Psalms 71
1 In thee, O LORD, do I put my trust: let me never be ashamed.
V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.
2 Deliver me in thy righteousness, and rescue me: bow down thine ear unto me, and save me.
Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.
3 Be thou to me a rock of habitation, whereunto I may continually resort: thou hast given commandment to save me; for thou art my rock and my fortress.
Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.
4 Rescue me, O my God, out of the hand of the wicked, out of the hand of the unrighteous and cruel man.
Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.
5 For thou art my hope, O Lord GOD: [thou art] my trust from my youth.
Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.
6 By thee have I been holden up from the womb: thou art he that took me out of my mother’s bowels: my praise shall be continually of thee.
Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.
7 I am as a wonder unto many; but thou art my strong refuge.
Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.
8 My mouth shall be filled with thy praise, and with thy honour all the day.
Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.
9 Cast me not off in the time of old age; forsake me not when my strength faileth.
Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.
10 For mine enemies speak concerning me; and they that watch for my soul take counsel together,
Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,
11 Saying, God hath forsaken him: pursue and take him; for there is none to deliver.
Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.
12 O God, be not far from me: O my God, make haste to help me.
Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.
13 Let them be ashamed [and] consumed that are adversaries to my soul; let them be covered with reproach and dishonour that seek my hurt.
Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.
14 But I will hope continually, and will praise thee yet more and more.
Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.
15 My mouth shall tell of thy righteousness, [and] of thy salvation all the day; for I know not the numbers [thereof].
Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.
16 I will come with the mighty acts of the Lord GOD: I will make mention of thy righteousness, even of thine only.
Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.
17 O God, thou hast taught me from my youth; and hitherto have I declared thy wondrous works.
Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.
18 Yea, even when I am old and grayheaded, O God, forsake me not; until I have declared thy strength unto [the next] generation, thy might to every one that is to come.
Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.
19 Thy righteousness also, O God, is very high; thou who hast done great things, O God, who is like unto thee?
Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?
20 Thou, which hast shewed us many and sore troubles, shalt quicken us again, and shalt bring us up again from the depths of the earth.
Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.
21 Increase thou my greatness, and turn again and comfort me.
Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.
22 I will also praise thee with the psaltery, [even] thy truth, O my God: unto thee will I sing praises with the harp, O thou Holy One of Israel.
I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.
23 My lips shall greatly rejoice when I sing praises unto thee; and my soul, which thou hast redeemed.
Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.
24 My tongue also shall talk of thy righteousness all the day long: for they are ashamed, for they are confounded, that seek my hurt.
Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.
