< Luke 22 >

1 The feast of the unleavened bread, known as the Passover, was near.
Přibližoval se pak svátek přesnic, jenž slove velikanoc.
2 The chief priest and the teachers of the Law were looking for an opportunity of destroying Jesus, for they were afraid of the people.
I hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej vyhladili; ale obávali se lidu.
3 Now Satan took possession of Judas, who was known as Iscariot, and who belonged to the Twelve;
Tedy ďábel vstoupil do Jidáše, kterýž sloul Iškariotský, jednoho z počtu dvanácti.
4 and he went and discussed with the chief priests and officers in charge at the Temple the best way of betraying Jesus to them.
A on odšed, mluvil s předními kněžími, a s úředníky nad chrámem, kterak by ho jim zradil.
5 They were glad of this, and agreed to pay him.
I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti.
6 So Judas assented, and looked for an opportunity to betray Jesus to them, in the absence of a crowd.
A on také jim přiřekl. I hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu.
7 When the day of the Festival of the unleavened bread came, on which the Passover lambs had to be killed,
Tedy přišel den přesnic, v kterémžto zabit měl býti beránek.
8 Jesus sent forward Peter and John, saying to them, ‘Go and make preparations for our eating the Passover.’
I poslal Ježíš Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.
9 ‘Where do you wish us to make preparations?’ they asked.
A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?
10 ‘Listen,’ he answered, ‘when you have reached the city, a man carrying a pitcher of water will meet you; follow him into whatever house he enters;
On pak řekl k nim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde.
11 and you will say to the owner of the house “The teacher says to you – Where is the room where I am to eat the Passover with my disciples?”
A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdežto budu jísti beránka s učedlníky svými?
12 The man will show you a large upstairs room, set out; there make preparations.’
A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.
13 So Peter and John went on, and found everything just as Jesus had told them, and they prepared the Passover.
I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.
14 When the time came, Jesus took his place at the table, and the apostles with him.
A když přišel čas večeře, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.
15 ‘I have most earnestly wished,’ he said, ‘to eat this Passover with you before I suffer.
I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prve než bych trpěl.
16 For I tell you that I will not eat it again, until it has had its fulfilment in the kingdom of God.’
Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.
17 Then, on receiving a cup, after saying the thanksgiving, he said, ‘Take this and share it among you.
A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.
18 For I tell you that I will not, after today, drink of the fruit of the vine, until the kingdom of God has come.’
Neboť pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.
19 Then Jesus took some bread, and, after saying the thanksgiving, broke it and gave to them, with the words, ‘This is my body.
A vzav chléb, díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.
Takž také dal jim i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.
21 Yet see! The hand of the man who is betraying me is beside me on the table!
Ale aj, ruka zrádce mého se mnou jest za stolem.
22 True, the Son of Man is passing, by the way ordained for him, yet alas for that man by whom he is being betrayed!’
A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo o něm, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.
23 Then they began questioning one another which of them it could be who was going to do this.
Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.
24 And a dispute arose among them as to which of them was to be regarded as the greatest.
Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti větší.
25 Jesus, however, said, ‘The kings of the Gentiles lord it over them, and their oppressors are styled “Benefactors.”
On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.
26 But with you it must not be so. No, let the greatest among you become like the youngest, and him who leads like him who serves.
Ale vy ne tak. Nýbrž kdož větší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, budiž jako sloužící.
27 Which is the greater – the master at the table or his servant? Is not it the master at the table? Yet I myself am among you as one who serves.
Nebo kdo větší jest, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.
28 You are the men who have stood by me in my trials;
Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.
29 and, just as my Father has assigned me a kingdom, I assign you places,
A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,
30 so that you may eat and drink at my table in my kingdom, and be seated on twelve thrones as judges of the twelve tribes of Israel.
Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
31 Simon! Simon! listen. Satan demanded leave to sift you all like wheat,
I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil vás, aby vás tříbil jako pšenici.
32 but I prayed for you, Simon, that your faith should not fail. And you, when you have returned to me, are to strengthen the others.’
Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.
33 ‘Master,’ said Peter, ‘with you I am ready to go both to prison and to death.’
A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.
34 ‘I tell you, Peter,’ replied Jesus, ‘the cock will not crow today until you have disowned all knowledge of me three times.’
On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prve třikrát zapříš, že neznáš mne.
35 Then he said to them all, ‘When I sent you out as my messengers, without either purse, or bag, or sandals, were you in need of anything?’ ‘No; nothing,’ they answered.
I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.
36 ‘Now, however,’ he said, ‘he who has a purse must take it and his bag as well; and he who has not must sell his cloak and buy a sword.
Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi jej, a též i mošnu; a kdož nemá, prodej sukni svou, a kup sobě meč.
37 For, I tell you, that passage of scripture must be fulfilled in me, which says – “He was counted among the godless”; indeed all that refers to me is finding its fulfilment.’
Nebo pravím vám, že se ještě to musí naplniti na mně, což psáno: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž psány jsou o mně, konec berou.
38 ‘Master,’ they exclaimed, ‘look, here are two swords!’ ‘Enough!’ said Jesus.
Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.
39 Jesus then went out, and made his way as usual to the Mount of Olives, followed by his disciples.
A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.
40 And, when he reached the spot, he said to them, ‘Pray that you may not fall into temptation.’
A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.
41 Then he withdrew about a stone’s throw, and knelt down and began to pray.
A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,
42 ‘Father,’ he said, ‘if it is your pleasure, spare me this cup; only, not my will but your be done.’
Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.
43 Presently there appeared to him an angel from heaven, who strengthened him.
I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.
44 And, as his anguish became intense, he prayed still more earnestly, while his sweat was like great drops of blood falling on the ground.
A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.
45 Then he rose from praying, and came to the disciples and found them sleeping for sorrow.
A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.
46 ‘Why are you asleep?’ he asked them. ‘Rise and pray so that you don’t fall into temptation.’
I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.
47 While he was still speaking, a crowd appeared in sight, led by the man called Judas, who was one of the Twelve. Judas approached Jesus, to kiss him;
A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.
48 at which Jesus said to him, ‘Judas, is it by a kiss that you betray the Son of Man?’
Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ?
49 But when those who were round Jesus saw what was going to happen, they exclaimed, ‘Master, should we use our swords?’
A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?
50 And one of them struck the high priest’s servant and cut off his right ear;
I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé.
51 at which Jesus said, ‘Let me at least do this’; and, touching his ear, he healed the wound.
A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotkna se ucha jeho, uzdravil jej.
52 Then, turning to the chief priests and officers in charge at the Temple and the elders, who had come for him, he said, ‘Have you come out, as if after a robber, with swords and clubs?
I dí Ježíš těm, kteříž přišli k němu, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi?
53 When I was with you day after day in the Temple Courts, you did not lay hands on me; but now your time has come, and the power of darkness.’
Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina a moc temnosti.
54 Those who had taken Jesus prisoner took him away into the house of the high priest. Peter followed at a distance.
A oni javše jej, vedli ho, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka.
55 But, when they had lit a fire in the centre of the courtyard and had all sat down there, Peter seated himself in the middle of them.
A když zanítili oheň uprostřed síně a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.
56 Presently a maidservant saw him sitting near the blaze of the fire. She looked carefully at him and said, ‘Why, this man was one of his companions!’
A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním.
57 But Peter denied it. ‘I do not know him,’ he replied.
A on zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho.
58 A little while afterwards someone else – a man – saw him and said, ‘Why, you are one of them!’ ‘No,’ Peter said, ‘I am not.’
A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem.
59 About an hour later another man declared positively, ‘This man also was certainly with him. Why, he is a Galilean!’
A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, neb i Galilejský jest.
60 But Peter said, ‘I do not know what you are speaking about.’ Instantly, while he was still speaking, a cock crowed.
I řekl Petr: Èlověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval.
61 And the Master turned and looked at Peter; and Peter remembered the words that the Master had said to him – ‘Before a cock has crowed today, you will disown me three times’;
I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
62 and he went outside and wept bitterly.
I vyšed ven Petr, plakal hořce.
63 The men who held Jesus kept making sport of him and beating him.
Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.
64 They blindfolded him and then questioned him. ‘Now play the prophet,’ they said. ‘Who was it that struck you?’
A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil?
65 And they heaped many other insults on him.
A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu.
66 At daybreak the assembly of the elders of the people met – both the chief priests and the teachers of the Law – and took Jesus before their High Council.
A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákoníci, a vedli ho do rady své,
67 ‘If you are the Christ,’ they said, ‘tell us so.’ ‘If I tell you,’ replied Jesus, ‘you will not believe me;
Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám! I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte.
68 and, if I question you, you will not answer.
A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani propustíte.
69 But from this hour the Son of Man will be seated on the right hand of God Almighty.’
Ale od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží.
70 ‘Are you, then, the Son of God?’ they all asked. ‘It is true,’ answered Jesus, ‘I am.’
I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, že já jsem.
71 At this they exclaimed, ‘Why do we want any more evidence? We have heard it ourselves from his own lips!’
A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.

< Luke 22 >