Job 21
1 Then Job answered and said,
A odpovídaje Job, řekl:
2 Hear diligently my speech; and let this be your consolations.
Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
3 Suffer me, and I also will speak; and after that I have spoken, mock on.
Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
4 As for me, is my complaint to man? and why should I not be impatient?
Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
5 Mark me, and be astonished, and lay your hand upon your mouth.
Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
6 Even when I remember I am troubled, and horror taketh hold on my flesh.
Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
7 Wherefore do the wicked live, become old, yea, wax mighty in power?
Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
8 Their seed is established with them in their sight, and their offspring before their eyes.
Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
9 Their houses are safe from fear, neither is the rod of God upon them.
Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
10 Their bull gendereth, and faileth not; their cow calveth, and casteth not her calf.
Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
11 They send forth their little ones like a flock, and their children dance.
Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
12 They sing to the timbrel and harp, and rejoice at the sound of the pipe.
Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují. (Sheol h7585)
14 Yet they said unto God, Depart from us; for we desire not the knowledge of thy ways.
Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
15 What is the Almighty, that we should serve him? and what profit should we have, if we pray unto him?
Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
16 Lo, their prosperity is not in their hand: the counsel of the wicked is far from me.
Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
17 How oft is it that the lamp of the wicked is put out? that their calamity cometh upon them? that [God] distributeth sorrows in his anger?
Èasto-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
18 That they are as stubble before the wind, and as chaff that the storm carrieth away?
Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
19 [Ye say], God layeth up his iniquity for his children. Let him recompense it unto himself, that he may know it.
Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
20 Let his own eyes see his destruction, and let him drink of the wrath of the Almighty.
A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
21 For what pleasure hath he in his house after him, when the number of his months is cut off in the midst?
O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
22 Shall any teach God knowledge? seeing he judgeth those that are high.
Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
23 One dieth in his full strength, being wholly at ease and quiet:
Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
24 His breasts are full of milk, and the marrow of his bones is moistened.
Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
25 And another dieth in bitterness of soul, and never tasteth of good.
Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
26 They lie down alike in the dust, and the worm covereth them.
Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
27 Behold, I know your thoughts, and the devices which ye wrongfully imagine against me.
Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
28 For ye say, Where is the house of the prince? and where is the tent wherein the wicked dwelt?
Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
29 Have ye not asked them that go by the way? and do ye not know their tokens?
Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
30 That the evil man is reserved to the day of calamity? that they are led forth to the day of wrath?
Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
31 Who shall declare his way to his face? and who shall repay him what he hath done?
Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
32 Yet shall he be borne to the grave, and shall keep watch over the tomb.
A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
33 The clods of the valley shall be sweet unto him, and all men shall draw after him, as there were innumerable before him.
Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
34 How then comfort ye me in vain, seeing in your answers there remaineth only falsehood?
Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.
