1 Corinthians 14
1 Follow after love; yet desire earnestly spiritual [gifts], but rather that ye may prophesy.
Následujtež tedy lásky, horlivě žádejte duchovních věcí, nejvíce však, abyste prorokovali.
2 For he that speaketh in a tongue speaketh not unto men, but unto God; for no man understandeth; but in the spirit he speaketh mysteries.
Nebo ten, jenž mluví cizím jazykem, ne lidem mluví, ale Bohu; nebo žádný neposlouchá, ale duchem vypravuje tajemství.
3 But he that prophesieth speaketh unto men edification, and comfort, and consolation.
Kdož pak prorokuje, lidem mluví vzdělání, i napomínání, i potěšení.
4 He that speaketh in a tongue edifieth himself; but he that prophesieth edifieth the church.
Kdož mluví cizím jazykem, sám sebe vzdělává, ale kdož prorokuje, tenť církev vzdělává.
5 Now I would have you all speak with tongues, but rather that ye should prophesy: and greater is he that prophesieth than he that speaketh with tongues, except he interpret, that the church may receive edifying.
Chtělť bych pak, abyste všickni jazyky rozličnými mluvili, ale však raději, abyste prorokovali. Nebo větší jest ten, jenž prorokuje, nežli ten, kdož jazyky cizími mluví, leč by také to, což mluví, vykládal, aby se vzdělávala církev.
6 But now, brethren, if I come unto you speaking with tongues, what shall I profit you, unless I speak to you either by way of revelation, or of knowledge, or of prophesying, or of teaching?
A protož, bratří, přišel-li bych k vám, jazyky cizími mluvě, což vám prospěji, nebudu-liť vám mluviti, buď v zjevení neb v umění, buď v proroctví neb v učení?
7 Even things without life, giving a voice, whether pipe or harp, if they give not a distinction in the sounds, how shall it be known what is piped or harped?
Podobně jako i bezdušné věci, vydávající zvuk, jako píšťalka nebo harfa, kdyby rozdílného zvuku nevydávaly, kterak by vědíno bylo, co se píská, anebo na harfu hrá?
8 For if the trumpet give an uncertain voice, who shall prepare himself for war?
Ano trouba vydala-li by nejistý hlas, kdož se bude strojiti k boji?
9 So also ye, unless ye utter by the tongue speech easy to be understood, how shall it be known what is spoken? for ye will be speaking into the air.
Tak i vy, nevydali-li byste jazykem svým srozumitelných slov, kterak bude rozumíno, co se mluví? Budete jen u vítr mluviti.
10 There are, it may be, so many kinds of voices in the world, and no [kind] is without signification.
Tak mnoho, (jakž vidíme, ) rozdílů hlasů jest na světě, a nic není bez hlasu.
11 If then I know not the meaning of the voice, I shall be to him that speaketh a barbarian, and he that speaketh will be a barbarian unto me.
Protož nebudu-liť znáti moci hlasu, budu tomu, kterýž mluví, cizozemec, a ten, jenž mluví, bude mi také cizozemec.
12 So also ye, since ye are zealous of spiritual [gifts], seek that ye may abound unto the edifying of the church.
Tak i vy, poněvadž jste horliví milovníci duchovních věcí, toho hledejte, abyste se k vzdělání církve rozhojnili.
13 Wherefore let him that speaketh in a tongue pray that he may interpret.
A protož, kdož mluví jazykem cizím, modl se, aby mohl vykládati.
14 For if I pray in a tongue, my spirit prayeth, but my understanding is unfruitful.
Nebo budu-li se modliti cizím jazykem, duch můj se toliko modlí, ale mysl má bez užitku jest.
15 What is it then? I will pray with the spirit, and I will pray with the understanding also: I will sing with the spirit, and I will sing with the understanding also.
Což tedy jest? Modliti se budu duchem, a modliti se budu i myslí; plésati budu duchem a plésati budu i myslí.
16 Else if thou bless with the spirit, how shall he that filleth the place of the unlearned say the Amen at thy giving of thanks, seeing he knoweth not what thou sayest?
Nebo kdybys ty dobrořečil Bohu duchem, kterakž ten, jenž prostý člověk jest, k tvému dobrořečení řekne Amen, poněvadž neví, co pravíš?
17 For thou verily givest thanks well, but the other is not edified.
Nebo ač ty dobře díky činíš, ale jiný se nevzdělává.
18 I thank God, I speak with tongues more than you all:
Děkuji Bohu svému, že více nežli vy všickni jazyky cizími mluvím.
19 howbeit in the church I had rather speak five words with my understanding, that I might instruct others also, than ten thousand words in a tongue.
Ale v sboru raději bych chtěl pět slov srozumitelně promluviti, abych také jiných poučil, nežli deset tisíců slov jazykem neznámým.
20 Brethren, be not children in mind: howbeit in malice be ye babes, but in mind be men.
Bratří, nebuďte děti v smyslu, ale zlostí buďte děti, smyslem pak buďte dospělí.
21 In the law it is written, By men of strange tongues and by the lips of strangers will I speak unto this people; and not even thus will they hear me, saith the Lord.
Psáno jest v Zákoně: Že rozličnými jazyky a cizími rty budu mluviti lidu tomuto, a anižť tak mne slyšeti budou, praví Pán.
22 Wherefore tongues are for a sign, not to them that believe, but to the unbelieving: but prophesying [is for a sign], not to the unbelieving, but to them that believe.
A tak jazykové jsou za div ne těm, jenž věří, ale nevěřícím, proroctví pak ne nevěřícím, ale věřícím.
23 If therefore the whole church be assembled together, and all speak with tongues, and there come in men unlearned or unbelieving, will they not say that ye are mad?
A protož když by se sešla všecka církev spolu, a všickni by jazyky cizími mluvili, a vešli by tam i neučení neb nevěřící, zdaliž neřeknou, že blázníte?
24 But if all prophesy, and there come in one unbelieving or unlearned, he is reproved by all, he is judged by all;
Ale kdyby všickni prorokovali, a všel by tam mezi ně někdo nevěřící nebo neučený, přemáhán by byl ode všech a souzen ode všech.
25 the secrets of his heart are made manifest; and so he will fall down on his face and worship God, declaring that God is among you indeed.
A tak tajnosti srdce jeho zjeveny budou, a on padna na tvář, klaněti se bude Bohu, vyznávaje, že jistě Bůh jest mezi vámi.
26 What is it then, brethren? When ye come together, each one hath a psalm, hath a teaching, hath a revelation, hath a tongue, hath an interpretation. Let all things be done unto edifying.
Což tedy bratří? Když se scházíte, jeden každý z vás píseň má, učení má, cizí jazyk má, zjevení má, vykládání má, všecko to budiž k vzdělání.
27 If any man speaketh in a tongue, [let it be] by two, or at the most three, and [that] in turn; and let one interpret:
Buďto že by kdo jazykem cizím mluvil, ať se to děje skrze dva neb nejvíce tři, a to jeden po druhém, a jeden ať vykládá.
28 but if there be no interpreter, let him keep silence in the church; and let him speak to himself, and to God.
Pakli by nebylo vykladače, nechať mlčí v shromáždění, než sobě sám nechažť mluví a Bohu.
29 And let the prophets speak [by] two or three, and let the others discern.
Proroci pak dva nebo tři ať mluví, a jiní nechť rozsuzují.
30 But if a revelation be made to another sitting by, let the first keep silence.
Pakliť by jinému tu přísedícímu zjeveno bylo, první mlč.
31 For ye all can prophesy one by one, that all may learn, and all may be comforted;
Nebo můžete všickni, jeden po druhém, prorokovati, aby se všickni učili a všickni se potěšovali.
32 and the spirits of the prophets are subject to the prophets;
Duchovéť pak proroků prorokům poddáni jsou.
33 for God is not [a God] of confusion, but of peace; as in all the churches of the saints.
Nebo neníť Bůh původ různice, ale pokoje, jakož i ve všech shromážděních svatých učím.
34 Let the women keep silence in the churches: for it is not permitted unto them to speak; but let them be in subjection, as also saith the law.
Ženy vaše v shromážděních ať mlčí, nebo nedopouští se jim mluviti, ale aby poddány byly, jakž i Zákon praví.
35 And if they would learn anything, let them ask their own husbands at home: for it is shameful for a woman to speak in the church.
Pakli se chtí čemu naučiti, doma mužů svých nechať se ptají. Nebo mrzká věc jest ženám mluviti v shromáždění.
36 What? was it from you that the word of God went forth? or came it unto you alone?
Zdaliž jest od vás slovo Boží pošlo? Zdali k samým vám přišlo?
37 If any man thinketh himself to be a prophet, or spiritual, let him take knowledge of the things which I write unto you, that they are the commandment of the Lord.
Zdá-li se sobě kdo býti prorokem nebo duchovním, nechažť pozná, co vám píši, žeť jsou přikázání Páně.
38 But if any man is ignorant, let him be ignorant.
Pakli kdo neví, nevěz.
39 Wherefore, my brethren, desire earnestly to prophesy, and forbid not to speak with tongues.
A takž, bratří, o to se snažte, abyste prorokovali, a jazyky cizími mluviti nezbraňujte.
40 But let all things be done decently and in order.
Všecko slušně a podle řádu ať se děje.
