Luke 1
1 Forasmuch as many have taken in hand to draw up a narrative concerning those matters which have been fulfilled among us,
Vážený Teofile! Mnozí přede mnou se snažili pravdivě vylíčit život a dílo Ježíše Krista na základě spolehlivých zpráv jeho žáků a jiných očitých svědků.
2 even as they delivered them unto us, which from the beginning were eyewitnesses and ministers of the word,
3 it seemed good to me also, having traced the course of all things accurately from the first, to write unto thee in order, most excellent Theophilus;
Nyní jsem se tedy rozhodl i já důkladně přezkoumat, utřídit a sepsat veškeré dostupné zprávy. Vznikl tento spisek, který ti věnuji,
4 that thou mightest know the certainty concerning the things wherein thou wast instructed.
abys nabyl jistoty, že to, o čem ses již leccos dověděl, je pravda.
5 There was in the days of Herod, king of Judaea, a certain priest named Zacharias, of the course of Abijah: and he had a wife of the daughters of Aaron, and her name was Elisabeth.
Začnu tím, co se přihodilo židovskému knězi Zachariášovi, který žil v době vlády judského krále Heroda. Zachariáš byl členem jedné ze čtyřiadvaceti kněžských skupin, jejichž povinností bylo dvakrát do roka, vždy po celý týden, přisluhovat při bohoslužbách v jeruzalémském chrámu. Jeho manželka Alžběta pocházela z kněžského rodu Árónova.
6 And they were both righteous before God, walking in all the commandments and ordinances of the Lord blameless.
Oba byli upřímně zbožní a řídili se svědomitě všemi Božími příkazy a předpisy.
7 And they had no child, because that Elisabeth was barren, and they both were [now] well stricken in years.
Byli to již starší lidé a zůstali bezdětní, protože Alžběta byla neplodná.
8 Now it came to pass, while he executed the priest’s office before God in the order of his course,
Jednoho dne šel Zachariáš do chrámu, aby tam splnil svoji kněžskou povinnost.
9 according to the custom of the priest’s office, his lot was to enter into the temple of the Lord and burn incense.
Tentokrát byl vylosován, aby vstoupil do svatyně a tam na oltáři pálil kadidlo.
10 And the whole multitude of the people were praying without at the hour of incense.
Zatím se venku shromáždění lidé modlili, jak bylo v té hodině zvykem.
11 And there appeared unto him an angel of the Lord standing on the right side of the altar of incense.
Tu se knězi po pravé straně oltáře ukázala postava.
12 And Zacharias was troubled when he saw [him], and fear fell upon him.
Zachariáš se vyděsil.
13 But the angel said unto him, Fear not, Zacharias: because thy supplication is heard, and thy wife Elisabeth shall bear thee a son, and thou shalt call his name John.
Boží posel ho však uklidňoval: „Neboj se, Zachariáši! Přišel jsem ti oznámit, že Bůh vyslyšel tvé modlitby. Tvoje manželka porodí syna, kterému dáte jméno Jan (Bůh je milostivý).
14 And thou shalt have joy and gladness; and many shall rejoice at his birth.
Přinese ti mnoho radosti a mnozí budou vděčni, že se narodil.
15 For he shall be great in the sight of the Lord, and he shall drink no wine nor strong drink; and he shall be filled with the Holy Ghost, even from his mother’s womb.
Stane se jedním z velkých Božích mužů. Nedotkne se nikdy vína ani opojného nápoje. Duch svatý ho naplní hned od narození.
16 And many of the children of Israel shall he turn unto the Lord their God.
Mnohé z židů přivede zpět k Bohu, jejich skutečnému Pánu.
17 And he shall go before his face in the spirit and power of Elijah, to turn the hearts of the fathers to the children, and the disobedient [to walk] in the wisdom of the just; to make ready for the Lord a people prepared [for him].
Svou duchovní mocí a horlivostí bude připomínat proroka Elijáše. Smíří otce se syny a vzpurným otevře oči pro pravdu. Jako královský posel připraví lidi na příchod Božího vládce.“
18 And Zacharias said unto the angel, Whereby shall I know this? for I am an old man, and my wife well stricken in years.
Zachariáš namítl: „Jak tomu mohu věřit? Vždyť jsem už starý a moje žena také není mladá.“
19 And the angel answering said unto him, I am Gabriel, that stand in the presence of God; and I was sent to speak unto thee, and to bring thee these good tidings.
Anděl ho pokáral: „Já jsem Gabriel a přijímám rozkazy přímo od Boha. On sám mě poslal, abych ti vyřídil tyto radostné zprávy.
20 And behold, thou shalt be silent and not able to speak, until the day that these things shall come to pass, because thou believedst not my words, which shall be fulfilled in their season.
Protože jsi však neuvěřil, budeš němý, dokud se má slova ve svůj čas nesplní.“
21 And the people were waiting for Zacharias, and they marveled while he tarried in the temple.
Lidé zatím venku čekali na Zachariáše a už jim bylo divné, že tak dlouho nejde.
22 And when he came out, he could not speak unto them: and they perceived that he had seen a vision in the temple: and he continued making signs unto them, and remained dumb.
Když se konečně objevil, nemohl promluvit. Posunky jim dal najevo, že měl ve svatyni vidění.
23 And it came to pass, when the days of his ministration were fulfilled, he departed unto his house.
Když skončil týden jeho chrámové služby, vrátil se domů.
24 And after these days Elisabeth his wife conceived; and she hid herself five months, saying,
Brzy na to Alžběta otěhotněla, ale tajila to před veřejností až do pátého měsíce.
25 Thus hath the Lord done unto me in the days wherein he looked upon [me], to take away my reproach among men.
Radovala se: „Bůh se nade mnou slitoval a sejmul ze mne pohrdání a neúctu lidí.“
26 Now in the sixth month the angel Gabriel was sent from God unto a city of Galilee, named Nazareth,
Asi půl roku po Zachariášově vidění poslal Bůh anděla Gabriela do galilejského městečka Nazaretu
27 to a virgin betrothed to a man whose name was Joseph, of the house of David; and the virgin’s name was Mary.
k dívce jménem Marie. Byla snoubenkou Josefa, který pocházel z Davidova královského rodu.
28 And he came in unto her, and said, Hail, thou that art highly favoured, the Lord [is] with thee.
Anděl ji oslovil: „Blahopřeji ti, Marie, Bůh ze všech žen vyvolil právě tebe k velikému úkolu!“
29 But she was greatly troubled at the saying, and cast in her mind what manner of salutation this might be.
Jeho slova ji znepokojila a nechápala jejich smysl.
30 And the angel said unto her, Fear not, Mary: for thou hast found favour with God.
Posel pokračoval. „Neboj se, Marie. Bůh ti chce nevídaně požehnat.
31 And behold, thou shalt conceive in thy womb, and bring forth a son, and shalt call his name JESUS.
Narodí se ti syn a dáš mu jméno Ježíš (Bůh vysvobozuje).
32 He shall be great, and shall be called the Son of the Most High: and the Lord God shall give unto him the throne of his father David:
Nebude to obyčejný člověk, ale právem bude nazýván ‚Syn Nejvyššího‘.
33 and he shall reign over the house of Jacob for ever; and of his kingdom there shall be no end. (aiōn g165)
Usedne na trůn Davidův a bude nejen vládce Izraele, ale založí království, které nikdy neskončí.“ (aiōn g165)
34 And Mary said unto the angel, How shall this be, seeing I know not a man?
Marie namítla: „Jak se mi může narodit dítě? Vždyť nežiji s mužem!“
35 And the angel answered and said unto her, The Holy Ghost shall come upon thee, and the power of the Most High shall overshadow thee: wherefore also that which is to be born shall be called holy, the Son of God.
Anděl jí řekl: „Sám Stvořitel na tobě projeví svou moc. Duch svatý to způsobí, a tak tvé dítě bude svatý Boží Syn. U Boha není nic nemožného.
36 And behold, Elisabeth thy kinswoman, she also hath conceived a son in her old age: and this is the sixth month with her that was called barren.
Vždyť i tvá příbuzná Alžběta, po celý život neplodná, bude mít nyní ve svém stáří syna. Již za tři měsíce se jí narodí.“
37 For no word from God shall be void of power.
38 And Mary said, Behold, the handmaid of the Lord; be it unto me according to thy word. And the angel departed from her.
Marie na to řekla: „Chci přijmout, co mi Bůh ukládá. Ať se tedy stane, jak jsi řekl.“Pak anděl odešel.
39 And Mary arose in these days and went into the hill country with haste, into a city of Judah;
Brzy nato se Marie vydala do judských hor, do města, kde žil Zachariáš s Alžbětou.
40 and entered into the house of Zacharias and saluted Elisabeth.
Když k nim vešla a pozdravila, pocítila Alžběta, jak se její dítě živě pohnulo. V tu chvíli Alžbětu nadchl Boží Duch
41 And it came to pass, when Elisabeth heard the salutation of Mary, the babe leaped in her womb; and Elisabeth was filled with the Holy Ghost;
42 and she lifted up her voice with a loud cry, and said, Blessed [art] thou among women, and blessed [is] the fruit of thy womb.
a zvolala: „Marie, Bůh tě vyvolil mezi všemi ženami a tvůj syn bude veliký dar lidem.
43 And whence is this to me, that the mother of my Lord should come unto me?
Jaká je to pro mne čest, že mne navštívila matka mého Pána!
44 For behold, when the voice of thy salutation came into mine ears, the babe leaped in my womb for joy.
Sotva jsem zaslechla tvůj pozdrav, děťátko ve mně radostí poskočilo.
45 And blessed [is] she that believed; for there shall be a fulfillment of the things which have been spoken to her from the Lord.
Jak je dobře, že jsi uvěřila Božím slibům. On je všechny splní.“
46 And Mary said, My soul doth magnify the Lord,
Nato se Marie začala modlit: „Celým srdcem chválím Pána
47 And my spirit hath rejoiced in God my Saviour.
a raduji se v Bohu, svém Spasiteli.
48 For he hath looked upon the low estate of his handmaiden: For behold, from henceforth all generations shall call me blessed.
Mne, nepatrné, si povšiml. Lidé ze všech národů si mne budou vděčně připomínat pro velké věci, které mi Bůh prokázal. Je mocný a svatý,
49 For he that is mighty hath done to me great things; And holy is his name.
50 And his mercy is unto generations and generations On them that fear him.
ale neustále se slitovává nad těmi, kteří ho ctí v kterékoliv době.
51 He hath shewed strength with his arm; He hath scattered the proud in the imagination of their heart.
Vztahuje svoji mocnou ruku, aby mařil plány pyšných,
52 He hath put down princes from [their] thrones, And hath exalted them of low degree.
aby sesazoval mocné z trůnů, pozvedal ponížené,
53 The hungry he hath filled with good things; And the rich he hath sent empty away.
sytil hladové dobrými věcmi a bohaté propouštěl s prázdnýma rukama.
54 He hath holpen Israel his servant, That he might remember mercy
Ujímá se svého lidu, Izraele, protože slíbil našim otcům,
Abrahamovi i jeho potomkům, že k nim bude na věky milosrdný.“ (aiōn g165)
56 And Mary abode with her about three months, and returned unto her house.
Marie pobyla u Alžběty asi tři měsíce a pak se vrátila domů.
57 Now Elisabeth’s time was fulfilled that she should be delivered; and she brought forth a son.
Přišel Alžbětin čas a narodil se jí syn.
58 And her neighbours and her kinsfolk heard that the Lord had magnified his mercy towards her; and they rejoiced with her.
Všichni sousedé a příbuzní se radovali, že ji Bůh tak obšťastnil.
59 And it came to pass on the eighth day, that they came to circumcise the child; and they would have called him Zacharias, after the name of his father.
Sešli se osmého dne, kdy podle zákona bývali chlapci obřezáváni. Všichni předpokládali, že dítě se bude jmenovat po otci Zachariáš.
60 And his mother answered and said, Not so; but he shall be called John.
Alžběta však chtěla, aby se jmenoval Jan.
61 And they said unto her, There is none of thy kindred that is called by this name.
Namítali: „Ale vždyť se tak ve vaší rodině nikdo nejmenoval.“
62 And they made signs to his father, what he would have him called.
Žádali, aby se k tomu vyjádřil otec.
63 And he asked for a writing tablet, and wrote, saying, His name is John. And they marveled all.
Ten vzal tabulku a k překvapení všech napsal: „Jeho jméno je Jan.“
64 And his mouth was opened immediately, and his tongue [loosed], and he spake, blessing God.
A tehdy se jeho ústa zase otevřela a prvními slovy děkoval Bohu.
65 And fear came on all that dwelt round about them: and all these sayings were noised abroad throughout all the hill country of Judaea.
Užaslí sousedé pochopili, že se tu děje něco mimořádného, a zpráva o tom se roznesla po judských horách.
66 And all that heard them laid them up in their heart, saying, What then shall this child be? For the hand of the Lord was with him.
Kdo ji slyšel, uvažoval, co s tím dítětem Bůh zamýšlí. Všichni viděli, že ho provází Boží moc.
67 And his father Zacharias was filled with the Holy Ghost, and prophesied, saying,
Duch svatý vnukl Zachariášovi tato prorocká slova:
68 Blessed [be] the Lord, the God of Israel; For he hath visited and wrought redemption for his people,
„Chvála Pánu, Bohu Izraele, že přichází svému lidu na pomoc a vysvobozuje ho.
69 And hath raised up a horn of salvation for us In the house of his servant David
Posílá nám mocného Zachránce z rodu krále Davida,
70 (As he spake by the mouth of his holy prophets which have been since the world began), (aiōn g165)
kterého již dávno ústy svých proroků ohlašoval. (aiōn g165)
71 Salvation from our enemies, and from the hand of all that hate us;
Ten nás vytrhne z rukou nepřátel a všech, kteří nás nenávidí.
72 To shew mercy towards our fathers, And to remember his holy covenant;
Dnes se Bůh láskyplně přiznává k našim otcům a ke své smlouvě s nimi.
73 The oath which he sware unto Abraham our father,
Vždyť se zavázal Abrahamovi, že jednou budeme sloužit Bohu po celý život, zbaveni útlaku a strachu, očištěni a poslušni. A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího. Připravíš cestu Božímu Synu: Lidem budeš ohlašovat, že je přichází zachránit a odpustit jim všechna provinění. V něm k nám přichází Bůh plný slitovné lásky. Slunce spásy již vychází,
74 To grant unto us that we being delivered out of the hand of our enemies Should serve him without fear,
75 In holiness and righteousness before him all our days.
76 Yea and thou, child, shalt be called the prophet of the Most High: For thou shalt go before the face of the Lord to make ready his ways;
77 To give knowledge of salvation unto his people In the remission of their sins,
78 Because of the tender mercy of our God, Whereby the dayspring from on high shall visit us,
79 To shine upon them that sit in darkness and the shadow of death; To guide our feet into the way of peace.
aby zazářilo všem, kdo žijí ve tmách a ve stínu smrti, a osvítilo nám cestu ke smíření s Bohem!“
80 And the child grew, and waxed strong in spirit, and was in the deserts till the day of his shewing unto Israel.
Chlapec Jan se dobře rozvíjel tělesně i duševně. Později odešel na poušť, kde žil v ústraní až do chvíle, kdy vystoupil se svým poselstvím před veřejností.
