Habakkuk 3
1 A PRAYER of Habakkuk the prophet, set to Shigionoth.
Modlitba Abakuka proroka podlé Šigejonót:
2 O LORD, I have heard the report of thee, and am afraid: O LORD, revive thy work in the midst of the years, in the midst of the years make it known; in wrath remember mercy.
Ó Hospodine, uslyšev pohrůžku tvou, ulekl jsem se. Hospodine, dílo své u prostřed let při životu zachovej, u prostřed let známé učiň, v hněvě na milosrdenství se rozpomeň.
3 God came from Teman, and the Holy One from mount Paran. (Selah) His glory covered the heavens, and the earth was full of his praise.
Když se Bůh bral od poledne, a Svatý s hory Fáran, (Sélah) slávu jeho přikryla nebesa, a země byla plná chvály jeho.
4 And [his] brightness was as the light; he had rays [coming forth] from his hand: and there was the hiding of his power.
Blesk byl jako světlo, rohy po bocích svých měl, a tu skryta byla síla jeho.
5 Before him went the pestilence, and fiery bolts went forth at his feet.
Před tváří jeho šlo morní nakažení, a uhlí řeřavé šlo před nohama jeho.
6 He stood, and measured the earth; he beheld, and drove asunder the nations: and the eternal mountains were scattered, the everlasting hills did bow; his goings were [as] of old.
Zastavil se, a změřil zemi; pohleděl, a rozptýlil národy. Zrozrážíny jsou hory věčné, sklonili se pahrbkové věční, cesty jeho jsou věčné.
7 I saw the tents of Cushan in affliction: the curtains of the land of Midian did tremble.
Viděl jsem, že stanové Chusan jsou pouhá marnost, a třásli se kobercové země Madianské.
8 Was the LORD displeased against the rivers? was thine anger against the rivers, or thy wrath against the sea, that thou didst ride upon thine horses, upon thy chariots of salvation?
Zdaliž se na řeky, ó Hospodine, zdaliž se na řeky rozpálil hněv tvůj? Zdali proti moři rozhněvání tvé, když jsi jel na koních svých a na vozích svých spasitelných?
9 Thy bow was made quite bare; the oaths to the tribes were a [sure] word. (Selah) Thou didst cleave the earth with rivers.
Patrně jest zjeveno lučiště tvé pro přísahy pokolením lidu tvého stalé, (Sélah) Řeky země jsi rozdělil,
10 The mountains saw thee, and were afraid; the tempest of waters passed by: the deep uttered his voice, and lifted up his hands on high.
Viděly tě hory, třásly se, povodeň vod ustoupila; vydala propast hlas svůj, hlubina rukou svých pozdvihla.
11 The sun and moon stood still in their habitation; at the light of thine arrows as they went, at the shining of thy glittering spear.
Slunce a měsíc v obydlí svém zastavil se, při světle střely tvé létaly, při blesku stkvoucí kopí tvé.
12 Thou didst march through the land in indignation, thou didst thresh the nations in anger.
V hněvě šlapal jsi zemi, v prchlivosti mlátil jsi pohany.
13 Thou wentest forth for the salvation of thy people, for the salvation of thine anointed; thou woundedst the head out of the house of the wicked, laying bare the foundation even unto the neck. (Selah)
Vyšel jsi k vysvobození lidu svého, k vysvobození s pomazaným svým; srazil jsi hlavu s domu bezbožníka až do hrdla, obnaživ základ. (Sélah)
14 Thou didst pierce with his own staves the head of his warriors: they came as a whirlwind to scatter me: their rejoicing was as to devour the poor secretly.
Holemi jeho probodl jsi hlavu vsí jeho, když se bouřili jako vichřice k rozptýlení mému, plésali, jako by sežrati měli chudého v skrytě.
15 Thou didst tread the sea with thine horses, the heap of mighty waters.
Bral jsi se po moři na koních svých, skrze hromadu vod mnohých.
16 I heard, and my belly trembled, my lips quivered at the voice; rottenness entered into my bones, and I trembled in my place: that I should rest in the day of trouble, when it cometh up against the people which invadeth him in troops.
Slyšel jsem, a zatřáslo se břicho mé, k hlasu tomu drkotali rtové moji, kosti mé práchnivěly, a všecken jsem se třásl, že se mám upokojiti v den ssoužení, když přitáhne na lid, aby jej válečně hubil.
17 For though the fig tree shall not blossom, neither shall fruit be in the vines; the labour of the olive shall fail, and the fields shall yield no meat; the flock shall be cut off from the fold, and there shall be no herd in the stalls:
Byť pak fík nekvetl, a nebylo úrody na vinicích; byť i ovoce olivy pochybilo, a rolí nepřinesla užitky; a od ovčince odřezován byl brav, a nebylo žádného skotu v chlévích:
18 Yet I will rejoice in the LORD, I will joy in the God of my salvation.
Já však v Hospodinu veseliti se budu, plésati budu v Bohu spasení svého.
19 Jehovah, the Lord, is my strength, and he maketh my feet like hinds’ [feet], and will make me to walk upon mine high places. For the Chief Musician, on my stringed instruments.
Hospodin Panovník jest síla má, kterýž činí nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých cestu mi způsobuje. Přednímu zpěváku na můj neginot.
