1 Corinthians 8
1 Now, concerning the idol-sacrifices, we are aware—because we, all, have knowledge, —knowledge, puffeth up, but, love, buildeth up;
O těch pak věcech, kteréž modlám obětovány bývají, víme, že všickni známost máme. A známost nadýmá, ale láska vzdělává.
2 If anyone thinketh that he knoweth anything, not yet knoweth he, as he must needs come to know,
Zdá-li se pak komu, že něco umí, ještě nic nepoznal, tak jakž by měl znáti.
3 But, if anyone loveth God, the same, is known of him—
Ale jestliže kdo miluje Boha, tenť jest vyučen od něho.
4 Concerning, then, the eating of idol-sacrifices, we are aware—that an idol is, nothing, in the world, and that, none, is God save one.
A protož o pokrmích, kteříž se modlám obětují, toto dím: Víme, že modla na světě nic není a že není jiného žádného Boha nežli jeden.
5 For, if indeed there are so-called gods, whether in heaven or upon earth, —as indeed there are gods many and lords many,
Nebo ačkoli jsou někteří, ješto slovou bohové, i na nebi i na zemi, (jakož jsou mnozí bohové a páni mnozí, )
6 [Yet], to us, there is one God the Father, of whom are all things, and, we, for him; and one Lord Jesus Christ, through whom are all things, and, we, through him.
Ale my máme jediného Boha Otce, z něhož všecko, a my v něm, a jednoho Pána Ježíše Krista, skrze něhož všecko, i my skrze něho.
7 Howbeit, not in all, is the knowledge; but, some, by their familiarity, until even now, with the idol, as an idol-sacrifice, eat it, and, their conscience, being, weak, is defiled.
Ale ne ve všechť jest to umění. Nebo někteří se zlým svědomím pro modlu až dosavad jako modlám obětované jedí, a svědomí jejich, jsuci mdlé, poskvrňuje se.
8 Food, indeed, will not commend us unto God, —neither, if we eat not, do we lack, nor, if we eat, do we abound.
Nečiníť pak nás pokrm vzácných Bohu. Nebo budeme-li jísti, nic tím lepší nebudeme, a nebudeme-li jísti, nic horší nebudeme.
9 But be taking heed, lest, by any means, your right, itself, become, an occasion of stumbling, unto the weak;
Ale vizte, ať by snad ta vaše moc nebyla k urážce mdlým.
10 For, if anyone should see [thee] who hast knowledge, in an idol-temple, reclining, will not, his conscience, being, weak, be built up for the eating of the idol-sacrifices?
Nebo uzří-li kdo tebe, majícího známost, a ty sedíš při pokrmu modlám obětovaném, zdaliž svědomí toho, kterýž jest mdlý, nebude přivedeno k tomu, aby také jedl modlám obětované?
11 In fact, he that is weak, is being destroyed, by thy knowledge—the brother for whose sake Christ died.
I zahyneť bratr mdlý, (pro tvé to vědění), za kteréhož Kristus umřel.
12 But, in thus sinning against the brethren am wounding their conscience, seeing it is weak, against Christ, are ye sinning.
A tak hřešíce proti bratřím, a urážejíce svědomí jejich mdlé, proti Kristu hřešíte.
13 Therefore, if food is an occasion of stumbling unto my brother, in nowise will I eat flesh unto the age that abideth, —that, I may not occasion, my brother, to stumble. (aiōn g165)
A protož jestližeť pohoršuje pokrm bližního mého, nebudu jísti masa na věky, abych nezhoršil bratra svého. (aiōn g165)
