1 Corinthians 2
1 And I, brethren, when I came unto you, came not with excellency of speech or of wisdom, proclaiming to you the mystery of God.
Bratři, když jsem vám hlásal poselství o Kristu, také jsem nepřišel s nějakými zvlášť výřečnými proslovy nebo kdovíjak učenými výklady.
2 For I determined not to know anything among you, save Jesus Christ, and him crucified.
Rozhodl jsem se totiž, že pokud budu u vás, nechci mluvit o ničem jiném než právě o Kristu, a to o Kristu ukřižovaném.
3 And I was with you in weakness, and in fear, and in much trembling.
Často se mi třásl hlas, musel jsem překonávat slabost a všelijaké obavy. A jestli vás nakonec něco přesvědčilo, tak to nebyla moje učenost nebo výmluvnost, nýbrž moc Božího Ducha.
4 And my speech and my preaching were not in persuasive words of wisdom, but in demonstration of the Spirit and of power:
5 that your faith should not stand in the wisdom of men, but in the power of God.
A to je dobře, protože vaše víra nemá stát na lidské moudrosti, ale na moci Boží.
6 Howbeit we speak wisdom among the perfect: yet a wisdom not of this world, nor of the rulers of this world, which are coming to nought: (aiōn g165)
Je pochopitelné, že pokročilejším křesťanům předkládáme i náročnější učení. Nejsou to ovšem poznatky přírodních nebo společenských věd, (aiōn g165)
7 but we speak God’s wisdom in a mystery, [even] the [wisdom] that hath been hidden, which God foreordained before the worlds unto our glory: (aiōn g165)
nýbrž pravdy pocházející z Boha, a proto bez Božího přispění zůstávají tajemné a skryté. Bůh už před věky připravil moudrý plán, jak nás převést do své nebeské slávy. (aiōn g165)
8 which none of the rulers of this world knoweth: for had they known it, they would not have crucified the Lord of glory: (aiōn g165)
Nikdo z těch, kdo vládnou světu, neměl o nich tušení. Jinak by byli nemohli Krista ukřižovat. (aiōn g165)
9 but as it is written, Things which eye saw not, and ear heard not, And [which] entered not into the heart of man, Whatsoever things God prepared for them that love him.
My hlásáme, jak stojí i v Písmu: „Co lidské oko nikdy nevidělo ani žádné ucho neslyšelo, co člověka ani ve snu nenapadlo – to nabízí Bůh těm, kdo ho milují.“
10 But unto us God revealed [them] through the Spirit: for the Spirit searcheth all things, yea, the deep things of God.
Nám to Bůh odhalil prostřednictvím svého Ducha, kterému nic není skryto.
11 For who among men knoweth the things of a man, save the spirit of the man, which is in him? even so the things of God none knoweth, save the Spirit of God.
Jako nitro člověka je přístupné jen vlastnímu vědomí každého jedince, tak i Boží myšlení je známé jen Božímu Duchu, takže jenom s jeho pomocí můžeme poznat, co všechno nám Bůh daroval.
12 But we received, not the spirit of the world, but the spirit which is of God; that we might know the things that are freely given to us by God.
13 Which things also we speak, not in words which man’s wisdom teacheth, but which the Spirit teacheth; comparing spiritual things with spiritual.
Když o těchto věcech mluvíme, nejde nám o to, aby to vypadalo „rozumně“, ale nasloucháme prostě tomu, co nám „napovídá“Boží Duch, a jeho myšlenky tlumočíme slovy, která nám dává.
14 Now the natural man receiveth not the things of the Spirit of God: for they are foolishness unto him; and he cannot know them, because they are spiritually judged.
Člověku vyzbrojenému jen vrozenými schopnostmi jsou ovšem pravdy Božího Ducha proti mysli. Zdají se mu hloupé a nepochopitelné, protože pochopit se dají jen s pomocí Ducha.
15 But he that is spiritual judgeth all things, and he himself is judged of no man.
Kdo je však proniknut Božím Duchem, dovede ke všemu zaujmout jasný postoj a nemusí se ohlížet, co tomu řeknou lidé;
16 For who hath known the mind of the Lord, that he should instruct him? But we have the mind of Christ.
vždyť nikdo z nich nestojí ve svém poznání nad Bohem. Naše myšlenky pak vycházejí ze stejného zdroje jako myšlenky Kristovy.
