1 Thessalonians 4
1 For the rest, brethren, we request and exhort you, in our Lord Jesus, [that], even as ye received from us, how ye must needs walk and please God, —even as ye also do walk, that ye would abound still more.
Dále pak, bratří, prosíme vás, a napomínáme v Pánu Ježíši, jakož jste přijali od nás, kterak byste měli choditi a líbiti se Bohu, v tom abyste se rozhojnili více.
2 For ye know what charges we gave you, through the Lord Jesus.
Víte zajisté, jaká přikázání vydali jsme vám skrze Pána Ježíše.
3 For, this, is a thing willed of God, your sanctification, —that ye should abstain from unchastity,
Tať jest zajisté vůle Boží, totiž posvěcení vaše, abyste se zdržovali od smilstva,
4 That ye should know, each one of you, how, of his own vessel, to possess himself in sanctification and honour:
A aby uměl jeden každý z vás svým osudím vládnouti v svatosti a v uctivosti,
5 Not with a passion of coveting, —just as even the nations who know not God, —
Ne v libosti tělesných žádostí jako i pohané, kteříž Boha neznají;
6 Not over-reaching and defrauding, in the matter, his brother; because, an avenger, is the Lord, concerning all these things, —even as we before told you, and solemnly called you to witness.
A aby žádný neutiskal ani oklamával v jakémkoli jednání bratra svého, protože mstitel jest Pán všeho toho, jakož i předpověděli jsme vám a osvědčili.
7 For God did not call us, with a permission of impurity, but, in sanctification.
Nebo nepovolal nás Bůh k nečistotě, ale ku posvěcení.
8 Therefore, indeed, he that disregardeth—it is, not a man, he disregardeth, but God, —Who giveth his Holy Spirit unto you.
A protož kdo by pohrdal tímto, ne člověkem pohrdá, ale Bohem, kterýž i dal Ducha svého svatého nám.
9 But, concerning brotherly love—no need, have ye, that we be writing unto you; for, ye yourselves, are, God-taught, to the loving of one another; —
O lásce pak bratrské neníť potřebí psáti vám; nebo jste vy již tomu od Boha naučeni, abyste milovali jedni druhé.
10 And, in fact, ye are doing it unto all the brethren [who are] in the whole of Macedonia; but we exhort you, brethren, to abound still more,
A jistě činíte to ke všechněm bratřím ve vší Macedonii. Napomínámeť pak vás, bratří, abyste se v tom ještě více rozhojnili,
11 And to be ambitious to be quiet, and to be attending to your own affairs, and to be working with your hands, —even as, unto you, we gave charge—
A snažili se pokojni býti a hleděti toho, což komu náleží, a pracovati rukama svýma vlastníma, jakož jsme přikázali vám,
12 That ye should walk reputably toward those without, and, of no one, have, need.
Tak abyste slušně chodili před těmi, kteříž jsou vně, a v ničemž abyste neměli nedostatku.
13 But we do not wish you to be ignorant, brethren, concerning them who are falling asleep, —lest ye be sorrowing, even as the rest also, who are without hope;
Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, o těch, kteříž zesnuli, abyste se nermoutili, jako i jiní, kteříž naděje nemají.
14 For, if we believe that, Jesus, died, and rose again, so, also will, God, bring forth with him, them who have fallen asleep through Jesus;
Nebo jakož věříme, že Ježíš umřel a z mrtvých vstal, takť Bůh i ty, kteříž by zesnuli v Ježíšovi, přivede s ním.
15 For, this, unto you, do we say, by a word of the Lord, —that, we, the living who are left unto the Presence of the Lord, shall in nowise get before them who have fallen asleep;
Toto zajisté vám pravíme slovem Páně, že my, kteříž živi pozůstaneme do příchodu Páně, nepředejdeme těch, kteříž zesnuli.
16 Because, the Lord himself, with a word of command, with a chief-messenger’s voice, and with a trumpet of God, shall descend from heaven, —and, the dead in Christ, shall rise, first,
Nebo Pán náš s zvukem ponoukajícím, s hlasem archanděla a s troubou Boží sstoupí s nebe, a mrtví, kteříž jsou v Kristu, vstanou nejprve.
17 After that, we, the living who are left, together with them, shall be caught away, in clouds, to meet the Lord in the air: —and, thus, evermore, with the Lord, shall we be!
Potom my živí pozůstavení spolu s nimi zachváceni budeme do oblaků, vstříc Pánu v povětří, a tak vždycky se Pánem budeme.
18 So then, be consoling one another with these words.
A protož potěšujtež jedni druhých těmito slovy.
