1 Peter 3
1 In like manner, ye wives, —submitting yourselves unto your own husbands; in order that, if any are not yielding unto the word, through their wives behaviour, they may, without the word, be won,
Též podobně i ženy buďte poddané mužům svým, aby, byť pak kteří i nevěřili slovu, skrze zbožné obcování žen bez slova získáni byli,
2 Having been permitted to behold your reverently chaste behaviour, —
Spatřujíce v bázni svaté vaše obcování.
3 Whose adorning, let it be—not the outward, of plaiting the hair and wearing golden ornaments, or putting on of apparel,
Kterýchžto ozdoba budiž ne ta zevnitřní, v spletání vlasů, a províjení jich zlatem, anebo v odívání plášťů,
4 But the hidden character, of the heart, —in the incorruptible [ornament] of the quiet, and meek, spirit, which is, in presence of God, of great price.
Ale ten skrytý srdce člověk, záležející v neporušitelnosti krotkého a pokojného ducha, kterýžto před obličejem Božím velmi drahý jest.
5 For, so, at one time, the holy women also, who directed their hope towards God, used to adorn themselves, being in submission unto their own husbands:
Tak jsou zajisté někdy i ony svaté ženy, kteréž naději měly v Bohu, ozdobovaly se, poddány byvše manželům svým,
6 As, Sarah, was obedient unto Abraham, calling him, lord, —whose children ye have become—so long as ye are doing good, and not bringing yourselves into fear of any single cause of alarm.
Jako Sára poslušna byla Abrahama, pánem jej nazývajici; jejížto vy jste dcerky, dobře činíce a nebojíce se žádného přestrašení.
7 Ye husbands, in like manner, dwelling with them according to knowledge, —as unto a weaker vessel, unto the female [vessel], assigning honour, as joint—inheritors also of life’s favour, —to the end that unhindered may be, your prayers.
Též podobně i muži spolu s nimi bydlíce podle umění, jakožto mdlejšímu osudí ženskému udělujíce cti, jakožto i spoludědičkám života milosti, aby modlitby vaše neměly překážky.
8 And, finally, all, being of one mind, having fellow—feeling, attached to the brethren, of tender affection, of lowly mind:
A tak sumou, všickni buďte jednomyslní, jedni druhých bíd čitelní, bratrstva milovníci, milosrdní, dobrotiví,
9 Not returning evil for evil, nor reviling for reviling, but, on the contrary, bestowing a blessing, —because, hereunto, have ye been called, in order that, a blessing, ye might inherit.
Neodplacujíce zlého za zlé, ani zlořečenství za zlořečenství, ale raději dobrořečíce, vědouce, že jste k tomu povoláni, abyste požehnání dědičně obdrželi.
10 For, he that desireth to love, life, and to see good days, Let him cause his tongue to cease from mischief, and lips, that they speak not deceit;
Nebo kdož chce milovati život, a viděti dny dobré, zkrocujž jazyk svůj od zlého, a ústa jeho ať nemluví lsti.
11 Let him turn away from mischief, and do good, Let him seek peace, and pursue it;
Uchyl se od zlého, a čiň dobré; hledej pokoje, a stihej jej.
12 Because, the eyes of the Lord, are towards the righteous, and his ears, unto their supplication, —Whereas, the face of the Lord, is against them that are doing mischievous things.
Nebo oči Páně obrácené jsou na spravedlivé a uši jeho k prosbám jejich, ale zuřivý obličej Páně na ty, kteříž činí zlé věci.
13 Who, then, is he that shall harm you, if, for that which is good, ye become zealous?
A kdo jest, ješto by vám zle učinil, jestliže budete následovníci dobrého?
14 Nevertheless, even if ye should suffer for righteousness’ sake, happy [are ye]! Their fear, however, do not fear, neither be troubled;
Ale kdybyste pak i trpěli pro spravedlnost, blahoslavení jste. Strachu pak jejich nebojte se, ani se kormuťte,
15 But, the Lord Christ, hallow ye in your hearts, ready always for a defence, unto every one that is asking you a reason concerning, the hope within you, —nevertheless, with meekness and reverence:
Ale Pána Boha posvěcujte v srdcích vašich. Hotovi pak buďte vždycky k vydání počtu všelikému, kdož by od vás požádal zprávy z naděje té, kteráž jest v vás, a to s tichostí a s bázní,
16 Having, a good conscience, in order that, wherein they speak against you, they may be put to shame who cast wanton insult on, your good behaviour in Christ.
Majíce dobré svědomí, aby za to, že utrhají vám jako zločincům, zahanbeni byli ti, kteříž hanějí vaše ctné v Kristu obcování.
17 For it is, better, as well-doers, if it should please the pleasure of God, to be suffering, than, as evil-doers:
Lépeť jest zajisté, abyste dobře činíce, líbilo-li by se tak vůli Boží, trpěli, nežli zle činíce.
18 Because, Christ also, once for all, concerning sins, died, —Just in behalf of unjust, —in order that he might introduce us unto God; being put to death, indeed, in flesh, but made alive in spirit, —
Nebo i Kristus jedinou za hříchy trpěl, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás přivedl k Bohu, umrtven jsa z strany těla, ale obživen z strany Ducha.
19 In which, even unto the spirits in prison, he went and proclaimed, —
Skrze něhož i těm, kteříž jsou již v žaláři, duchům přicházeje kázával,
20 [Spirits] unyielding at one time, when the longsuffering of God was holding forth a welcome in the days of Noah, there being in preparation an ark—[going] into which, a few, that is eight, souls, were brought safely through by means of water, —
Někdy nepovolným, když ono jednou očekávala Boží snášelivost za dnů Noé, když dělán byl koráb, v kterémžto málo, to jest osm duší, zachováno jest u vodě.
21 Which [water] in manner corresponding, doth, now, save, you also—even immersion, —not a putting away of the filth of the flesh, but the request unto God, for a good conscience, through the resurrection of Jesus Christ, —
K čemužto připodobněn jsa nyní křest, i nás spaseny činí, ne to tělesné špíny smytí, ale dobrého svědomí u Boha dotázání, skrze vzkříšení Ježíše Krista.
22 Who is on the right hand of God, having gone into heaven, messengers and authorities and powers, having been made subject unto him.
Kterýž všed v nebe, jest na pravici Boží, podmaniv sobě anděly, i mocnosti, i moci.
