2 Samuel 22
1 And David spake unto Yahweh, the words of this song, in the day when Yahweh had rescued him, out of the hand of all his enemies, and out of the hand of Saul;
Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
2 and he said, —Yahweh, was my mountain crag and my stronghold, and my deliverer—mine;
A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
3 My God, was my rock, I sought refuge in him, —My shield, and my horn of salvation, my high tower, and my refuge, My Saviour! from violence, thou didst save me.
Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
4 As one worthy to be praised, called I on Yahweh, —And, from my foes, was I saved.
Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
5 When the breakers of death had encompassed me, —the torrents of perdition, made me afraid, —
Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne. (Sheol h7585)
7 In my distress, called I on Yahweh, Yea, unto my God, did I call, —and he hearkened, out of his temple, unto my voice, and, my cry for help, was in his ears!
V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
8 Then did the earth shake and quake, the foundations of the heavens, were deeply moved, —yea they did shake, because he was angry,
Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
9 There went up a smoke in his nostrils, and, a fire out of his mouth, devoured, —live coals, were kindled from it:
Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
10 Then he stretched out the heavens, and came down, —and, thick gloom, was under his feet;
Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
11 Then he rode on a cherub, and flew, —and was seen on the wings of the wind;
I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
12 And made of the darkness around him, pavilions, —gathering of waters, clouds of vapours.
Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
13 Out of the brightness before him, were kindled live coals of fire;
Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
14 Thunder from the heavens, did Yahweh give forth, —yea, the Highest, uttered his voice;
Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
15 And he sent forth arrows, and scattered them, —lightning, and confused them;
Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
16 Then appeared the channels of the sea, were uncovered the foundations of the world, —at the rebuke of Yahweh, the blast of the breath of his nostrils;
I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
17 He sent from on high, he took me, —he drew me out of many waters;
Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
18 He rescued me from my foe, in his might, —from them who hated me, because they were too strong for me:
Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
19 They confronted me, in the day of my necessity, —then became Yahweh my stay:
Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
20 And brought out, into a large place, even me, —he delivered me, because he delighted in me:
Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
21 Yahweh rewarded me, according to my righteousness—according to the cleanness of my hands, he repaid me:
Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
22 For I had kept the ways of Yahweh, —and not broken away from my God;
Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
23 For, all his regulations, were before me, —and, as for his statutes, I turned not from them.
Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
24 So became I blameless towards him, —and kept myself from mine iniquity:
A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
25 Yahweh therefore repaid me, according to my righteousness, —according to my pureness before his eyes.
Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
26 With the loving, thou didst show thyself loving, —with the blameless hero, thou didst show thyself blameless;
Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
27 With the pure, thou didst show thyself pure, —but, with the perverse, thou didst shew thyself ready to contend:
K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
28 And, a patient people, thou didst save, —but, thine eyes, were on the lofty—thou layedst them low;
Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
29 For, thou, wast my lamp, O Yahweh, —and, Yahweh, enlightened my darkness;
Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
30 For, by thee, I ran through a troop, —by my God, I leapt over a wall.
Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
31 As for God, blameless is his way, —the speech of Yahweh, hath been proved, a shield, he is to all who seek refuge in him.
Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
32 For who is a GOD, save Yahweh? and who a Rock, save our God?
Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
33 GOD, is my fortress of strength, —and shewed to the blameless his way;
Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
34 Planting my feet like the hinds’, —yea, on my high places, he caused me to stand;
Èiní nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
35 Teaching my hands, to war, —so that a bow of bronze was bent by mine arms;
Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
36 Thus didst thou grant me, as a shield, thy salvation, —and, thy condescension, made me great.
Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
37 Thou didst widen my stepping-places, under me, —so that mine ankles faltered not:
Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
38 I pursued my foes, and destroyed them, —and returned not, till they were consumed;
Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
39 So I consumed them, and crushed them, and they rose not again, —thus fell they under my feet:
Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
40 Thus didst thou gird me with strength, for the battle, —thou subduedst mine assailants under me:
Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
41 And, as for my foes, thou didst give me their neck, —yea, them who hated me, that I might destroy them:
Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
42 They cried out, but there was none to save, —unto Yahweh, but he answered them not.
Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
43 Then did I beat them in pieces, like the dust of the earth, —like the clay of the lanes, did I crush them, stamp them down.
I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
44 Thus didst thou rescue me from the contentions of my people, didst keep me to be the head of nations: —a people whom I had not known, served me;
Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
45 The sons of the foreigner, came cringing unto me, —at the hearing of the ear, they submitted to me, —
Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
46 The sons of the foreigner, were disheartened, and came quaking, out of their fortresses.
Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
47 Yahweh liveth, and blessed be my rock, —and exalted be the God (of the rock) of my salvation: —
Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
48 The GOD who hath avenged me, and brought down peoples under me;
Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
49 And brought me forth from among my foes, —yea, from mine assailants, hast thou set me on high, from the man of violence, hast thou delivered me.
Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
50 For this cause, will I praise thee, O Yahweh, among the nations, —and, to thy name, will I touch the strings: —
Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
51 Who hath made great the victories of his King, —and shown lovingkindness to his Anointed One, to David and to his Seed, unto times age-abiding.
Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
