1 Corinthians 4
1 Let a man so account of us, as of ministers of Christ, and stewards of the mysteries of God.
Nedívejte se na nás tedy jinak než jako na Kristovy služebníky a správce Božích tajemství.
2 Here, moreover, it is required in stewards, that a man be found faithful.
Od služebníka se očekává, že bude vykonávat příkazy svého pána. Dá se to říci o mně?
3 But with me it is a very small thing that I should be judged of you, or of man’s judgment: yea, I judge not mine own self.
Co o tom soudíte vy, není pro mne nejdůležitější. A nemůže to posoudit ani nikdo jiný, dokonce ani můj vlastní úsudek není rozhodující,
4 For I know nothing against myself; yet am I not hereby justified: but he that judgeth me is the Lord.
i když mé svědomí je klidné. Jen sám Pán o tom může rozhodnout s konečnou platností.
5 Wherefore judge nothing before the time, until the Lord come, who will both bring to light the hidden things of darkness, and make manifest the counsels of the hearts; and then shall each man have his praise from God.
Nedělejte proto o nikom předčasné závěry, dokud se nevrátí Kristus. Však on už vynese na světlo to, co bylo zrakům skryto, a odhalí i ty nejtajnější pohnutky. Pak teprve dostane každý od Boha takové uznání, jaké mu náleží.
6 Now these things, brethren, I have in a figure transferred to myself and Apollos for your sakes; that in us ye might learn not [to go] beyond the things which are written; that no one of you be puffed up for the one against the other.
Bratři, jistě rozumíte, že nemluvím jen o sobě a Apollovi, když vám tohle všechno říkám. Chtěl jsem jen na tom příkladu zdůraznit, že nemáte prosazovat své oblíbené kazatele proti jiným.
7 For who maketh thee to differ? and what hast thou that thou didst not receive? but if thou didst receive it, why dost thou glory, as if thou hadst not received it?
Nikdo přece nejsme ničím víc než ostatní. Všichni máme jen to, co jsme dostali, a nemáme se tedy před druhými čím chlubit.
8 Already are ye filled, already ye are become rich, ye have reigned without us: yea and I would that ye did reign, that we also might reign with you.
Vy jste přesvědčeni, že už jste duchovně dost vysoko a že víc nepotřebujete. Pyšníte se, že jste příslušníky Božího království. Kéž byste jimi skutečně byli! Necítili byste se pak tolik nad nás povzneseni.
9 For, I think, God hath set forth us the apostles last of all, as men doomed to death: for we are made a spectacle unto the world, and to angels, and to men.
Tak se mi zdá, že nám apoštolům vykázal Bůh to nejposlednější místo, jako odsouzencům na smrt. Stali jsme se podívanou pro svět, anděly i lidi.
10 We are fools for Christ’s sake, but ye are wise in Christ; we are weak, but ye are strong; ye have glory, but we have dishonour.
Prý nám náboženství popletlo hlavu, zato vy jste docela rozumní a vážení křesťané! Námi kdekdo pohrdá, vás každý uznává, my jsme slabí, vy siláci!
11 Even unto this present hour we both hunger, and thirst, and are naked, and are buffeted, and have no certain dwelling place;
Trpíme hladem a žízní, zimou a nemocemi, jsme štváni z místa na místo
12 and we toil, working with our own hands: being reviled, we bless; being persecuted, we endure;
a na svůj chléb musíme tvrdě vydělávat. Žehnáme těm, kdo nás proklínají, když nás šikanují, trpělivě to snášíme,
13 being defamed, we entreat: we are made as the filth of the world, the offscouring of all things, even until now.
pomlouvají-li nás, modlíme se za ně. Nikde nemáme zastání, jsme stále jen vyděděnci.
14 I write not these things to shame you, but to admonish you as my beloved children.
Ale to nepíšu proto, že bych vám chtěl něco vyčítat. Vždyť vás mám rád jako vlastní děti.
15 For though ye should have ten thousand tutors in Christ, yet [have ye] not many fathers: for in Christ Jesus I begat you through the gospel.
Kazatelů a vychovatelů můžete mít celou řadu, ale vaším duchovním otcem jsem já, protože prvně jste evangelium slyšeli ode mne.
16 I beseech you therefore, be ye imitators of me.
Proto vás nabádám, abyste žili podle mého příkladu.
17 For this cause have I sent unto you Timothy, who is my beloved and faithful child in the Lord, who shall put you in remembrance of my ways which be in Christ, even as I teach everywhere in every church.
Z téhož důvodu k vám posílám svého milovaného a věrného spolupracovníka Timotea. Víte, že ho mám rád jako svého vlastního syna. Ten vám připomene mé křesťanské způsoby, jak jim taky v každé církevní obci vyučuji.
18 Now some are puffed up, as though I were not coming to you.
Někteří se začali povyšovat, jako bych už neměl do Korintu přijít. Velice se mýlí!
19 But I will come to you shortly, if the Lord will; and I will know, not the word of them which are puffed up, but the power.
Přijdu co nejdříve, jak mi jen Pán dovolí, a pak uvidíme, zda je v jejich řeči Boží síla, nebo jen prázdné holedbání.
20 For the kingdom of God is not in word, but in power.
Boží království přece nestojí na řečnickém umění, ale na síle Božího Ducha.
21 What will ye? shall I come unto you with a rod, or in love and a spirit of meekness?
Co mám tedy přibalit na cestu: hůl – nebo lásku a přívětivost?
