and Christ Jesus—Who is about to be judging living and dead, —both as to his forthshining and his kingdom,
Protož já osvědčuji před oblíčejem Božím a Pána Jezukrista, kterýž má souditi živé i mrtvé v příchodu svém slavném a království svém,
2 Proclaim the word, take thy position—in season, out of season, —convince, rebuke, encourage, —with all long-suffering and teaching.
Kaž slovo Boží, ponoukej v čas neb ne v čas, tresci, žehři, napomínej, ve vší tichosti a učení.
3 For there will be a season—when, the healthful teaching, they will not endure, but, according to their own covetings, will, unto themselves, heap up teachers, because they have an itching ear,
Nebo přijde čas, že zdravého učení nebudou trpěti, ale majíce svrablavé uši, podlé svých vlastních žádostí shromažďovati sami sobě budou učitele.
4 And, from the truth, indeed, their ear, will they turn away, while, unto stories, they will turn themselves aside.
A odvrátíť uši od pravdy, a k básněm obrátí.
5 But, thou, —be sober in all things, suffer hardship, do, the work, of an evangelist, thy ministry, completely fulfill;
Ale ty ve všem buď bedliv, protivenství snášej, dílo kazatele konej, dokazuj toho dostatečně, že jsi věrný služebník.
6 For, I, already, am being poured out as a drink-offering, and, the season of my release, is at hand, —
Nebo já se již k tomu blížím, abych obětován byl, a čas rozdělení mého nastává.
7 The noble contest, have I contested, the race, have I finished, the faith, have I kept:
Boj výborný bojoval jsem, běh jsem dokonal, víru jsem zachoval.
8 Henceforth, lieth by for me—the crown, of righteousness, which the Lord will render unto me in that, day, —The righteous judge, —Ye, not alone unto me, but unto all them also who have loved his forthshining.
Již za tím odložena jest mi koruna spravedlnosti, kterouž dá mi v onen den Pán, ten spravedlivý soudce, a netoliko mně, ale i všechněm těm, kteříž milují to slavné příští jeho.
9 Give diligence to come unto me speedily,
Přičiň se k tomu, abys ke mně brzo přišel.
10 For, Demas, hath forsaken me, having loved the present age, and hath journeyed unto Thessalonica; Crescens unto Galatia, Titus unto Dalmatia: (aiōn g165)
Nebo Démas mne opustil, zamilovav tento svět, a šel do Tessaloniky, Krescens do Galacie, Titus do Dalmacie. (aiōn g165)
11 Luke, alone is with me. Receiving, Mark, back, bring him with thyself, for he is very useful to me for ministering;
Sám toliko Lukáš se mnou jest. Marka vezmi s sebou; nebo jest mi velmi potřebný k službě.
12 and, Tychicus, have I sent unto Ephesus.
Tychikať jsem poslal do Efezu.
13 The cloak that I left in Troas, with Carpus, when thou comest, bring; and the scrolls, especially, the parchments.
Truhličku, kteréž jsem nechal v Troadě u Karpa, když půjdeš, přines, i knihy, zvláště pargamén.
14 Alexander the coppersmith, of much baseness towards me, hath given proof, —the Lord will render unto him according to his works.—
Alexander kotlář mnoho mi zlého způsobil; odplatiž jemu Pán podlé skutků jeho.
15 Of whom, be, thou also, on thy guard, for he hath greatly withstood our words.
Kteréhož i ty se vystříhej; nebo velmi se protivil řečem našim.
16 In my first defence, no man, came in to help me, but, all, forsook me, —unto them, may it not be reckoned!—
Při prvním mém odpovídání žádný se mnou nebyl, ale všickni mne opustili. Nebudiž jim to počítáno.
17 But, the Lord, stood by me, and empowered me, in order that, through me, the proclamation, might be fully made, and, all the nations, might hear; and I was delivered out of the mouth of a lion: —
Pán pak byl se mnou, a posilnil mne, aby skrze mne utvrzeno bylo kázaní, a slyšeli je všickni národové. I vytržen jsem byl z úst lva.
18 The Lord will rescue me from every wicked work, and will bring me safe into his heavenly kingdom: unto whom be the glory, unto the ages of ages. Amen. (aiōn g165)
A vysvobodíť mne Pán od každého skutku zlého, a zachovává k království svému nebeskému, jemuž sláva na věky věků. Amen. (aiōn g165)
19 Salute Prisca and Aquila and the house of Onesiphorus.
Pozdrav Prišky a Akvile, i Oneziforova domu.
20 Erastus, remained in Corinth; but, Trophimus, I left at Miletus, sick.
Erastus zůstal v Korintu, Trofima pak nechal jsem v Milétu nemocného.
21 Give diligence to come, before winter. There salute thee—Eubulus, and Pudens, and Linus, and Claudia, and [all] the brethren.
Pospěš před zimou přijíti. Pozdravuje tebe Eubulus a Pudens a Línus a Klaudia, i všickni bratří.
22 The Lord, be with thy spirit. Favour, be with you.
Pán Ježíš Kristus s duchem tvým. Milost Boží s vámi. Amen.
