John 12
1 Jesus therefore six days before the passover came to Bethany, where Lazarus was, whom Jesus raised from the dead.
Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdež byl Lazar ten, kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých.
2 So they made him a supper there: and Martha served; but Lazarus was one of them that sat at meat with him.
I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s ním.
3 Mary therefore took a pound of ointment of spikenard, very precious, and anointed the feet of Jesus, and wiped his feet with her hair: and the house was filled with the odour of the ointment.
Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti.
4 But Judas Iscariot, one of his disciples, which should betray him, saith,
Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi:
5 Why was not this ointment sold for three hundred pence, and given to the poor?
Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým?
6 Now this he said, not because he cared for the poor; but because he was a thief, and having the bag took away what was put therein.
To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil.
7 Jesus therefore said, Suffer her to keep it against the day of my burying.
Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřbu mého zachovala to.
8 For the poor ye have always with you; but me ye have not always.
Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
9 The common people therefore of the Jews learned that he was there: and they came, not for Jesus’ sake only, but that they might see Lazarus also, whom he had raised from the dead.
Zvěděl pak zástup veliký z Židů, že by tu byl. I přišli, ne pro Ježíše toliko, ale také aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých.
10 But the chief priests took counsel that they might put Lazarus also to death;
Radili se pak přední kněží, aby i Lazara zamordovali.
11 because that by reason of him many of the Jews went away, and believed on Jesus.
Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho, a uvěřili v Ježíše.
12 On the morrow a great multitude that had come to the feast, when they heard that Jesus was coming to Jerusalem,
Nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma,
13 took the branches of the palm trees, and went forth to meet him, and cried out, Hosanna: Blessed [is] he that cometh in the name of the Lord, even the King of Israel.
Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Hosanna, požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně, král Izraelský.
14 And Jesus, having found a young ass, sat thereon; as it is written,
I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest:
15 Fear not, daughter of Zion: behold, thy King cometh, sitting on an ass’s colt.
Neboj se, dcero Sionská, aj, král tvůj béře se, na oslátku sedě.
16 These things understood not his disciples at the first: but when Jesus was glorified, then remembered they that these things were written of him, and that they had done these things unto him.
Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho sprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že to psáno bylo o něm, a že jemu to učinili.
17 The multitude therefore that was with him when he called Lazarus out of the tomb, and raised him from the dead, bare witness.
Vydával pak svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu, a vzkřísil jej z mrtvých.
18 For this cause also the multitude went and met him, for that they heard that he had done this sign.
Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil.
19 The Pharisees therefore said among themselves, Behold how ye prevail nothing: lo, the world is gone after him.
Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte-li, že nic neprospíváte? Aj, svět postoupil po něm.
20 Now there were certain Greeks among those that went up to worship at the feast:
Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, aby se modlili v svátek.
21 these therefore came to Philip, which was of Bethsaida of Galilee, and asked him, saying, Sir, we would see Jesus.
Ti tedy přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti.
22 Philip cometh and telleth Andrew: Andrew cometh, and Philip, and they tell Jesus.
Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak zase a Filip pověděli Ježíšovi.
23 And Jesus answereth them, saying, The hour is come, that the Son of man should be glorified.
A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať hodina, aby oslaven byl Syn člověka.
24 Verily, verily, I say unto you, Except a grain of wheat fall into the earth and die, it abideth by itself alone; but if it die, it beareth much fruit.
Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese.
25 He that loveth his life loseth it; and he that hateth his life in this world shall keep it unto life eternal. (aiōnios g166)
Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí. (aiōnios g166)
26 If any man serve me, let him follow me; and where I am, there shall also my servant be: if any man serve me, him will the Father honour.
Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec.
27 Now is my soul troubled; and what shall I say? Father, save me from this hour. But for this cause came I unto this hour.
Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této.
28 Father, glorify thy name. There came therefore a voice out of heaven, [saying], I have both glorified it, and will glorify it again.
Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe: I oslavil jsem, i ještě oslavím.
29 The multitude therefore, that stood by, and heard it, said that it had thundered: others said, An angel hath spoken to him.
Ten pak zástup, kterýž tu stál a slyšel, pravil: Zahřmělo. Jiní pravili: Anděl k němu mluvil.
30 Jesus answered and said, This voice hath not come for my sake, but for your sakes.
Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, ale pro vás.
31 Now is the judgment of this world: now shall the prince of this world be cast out.
Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven.
32 And I, if I be lifted up from the earth, will draw all men unto myself.
A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě.
33 But this he said, signifying by what manner of death he should die.
(To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.)
34 The multitude therefore answered him, We have heard out of the law that the Christ abideth for ever: and how sayest thou, The Son of man must be lifted up? who is this Son of man? (aiōn g165)
Odpověděl jemu zástup: My jsme slýchali z zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka? (aiōn g165)
35 Jesus therefore said unto them, Yet a little while is the light among you. Walk while ye have the light, that darkness overtake you not: and he that walketh in the darkness knoweth not whither he goeth.
Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas světlo s vámi jest. Choďte, dokud světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde.
36 While ye have the light, believe on the light, that ye may become sons of light. These things spake Jesus, and he departed and hid himself from them.
Dokud světlo máte, věřte v světlo, abyste synové světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi.
37 But though he had done so many signs before them, yet they believed not on him:
A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi, však neuvěřili v něho,
38 that the word of Isaiah the prophet might be fulfilled, which he spake, Lord, who hath believed our report? And to whom hath the arm of the Lord been revealed?
Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu, a rámě Páně komu jest zjeveno?
39 For this cause they could not believe, for that Isaiah said again,
Protoť nemohli věřiti, že opět Izaiáš řekl:
40 He hath blinded their eyes, and he hardened their heart; Lest they should see with their eyes, and perceive with their heart, And should turn, And I should heal them.
Oslepil oči jejich, a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli, a srdcem nerozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
41 These things said Isaiah, because he saw his glory; and he spake of him.
To pověděl Izaiáš, když viděl slávu jeho, a mluvil o něm.
42 Nevertheless even of the rulers many believed on him; but because of the Pharisees they did not confess [it], lest they should be put out of the synagogue:
A ačkoli mnozí i z knížat uvěřili v něho, však pro farizee nevyznávali, aby ze školy nebyli vyobcování.
43 for they loved the glory of men more than the glory of God.
Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží.
44 And Jesus cried and said, He that believeth on me, believeth not on me, but on him that sent me.
Ježíš pak zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mneť věří, ale v toho, kterýž mne poslal.
45 And he that beholdeth me beholdeth him that sent me.
A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal.
46 I am come a light into the world, that whosoever believeth on me may not abide in the darkness.
Já světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal.
47 And if any man hear my sayings, and keep them not, I judge him not: for I came not to judge the world, but to save the world.
A slyšel-liť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasil svět.
48 He that rejecteth me, and receiveth not my sayings, hath one that judgeth him: the word that I spake, the same shall judge him in the last day.
Kdož mnou pohrdá, a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den.
49 For I spake not from myself; but the Father which sent me, he hath given me a commandment, what I should say, and what I should speak.
Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, kterýž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti.
