Isaiah 22
1 The burden of the valley of vision. What aileth thee now, that thou art wholly gone up to the housetops?
Břímě údolí vidění. Cožť se stalo, že jsi vystoupilo všecko na střechy,
2 O thou that art full of shoutings, a tumultuous city, a joyous town; thy slain are not slain with the sword, neither are they dead in battle.
Město plné hřmotu a hluku, město veselící se? Zbití tvoji nejsou zbiti mečem, ani zhynuli v boji.
3 All thy rulers fled away together, they were bound by the archers: all that were found of thee were bound together, they fled afar off.
Všecka knížata tvá rozprchla se napořád, od střelců svázána jsou. Což jich koli nalezeno jest v tobě, napořád svázáni jsou, zdaleka utíkají.
4 Therefore said I, Look away from me, I will weep bitterly; labour not to comfort me, for the spoiling of the daughter of my people.
Protož jsem řekl: Ponechejte mne, ať hořekuji s pláčem, a neusilujte mne těšiti nad popléněním dcerky lidu mého.
5 For it is a day of discomfiture, and of treading down, and of perplexity, from the Lord, the LORD of hosts, in the valley of vision; a breaking down of the walls, and a crying to the mountains.
Nebo jest den ssoužení, a pošlapání, a v mysli sevření ode Pána, Hospodina zástupů, v údolí vidění, den boření zdi, a křiku k horám.
6 And Elam bare the quiver, with chariots of men [and] horsemen; and Kir uncovered the shield.
Byltě zajisté Elam pochytil toul s vozy lidu vojenského, a Kir ukázal pavézu.
7 And it came to pass, that thy choicest valleys were full of chariots, and the horsemen set themselves in array at the gate.
I stalo se, že nejvýbornější údolí tvá naplněna byla vozy, a vojáci silně položili se u brány,
8 And he took away the covering of Judah; and thou didst look in that day to the armour in the house of the forest.
A odkryto bylo zastření Judovo; však obrátilo jsi zřetel v ten den k zbrojné komoře.
9 And ye saw the breaches of the city of David, that they were many: and ye gathered together the waters of the lower pool.
I k zbořeninám města Davidova dohlédli jste, nebo mnohé byly, a shromáždili jste vody rybníka dolního.
10 and ye numbered the houses of Jerusalem, and ye brake down the houses to fortify the wall.
Domy též Jeruzalémské sečtli jste, i pobořili, abyste utvrdili zed.
11 ye made also a reservoir between the two walls for the water of the old pool: but ye looked not unto him that had done this, neither had ye respect unto him that fashioned it long ago.
Udělali jste také stav mezi dvěma zdmi pro vody rybníka starého, aniž jste popatřili k Učiniteli jeho, a toho, kdo jej vzdělal od starodávna, neviděli jste.
12 And in that day did the Lord, the LORD of hosts, call to weeping, and to mourning, and to baldness, and to girding with sackcloth:
Nadto když volal Pán, Hospodin zástupů, v ten den k pláči a k kvílení, a k lysině a k přepásání se žíní.
13 and behold, joy and gladness, slaying oxen and killing sheep, eating flesh and drinking wine: let us eat and drink, for tomorrow we shall die.
A aj, radost a veselí vaše zabijeti voly, a bíti ovce, jísti maso, a píti víno, a říkati: Jezme, píme, nebo zítra zemřeme.
14 And the LORD of hosts revealed himself in mine ears, Surely this iniquity shall not be purged from you till ye die, saith the Lord, the LORD of hosts.
Ale známéť jest to v uších mých, praví Hospodin zástupů. Protož nikoli vám nebude odpuštěna ta nepravost, až i zemřete, praví Pán, Hospodin zástupů.
15 Thus saith the Lord, the LORD of hosts, Go, get thee unto this treasurer, even unto Shebna, which is over the house, [and say],
Takto praví Pán, Hospodin zástupů: Jdi, vejdi k Sochitskému tomu, k Sobnovi správci domu, a řekni:
16 What doest thou here? and whom hast thou here, that thou hast hewed thee out here a sepulchre? hewing him out a sepulchre on high, graving an habitation for himself in the rock!
Co ty zde máš? A koho zde máš, že jsi vytesal sobě zde hrob? Vytesals sobě na vysokém místě hrob svůj, a vystavěls na skále příbytek svůj.
17 Behold, the LORD will hurl thee away violently as a [strong] man; yea, he will wrap thee up closely.
Aj, Hospodin, kterýž tě přistřel, jakž na muže znamenitého náleží, a kterýž tě výborně přioděl,
18 He will surely turn and toss thee like a ball into a large country; there shalt thou die, and there shall be the chariots of thy glory, thou shame of thy lord’s house.
Prudce tě zakulí jako kuli do země všelijak prostranné. Tam umřeš, tam i vozové slávy tvé, ó ohyzdo domu Pána svého.
19 And I will thrust thee from thine office, and from thy station shall he pull thee down.
A tak seženu tě s místa tvého, a s úřadu tvého svrhu tě.
20 And it shall come to pass in that day, that I will call my servant Eliakim the son of Hilkiah:
I stane se v ten den, že povolám služebníka svého Eliakima syna Helkiášova,
21 and I will clothe him with thy robe, and strengthen him with thy girdle, and I will commit thy government into his hand: and he shall be a father to the inhabitants of Jerusalem, and to the house of Judah.
A obleku jej v sukni tvou, a pasem tvým potvrdím ho, panování tvé také dám v ruku jeho. I bude za otce obyvatelům Jeruzalémským a domu Judovu,
22 And the key of the house of David will I lay upon his shoulder; and he shall open, and none shall shut; and he shall shut, and none shall open.
A vložím klíč domu Davidova na rameno jeho. Když otevře, žádný nezavře, a když zavře, žádný neotevře.
23 And I will fasten him as a nail in a sure place; and he shall be for a throne of glory to his father’s house.
A vbiji jej jako hřebík v místě pevném, a bude stolicí slávy domu otce svého.
24 And they shall hang upon him all the glory of his father’s house, the offspring and the issue, every small vessel, from the vessels of cups even to all the vessels of flagons.
I zavěsí na něm synové a dcery všecku slávu domu otce jeho, všecko nádobí, i to nejmenší, od nádobí, z něhož se pije, až do všech nádob vinných.
25 In that day, saith the LORD of hosts, shall the nail that was fastened in a sure place give way; and it shall be hewn down, and fall, and the burden that was upon it shall be cut off; for the LORD hath spoken it.
V ten den, praví Hospodin zástupů, pohne se hřebík, kterýž vbit byl v místě pevném, a vyťat bude, a spadne, odťato bude i břímě, kteréž jest na něm; nebo Hospodin mluvil.
