Psalms 106
1 Praise ye the LORD. O give thanks unto the LORD; for he is good: for his mercy [endureth] for ever.
Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
2 Who can utter the mighty acts of the LORD, or shew forth all his praise?
Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?
3 Blessed are they that keep judgment, and he that doeth righteousness at all times.
Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.
4 Remember me, O LORD, with the favour that thou bearest unto thy people; O visit me with thy salvation:
Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,
5 That I may see the prosperity of thy chosen, that I may rejoice in the gladness of thy nation, that I may glory with thine inheritance.
Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.
6 We have sinned with our fathers, we have committed iniquity, we have done wickedly.
Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.
7 Our fathers understood not thy wonders in Egypt; they remembered not the multitude of thy mercies; but were rebellious at the sea, even at the Red Sea.
Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.
8 Nevertheless he saved them for his name’s sake, that he might make his mighty power to be known.
A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.
9 He rebuked the Red Sea also, and it was dried up: so he led them through the depths, as through a wilderness.
Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.
10 And he saved them from the hand of him that hated them, and redeemed them from the hand of the enemy.
A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.
11 And the waters covered their adversaries: there was not one of them left.
V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.
12 Then believed they his words; they sang his praise.
A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,
13 They soon forgat his works; they waited not for his counsel:
Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;
14 But lusted exceedingly in the wilderness, and tempted God in the desert.
Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
15 And he gave them their request; but sent leanness into their soul.
I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.
16 They envied Moses also in the camp, [and] Aaron the saint of the LORD.
Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,
17 The earth opened and swallowed up Dathan, and covered the company of Abiram.
Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.
18 And a fire was kindled in their company; the flame burned up the wicked.
A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.
19 They made a calf in Horeb, and worshipped a molten image.
Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.
20 Thus they changed their glory for the likeness of an ox that eateth grass.
A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,
21 They forgat God their saviour, which had done great things in Egypt;
Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.
22 Wondrous works in the land of Ham, [and] terrible things by the Red Sea.
A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.
23 Therefore he said that he would destroy them, had not Moses his chosen stood before him in the breach, to turn away his wrath, lest he should destroy [them].
Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.
24 Yea, they despised the pleasant land, they believed not his word;
Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.
25 But murmured in their tents, and hearkened not unto the voice of the LORD.
A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.
26 Therefore he lifted up his hand unto them, that he would overthrow them in the wilderness:
A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,
27 And that he would overthrow their seed among the nations, and scatter them in the lands.
A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.
28 They joined themselves also unto Baal-peor, and ate the sacrifices of the dead.
Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.
29 Thus they provoked him to anger with their doings; and the plague brake in upon them.
A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,
30 Then stood up Phinehas, and executed judgment: and so the plague was stayed.
Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.
31 And that was counted unto him for righteousness, unto all generations for evermore.
Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.
32 They angered him also at the waters of Meribah, so that it went ill with Moses for their sakes:
Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.
33 Because they were rebellious against his spirit, and he spake unadvisedly with his lips.
Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.
34 They did not destroy the peoples, as the LORD commanded them;
K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,
35 But mingled themselves with the nations, and learned their works:
Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,
36 And they served their idols; which became a snare unto them:
A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.
37 Yea, they sacrificed their sons and their daughters unto demons,
Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.
38 And shed innocent blood, even the blood of their sons and of their daughters, whom they sacrificed unto the idols of Canaan; and the land was polluted with blood.
A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.
39 Thus were they defiled with their works, and went a whoring in their doings.
I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.
40 Therefore was the wrath of the LORD kindled against his people, and he abhorred his inheritance.
Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.
41 And he gave them into the hand of the nations; and they that hated them ruled over them.
A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,
42 Their enemies also oppressed them, and they were brought into subjection under their hand.
A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.
43 Many times did he deliver them; but they were rebellious in their counsel, and were brought low in their iniquity.
Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.
44 Nevertheless he regarded their distress, when he heard their cry:
A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.
45 And he remembered for them his covenant, and repented according to the multitude of his mercies.
Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,
46 He made them also to be pitied of all those that carried them captives.
Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.
47 Save us, O LORD our God, and gather us from among the nations, to give thanks unto thy holy name, and to triumph in thy praise.
Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.
48 Blessed be the LORD, the God or Israel, from everlasting even to everlasting. And let all the people say, Amen. Praise ye the LORD.
Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.
