Psalms 94
1 O LORD, thou God to whom vengeance belongeth, thou God to whom vengeance belongeth, shine forth.
Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.
2 Lift up thyself, thou judge of the earth: render to the proud [their] desert.
Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.
3 LORD, how long shall the wicked, how long shall the wicked triumph?
Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,
4 They prate, they speak arrogantly: all the workers of iniquity boast themselves.
Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?
5 They break in pieces thy people, O LORD, and afflict thine heritage.
Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?
6 They slay the widow and the stranger, and murder the fatherless.
Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,
7 And they say, The LORD shall not see, neither shall the God of Jacob consider.
Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?
8 Consider, ye brutish among the people: and ye fools, when will ye be wise?
Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?
9 He that planted the ear, shall he not hear? he that formed the eye, shall he not see?
Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?
10 He that chastiseth the nations, shall not he correct, [even] he that teacheth man knowledge?
Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?
11 The LORD knoweth the thoughts of man, that they are vanity.
Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.
12 Blessed is the man whom thou chastenest, O LORD, and teachest out of thy law;
Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.
13 That thou mayest give him rest from the days of adversity, until the pit be digged for the wicked.
Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.
14 For the LORD will not cast off his people, neither will he forsake his inheritance.
Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,
15 For judgment shall return unto righteousness: and all the upright in heart shall follow it.
Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.
16 Who will rise up for me against the evil-doers? who will stand up for me against the workers of iniquity?
Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?
17 Unless the LORD had been my help, my soul had soon dwelt in silence.
Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.
18 When I said, My foot slippeth; thy mercy, O LORD, held me up.
Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.
19 In the multitude of my thoughts within me thy comforts delight my soul.
Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.
20 Shall the throne of wickedness have fellowship with thee, which frameth mischief by statute?
Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,
21 They gather themselves together against the soul of the righteous, and condemn the innocent blood.
Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?
22 But the LORD hath been my high tower; and my God the rock of my refuge.
Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.
23 And he hath brought upon them their own iniquity, and shall cut them off in their own evil; the LORD our God shall cut them off.
Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.
