< Leviticus 24 >
1 And the LORD spake unto Moses, saying,
Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2 Command the children of Israel, that they bring unto thee pure olive oil beaten for the light, to cause a lamp to burn continually.
Přikaž synům Izraelským, ať přinesou tobě oleje olivového, čistého, vytlačeného, k svícení, aby lampy ustavičně rozsvěcovány byly.
3 Without the veil of the testimony, in the tent of meeting, shall Aaron order it from evening to morning before the LORD continually: it shall be a statute for ever throughout your generations.
Před oponou svědectví v stánku úmluvy zpořádá je Aron, aby hořely od večera až do jitra před Hospodinem vždycky. Toť bude ustanovení věčné v národech vašich.
4 He shall order the lamps upon the pure candlestick before the LORD continually.
Na svícen čistý rozstavovati bude lampy před Hospodinem vždycky.
5 And thou shalt take fine flour, and bake twelve cakes thereof: two tenth parts [of an ephah] shall be in one cake.
A vezma mouky bělné, upečeš z ní dvanácte koláčů; jeden každý koláč bude ze dvou desetin efi.
6 And thou shalt set them in two rows, six on a row, upon the pure table before the LORD.
A rozkladeš je dvěma řady, šest v řadu jednom, na stole čistém před Hospodinem.
7 And thou shalt put pure frankincense upon each row, that it may be to the bread for a memorial, even an offering made by fire unto the LORD.
Dáš také na každý řad kadidla čistého, aby bylo za každý chléb ten kouření pamětné v obět ohnivou Hospodinu.
8 Every sabbath day he shall set it in order before the LORD continually; it is on the behalf of the children of Israel, an everlasting covenant.
Každého dne sobotního klásti budete je řadem před Hospodinem vždycky, berouce je od synů Izraelských smlouvou věčnou.
9 And it shall be for Aaron and his sons; and they shall eat it in a holy place: for it is most holy unto him of the offerings of the LORD made by fire by a perpetual statute.
I budou Aronovi a synům jeho, kteřížto jísti budou je na místě svatém; nebo nejsvětější věc jest jim z obětí ohnivých Hospodinových právem věčným.
10 And the son of an Israelitish woman, whose father was an Egyptian, went out among the children of Israel: and the son of the Israelitish woman and a man of Israel strove together in the camp;
Vyšel pak syn ženy Izraelské, kteréhož měla s mužem Egyptským, mezi syny Izraelskými, a vadili se v staních syn ženy té Izraelské s mužem Izraelským.
11 and the son of the Israelitish woman blasphemed the Name, and cursed: and they brought him unto Moses. And his mother’s name was Shelomith, the daughter of Dibri, of the tribe of Dan.
I zlořečil syn ženy té Izraelské a rouhal se jménu Božímu. Tedy přivedli ho k Mojžíšovi. (Jméno pak matky jeho bylo Salumit, dcera Dabri, z pokolení Dan.)
12 And they put him in ward, that it might be declared unto them at the mouth of the LORD.
A dali jej do vězení, až by jim bylo oznámeno, co s ním Bůh káže učiniti.
13 And the LORD spake unto Moses, saying,
Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:
14 Bring forth him that hath cursed without the camp; and let all that heard him lay their hands upon his head, and let all the congregation stone him.
Vyveď toho ruhače ven z stanů, a nechať všickni ti, kteříž slyšeli, vloží ruce na hlavu jeho, a všecken lid ať ho ukamenuje.
15 And thou shalt speak unto the children of Israel, saying, Whosoever curseth his God shall bear his sin.
Mluvě pak k synům Izraelským, díš jim: Kdož by koli zlořečil Bohu svému, poneseť hřích svůj.
16 And he that blasphemeth the name of the LORD, he shall surely be put to death; all the congregation shall certainly stone him: as well the stranger, as the homeborn, when he blasphemeth the name [of the LORD], shall be put to death.
Kdož by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře, a všecko shromáždění bez milosti ukamenuje jej. Tak cizí, jako doma zchovaný, když by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře.
17 And he that smiteth any man mortally shall surely be put to death;
Zabil-li by kdo kterého člověka, smrtí umře.
18 and he that smiteth a beast mortally shall make it good: life for life.
Jestliže by pak zabil hovado, navrátí jiné, hovado za hovado.
19 And if a man cause a blemish in his neighbour; as he hath done, so shall it be done to him;
Kdož by pak zohavil bližního svého, vedlé toho, jakž on učinil, tak se staň jemu:
20 breach for breach, eye for eye, tooth for tooth: as he hath caused a blemish in a man, so shall it be rendered unto him.
Zlámaní za zlámaní, oko za oko, zub za zub. Jakouž by ohavu učinil na těle člověka, taková zase učiněna bude jemu.
21 And he that killeth a beast shall make it good: and he that killeth a man shall be put to death.
Kdož by zabil hovado, navrátí jiné, ale kdož by zabil člověka, umře.
22 Ye shall have one manner of law, as well for the stranger, as for the homeborn: for I am the LORD your God.
Jednostejné právo míti budete. Jakož příchozímu, tak domácímu stane se; nebo já jsem Hospodin Bůh váš.
23 And Moses spake to the children of Israel, and they brought forth him that had cursed out of the camp, and stoned him with stones. And the children of Israel did as the LORD commanded Moses.
Tedy mluvil Mojžíš k synům Izraelským ty věci. I vyvedli toho ruhače ven za stany, a kamením ho zametali. Učinili, pravím, synové Izraelští vedlé toho, jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi.