Psalms 71
1 In you, O Lord, I take refuge, let me never be put to shame.
V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.
2 In your faithfulness save me and rescue me, bend your ear to me and save me.
Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.
3 Be to me a rock of defence, a fortified house, to save me; for my rock and my fortress are you.
Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.
4 Save me, my God, from the hand of the wicked, from the grasp of the unjust and cruel.
Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.
5 For you, Lord, are my hope, in whom from my youth I have trusted.
Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.
6 On you have I leaned from my birth; from my mother’s womb it was you who did draw me. In you is my hope evermore.
Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.
7 I have been as a wonder to many, for you are my refuge and strength.
Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.
8 All the day long my mouth is filled with your praise and your glory.
Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.
9 Cast me not off in the time of old age; when my strength is spent, forsake me not.
Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.
10 For my foes whisper against me, they who watch me take counsel together;
Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,
11 ‘God has left him,’ they say: ‘pursue and seize him, for he is helpless.’
Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.
12 O God, be not far from me, haste, O my God, to my help.
Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.
13 Put my foes to shame and dishonour, with insult and shame be they covered.
Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.
14 But I will never stop hoping, and more and yet more will I praise you.
Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.
15 All the day long shall my mouth tell your faithfulness and your salvation, though I know not how they may be counted.
Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.
16 I will tell of the might of the Lord, and your faithfulness praise, you alone.
Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.
17 You have taught me, O God, from my youth, and till now have I told of your wonders.
Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.
18 Even in old age and grey hair, O God, do not forsake me. Still would I tell of your might unto all generations to come.
Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.
19 Your power and your justice, O God, extend as far as the heavens: for great are the things you have done. Who is like you, O God?
Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?
20 You have caused us to see troubles many, but you will revive us again. From the depths of the earth you will bring me up again.
Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.
21 You will multiply my greatness, and comfort me again.
Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.
22 So with harp I will praise you, and your faithfulness, O my God; and make music to you on the lyre, O you Holy One of Israel.
I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.
23 My lips shall ring out their joy, my mouth shall sing praises to you; all of me, which you have redeemed.
Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.
24 Yes, all the day long shall my tongue utter your righteousness; for ashamed and confounded are they who were seeking my hurt.
Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.
