Ecclesiastes 11

1 Cast thy bread upon the waters: for thou shalt find it after many days.

Pouštěj chléb svůj po vodě, nebo po mnohých dnech najdeš jej.

2 Give a portion to seven, yea, even unto eight; for thou knowest not what evil shall be upon the earth.

Dej částku sedmi aneb i osmi, nebo nevíš, co zlého bude na zemi.

3 If the clouds be full of rain, they empty themselves upon the earth: and if a tree fall toward the south, or toward the north, in the place where the tree falleth, there shall it be.

Když se naplňují oblakové, déšť na zem vydávají; a když padá dřevo na poledne aneb na půlnoci, na kteréž místo padá to dřevo, tu zůstává.

4 He that observeth the wind shall not sow; and he that regardeth the clouds shall not reap.

Kdo šetří větru, nebude síti; a kdo hledí na husté oblaky, nebude žíti.

5 As thou knowest not what is the way of the wind, [nor] how the bones [do grow] in the womb of her that is with child; even so thou knowest not the work of God who doeth all.

Jakož ty nevíš, která jest cesta větru, a jak rostou kosti v životě těhotné, tak neznáš díla Božího, kterýž činí všecko.

6 In the morning sow thy seed, and in the evening withhold not thine hand: for thou knowest not which shall prosper, whether this or that, or whether they both shall be alike good.

Hned z jitra rozsívej símě své, a u večer nedávej odpočinutí ruce své; nebo ty nevíš, co jest lepšího, to-li či ono, čili obé jednostejně dobré jest.

7 Truly the light is sweet, and a pleasant thing it is for the eyes to behold the sun.

Příjemnéť jest zajisté světlo, a milá věc očima viděti slunce;

8 Yea, if a man live many years, let him rejoice in them all; but let him remember the days of darkness, for they shall be many. All that cometh is vanity.

A však, by mnoho let živ jsa člověk, ve všech těch veselil by se, tedy rozpomenul-li by se na dny temnosti, jak jich mnoho bude, cožkoli přeběhlo, počte za marnost.

9 Rejoice, O young man, in thy youth; and let thy heart cheer thee in the days of thy youth, and walk in the ways of thine heart, and in the sight of thine eyes: but know thou, that for all these things God will bring thee into judgment.

Radujž se tedy, mládenče, v mladosti své, a nechť tě obveseluje srdce tvé ve dnech mladosti tvé, a choď po cestách srdce svého, a podlé žádosti očí svých, než věz, že tě s tím se vším přivede Bůh na soud.

10 Therefore remove sorrow from thy heart, and put away evil from thy flesh: for youth and the prime of life are vanity.

Anobrž odejmi hněv od srdce svého, a odvrať zlost od těla svého; nebo dětinství a mladost jest marnost.