Job 41
1 Canst thou draw out leviathan with a fish hook? or press down his tongue with a cord?
Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
2 Canst thou put a rope into his nose? or pierce his jaw through with a hook?
Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
3 Will he make many supplications unto thee? or will he speak soft words unto thee?
Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
4 Will he make a covenant with thee, that thou shouldest take him for a servant for ever?
Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
5 Wilt thou play with him as with a bird? or wilt thou bind him for thy maidens?
Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
6 Shall the bands [of fishermen] make traffic of him? shall they part him among the merchants?
Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
7 Canst thou fill his skin with barbed irons, or his head with fish spears?
Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
8 Lay thine hand upon him; remember the battle, and do so no more.
Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
9 Behold, the hope of him is in vain: shall not one be cast down even at the sight of him?
Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
10 None is so fierce that he dare stir him up: who then is he that can stand before me?
Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
11 Who hath first given unto me, that I should repay him? [whatsoever is] under the whole heaven is mine.
Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
12 I will not keep silence concerning his limbs, nor his mighty strength, nor his comely proportion.
Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
13 Who can strip off his outer garment? who shall come within his double bridle?
Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
14 Who can open the doors of his face? round about his teeth is terror.
Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
15 His strong scales are [his] pride, shut up together [as with] a close seal.
Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
16 One is so near to another, that no air can come between them.
Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
17 They are joined one to another; they stick together, that they cannot be sundered.
Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
18 His neesings flash forth light, and his eyes are like the eyelids of the morning.
Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
19 Out of his mouth go burning torches, and sparks of fire leap forth.
Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
20 Out of his nostrils a smoke goeth, as of a seething pot and [burning] rushes.
Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
21 His breath kindleth coals, and a flame goeth forth from his mouth.
Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
22 In his neck abideth strength, and terror danceth before him.
V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
23 The flakes of his flesh are joined together: they are firm upon him; they cannot be moved.
Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
24 His heart is as firm as a stone; yea, firm as the nether millstone.
Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
25 When he raiseth himself up, the mighty are afraid: by reason of consternation they are beside themselves.
Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
26 If one lay at him with the sword, it cannot avail; nor the spear, the dart, nor the pointed shaft.
Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
27 He counteth iron as straw, [and] brass as rotten wood.
Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
28 The arrow cannot make him flee: slingstones are turned with him into stubble.
Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
29 Clubs are counted as stubble: he laugheth at the rushing of the javelin.
Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
30 His underparts are [like] sharp potsherds: he spreadeth [as it were] a threshing wain upon the mire.
Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
31 He maketh the deep to boil like a pot: he maketh the sea like ointment.
Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
32 He maketh a path to shine after him; one would think the deep to be hoary.
Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
33 Upon earth there is not his like, that is made without fear.
Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
34 He beholdeth every thing that is high: he is king over all the sons of pride.
Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
