Hebrews 10
1 For the law having a shadow of the good [things] to come, not the very image of the things, they can never with the same sacrifices year by year, which they offer continually, make perfect them that draw nigh.
Zákonné ustanovení o lévijské službě je jen stínem budoucího dobra. Oběti, které se každý rok opakují, nemohou nikoho z těch, kdo se jich účastní, přivést natrvalo k dokonalosti.
2 Else would they not have ceased to be offered, because the worshippers, having been once cleansed, would have had no more conscience of sins?
Kdyby skutečně jednou provždy očišťovaly ty, kteří je přinášejí, přestali by je už dávno obětovat, protože by je přestalo tížit svědomí.
3 But in those [sacrifices] there is a remembrance made of sins year by year.
Každoroční oběti vlastně připomínají hříchy.
4 For it is impossible that the blood of bulls and goats should take away sins.
Není totiž možné, aby krev býků a kozlů odčinila hříchy.
5 Wherefore when he cometh into the world, he saith, Sacrifice and offering thou wouldest not, But a body didst thou prepare for me;
Proto Kristus při vstupu na tento svět prohlásil: „Nepřál sis, Bože, oběť ani dar, ale dal jsi mi tělo.“
6 In whole burnt offerings and [sacrifices] for sin thou hadst no pleasure:
7 Then said I, Lo, I am come (In the roll of the book it is written of me) To do thy will, O God.
A k tomu řekl: „Hle, jdu, abych vykonal, Bože, tvou vůli, jak je o mně psáno.“
8 Saying above, Sacrifices and offerings and whole burnt offerings and [sacrifices] for sin thou wouldest not, neither hadst pleasure therein (the which are offered according to the law),
Písmo napřed říká, že Bůh si nepřál a neoblíbil oběti a dary, které byly přinášeny podle zákona,
9 then hath he said, Lo, I am come to do thy will. He taketh away the first, that he may establish the second.
a potom dodává: „Hle, jdu, abych vykonal tvou vůli.“Ruší prvé, aby ustanovil druhé.
10 By which will we have been sanctified through the offering of the body of Jesus Christ once for all.
Bůh si přeje, abychom byli očištěni a jemu navráceni obětí těla Ježíše Krista, která byla přinesena jednou provždycky.
11 And every priest indeed standeth day by day ministering and offering oftentimes the same sacrifices, the which can never take away sins:
Kněží sloužili každodenně Bohu a přinášeli oběti, které nemohly odčinit hřích.
12 but he, when he had offered one sacrifice for sins for ever, sat down on the right hand of God;
Ježíš přinesl oběť za hříchy jednou, a pak natrvalo zaujal významné postavení u Boha.
13 from henceforth expecting till his enemies be made the footstool of his feet.
Od té chvíle čeká, až mu budou podrobeni nepřátelé.
14 For by one offering he hath perfected for ever them that are sanctified.
Jedinou obětí přivedl navždycky k dokonalosti ty, které odděluje od hříchu.
15 And the Holy Ghost also beareth witness to us: for after he hath said,
I Duch svatý nám vydává svědectví.
16 This is the covenant that I will make with them After those days, saith the Lord; I will put my laws on their heart, And upon their mind also will I write them; [then saith he],
„Toto je smlouva, kterou uzavřu s nimi po oněch dnech: Vložím své zákony do jejich srdcí a vepíšu je do jejich myslí
17 And their sins and their iniquities will I remember no more.
a na jejich hříchy a přestupky nevzpomenu.“
18 Now where remission of these is, there is no more offering for sin.
Takže kde je odpuštění hříchů, tam už není třeba oběti za hříchy.
19 Having therefore, brethren, boldness to enter into the holy place by the blood of Jesus,
Krev Ježíše Krista nám, bratři, umožňuje přistupovat bezprostředně k Bohu.
20 by the way which he dedicated for us, a new and living way, through the veil, that is to say, his flesh;
On svou obětí otevřel novou a živou cestu. Stal se tak naším prostředníkem.
21 and [having] a great priest over the house of God;
Přistupujeme tedy k němu obmyti, s opravdovým srdcem naplněným vírou, zbaveni špatného svědomí.
22 let us draw near with a true heart in fulness of faith, having our hearts sprinkled from an evil conscience, and our body washed with pure water:
23 let us hold fast the confession of our hope that it waver not; for he is faithful that promised:
Držme neochvějně vyznání naděje, protože Bůh plní svoje sliby.
24 and let us consider one another to provoke unto love and good works;
Podněcujme se navzájem k lásce a k dobrým skutkům.
25 not forsaking the assembling of ourselves together, as the custom of some is, but exhorting [one another]; and so much the more, as ye see the day drawing nigh.
Neopouštějte svá shromáždění – jak si někteří navykli, ale vzájemně se potěšujte – tím horlivěji, čím jasněji vidíte, že se blíží den příchodu Pána Ježíše v slávě.
26 For if we sin wilfully after that we have received the knowledge of the truth, there remaineth no more a sacrifice for sins,
Kdo z vás by znal pravdu, a přece by svévolně jednal proti ní, u toho pozbude oběť za hříchy platnosti
27 but a certain fearful expectation of judgment, and a fierceness of fire which shall devour the adversaries.
a zůstane mu jen bázlivé očekávání soudu a hrozného trestu, který má stihnout přestupníky.
28 A man that hath set at nought Moses’ law dieth without compassion on [the word of] two or three witnesses:
Kdo překročil zákon vydaný Mojžíšem, byl bez milosrdenství popraven, jestliže jeho hřích dosvědčili dva nebo tři svědci.
29 of how much sorer punishment, think ye, shall he be judged worthy, who hath trodden under foot the Son of God, and hath counted the blood of the covenant, wherewith he was sanctified, an unholy thing, and hath done despite unto the Spirit of grace?
Uvědomte si, oč horšího trestu zasluhuje ten, kdo pohrdá Božím Synem a znevažuje jeho krev smlouvy, kterou byl posvěcen, a uvádí v posměch Ducha milosti.
30 For we know him that said, Vengeance belongeth unto me, I will recompense. And again, The Lord shall judge his people.
Známe přece toho, který řekl: „Mně náleží pomsta, já odplatím.“
31 It is a fearful thing to fall into the hands of the living God.
Jinde Pán upozorňuje, že bude soudit svůj lid. Je proto hrozné upadnout do rukou živého Boha.
32 But call to remembrance the former days, in which, after ye were enlightened, ye endured a great conflict of sufferings;
Rozpomeňte se na dny, kdy jste uvěřili a vzápětí museli trpělivě a vytrvale zápasit s mnohým utrpením.
33 partly, being made a gazingstock both by reproaches and afflictions; and partly, becoming partakers with them that were so used.
Byli jste veřejně vystavováni urážkám a útisku, neboť jste podepírali ty, kteří byli uráženi a utiskováni.
34 For ye both had compassion on them that were in bonds, and took joyfully the spoiling of your possessions, knowing that ye yourselves have a better possession and an abiding one.
Trpěli jste spolu s vězni, a když jste byli olupováni o majetek, snášeli jste to radostně s vědomím, že máte v nebi lepší a trvalejší jmění.
35 Cast not away therefore your boldness, which hath great recompense of reward.
Nezbavujte se své radostné důvěry, která přinese velkou odměnu.
36 For ye have need of patience, that, having done the will of God, ye may receive the promise.
Vyzbrojte se trpělivostí, abyste vykonali Boží vůli a dosáhli toho, co vám bylo slíbeno.
37 For yet a very little while, He that cometh shall come, and shall not tarry.
„Ještě malou chvilku a ten, který se blíží, přijde a nebude otálet.
38 But my righteous one shall live by faith: And if he shrink back, my soul hath no pleasure in him.
Můj spravedlivý bude žít z víry. Nemám zalíbení v tom, kdo ode mne utíká.“
39 But we are not of them that shrink back unto perdition; but of them that have faith unto the saving of the soul.
Ale my přece nepatříme k těm, kdo odpadají a zahynou, nýbrž k těm, kdo věří a dosáhnou života.
