John 5
1 Sometime after this there was a Jewish Festival; and Jesus went up to Jerusalem.
Potom byl svátek Židovský, i šel Ježíš do Jeruzaléma.
2 There is in Jerusalem, near the sheep-gate, a bath with five colonnades round it. It is called in Hebrew “Bethesda.”
Byl pak v Jeruzalémě u brány bravné rybník, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje.
3 In these colonnades a large number of sick people were lying – blind, lame, and crippled.
Kdežto leželo množství veliké neduživých, slepých, kulhavých, suchých, očekávajících hnutí vody.
Nebo anděl Páně jistým časem sstupoval do rybníka, a kormoutil vodu. A kdož tam nejprve sstoupil po tom zkormoucení vody, uzdraven býval, od kterékoli nemoci trápen byl.
5 One man who was there had been crippled for thirty-eight years.
I byl tu člověk jeden, kterýž osm a třidceti let nemocen byl.
6 Jesus saw the man lying there, and, finding that he had been in this state a long time, said to him, ‘Do you wish to be cured?’
Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti?
7 ‘I have no one, Sir,’ the sick man answered, ‘to put me into the bath when there is a troubling of the water, and, while I am getting to it, someone else steps down before me.’
Odpověděl mu nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, nebo když já jdu, jiný přede mnou již vstupuje.
8 ‘Stand up,’ said Jesus, ‘take up your mat, and walk.’
Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď.
9 The man was cured immediately, and took up his mat and began walking.
A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. A byla sobota v ten den.
10 Now it was the Sabbath. So the religious authorities said to the man who had been cured, ‘This is the Sabbath; you must not carry your mat.’
Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, neslušíť tobě lože nositi.
11 ‘The man who cured me,’ he answered, ‘said to me “Take up your mat and walk.”’
Odpověděl jim: Ten, kterýž mne uzdravil, onť mi řekl: Vezmi lože své a choď.
12 ‘Who was it,’ they asked, ‘that said to you “Take up your mat and walk”?’
I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď?
13 But the man who had been restored did not know who it was; for Jesus had moved away, because there was a crowd there.
Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě.
14 Afterwards Jesus found the man in the Temple Courts, and said to him, ‘You are cured now; do not sin again, or something worse may happen to you.’
Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, ať by se něco horšího nepřihodilo.
15 The man went away, and told the authorities that it was Jesus who had cured him.
Odšel ten člověk, a pověděl Židům, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého učinil.
16 And that was why they began to persecute Jesus – because he did things of this kind on the Sabbath.
A protož protivili se Židé Ježíšovi, a hledali ho zabíti, že to učinil v sobotu.
17 But Jesus replied, ‘My Father works to this very hour, and I work also.’
Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.
18 This made the authorities all the more eager to kill him, because not only was he doing away with the Sabbath, but he actually called God his own Father – putting himself on an equality with God.
Tedy Židé ještě víc proto hledali ho zamordovati, že by netoliko rušil sobotu, ale že Otce svého pravil býti Boha, rovného se čině Bohu.
19 So Jesus made this further reply, ‘In truth I tell you, the Son can do nothing of himself; he does only what he sees the Father doing; whatever the Father does, the Son does also.
I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí.
20 For the Father loves his Son, and shows him everything that he is doing; and he will show him still greater things – so that you will be filled with wonder.
Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky tak, abyste vy se divili.
21 For, just as the Father raises the dead and gives them life, so also the Son gives life to whom he pleases.
Nebo jakož Otec křísí mrtvé a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, obživuje.
22 The Father himself does not judge any one, but has entrusted the work of judging entirely to his Son,
Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu,
23 so that everyone may honour the Son, just as they honour the Father. The person who does not honour the Son fails to honour the Father who sent him.
Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal.
24 In truth I tell you that the person who listens to my message and believes him who sent me, has eternal life, and does not come under condemnation, but has already passed out of death into life. (aiōnios g166)
Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, jenž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života. (aiōnios g166)
25 In truth I tell you that a time is coming, indeed it is already here, when the dead will listen to the voice of the Son of God, and when those who listen will live.
Amen, amen pravím vám: Že přijde hodina, a nyníť jest, kdyžto mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou.
26 For, just as the Father has inherent life within him, so also he has granted to the Son to have inherent life within him;
Nebo jakož Otec má život sám v sobě, tak jest dal i Synu, aby měl život v samém sobě.
27 and, because he is Son of Man, he has also given him authority to act as judge.
A dal jemu moc i soud činiti, nebo Syn člověka jest.
28 Do not wonder at this; for the time is coming when all who are in their graves will hear his voice,
Nedivtež se tomu; neboť přijde hodina, v kteroužto všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho.
29 and will come out – those who have done good rising to life, and those who have lived evil lives rising for condemnation.
A půjdou ti, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, ale ti, kteříž zlé věci činili, na vzkříšení soudu.
30 I can do nothing of myself; I judge as I am taught; and the judgment that I give is just, because my aim is not to do my own will, but the will of him who sent me.
Nemohuť já sám od sebe nic činiti. Ale jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, jenž mne poslal, Otcovy.
31 ‘If I bear testimony to myself, my testimony is not trustworthy;
Vydám-liť já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé.
32 it is another who bears testimony to me, and I know that the testimony which he bears to me is trustworthy.
Jinýť jest, kterýž svědectví vydává o mně, a vím, že pravé jest svědectví, kteréž vydává o mně.
33 You have yourselves sent to John, and he has testified to the truth.
Vy jste byli poslali k Janovi, a on svědectví vydal pravdě.
34 But the testimony which I receive is not from people; I am saying this for your salvation.
Ale jáť nepřijímám svědectví od člověka, než totoť pravím, abyste vy spaseni byli.
35 He was the Lamp that was burning and shining, and you were ready to rejoice, for a time, in his light.
Onť jest byl svíce hořící a svítící, vy pak chtěli jste na čas poradovati se v světle jeho.
36 But the testimony which I have is of greater weight than John’s; for the work that the Father has given me to carry out – the work that I am doing – is in itself proof that the Father has sent me as his messenger.
Ale já mám větší svědectví, nežli Janovo. Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je vykonal, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčí o mně, že jest mne Otec poslal.
37 The Father who has sent me has himself borne testimony to me. You have neither listened to his voice, not seen his form;
A kterýž mne poslal, Otec, onť jest svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tváři jeho viděli.
38 and you have not taken his message home to your hearts, because you do not believe him whom he sent as his messenger.
A slova jeho nemáte v sobě zůstávajícího. Nebo kteréhož jest on poslal, tomu vy nevěříte.
39 You search the scriptures, because you think that you find in them immortal life; and, though it is those scriptures that bear testimony to me, (aiōnios g166)
Ptejte se na Písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně. (aiōnios g166)
40 you refuse to come to me to have life.
A nechcete přijíti ke mně, abyste život měli.
41 ‘I do not receive honour from people,
Chvály od lidí jáť nepřijímám.
42 but I know this of you, that you have not the love of God in your hearts.
Ale poznal jsem vás, že milování Božího nemáte v sobě.
43 I have come in my Father’s name, and you do not receive me; if another comes in his own name, you will receive him.
Já jsem přišel ve jménu Otce svého, a nepřijímáte mne. Kdyby jiný přišel ve jménu svém, toho přijmete.
44 How can you believe in me, when you receive honour from one another and do not desire the honour which comes from the only God?
Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, kteráž jest od samého Boha, nehledáte?
45 Do not think that I will accuse you to the Father; your accuser is Moses, on whom you have been resting your hopes.
Nedomnívejte se, bychť já na vás žalovati měl před Otcem. Jestiť, kdo by žaloval na vás, Mojžíš, v němž vy naději máte.
46 For, had you believed Moses, you would have believed me, for it was of me that Moses wrote;
Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; nebť jest on o mně psal.
47 but, if you do not believe his writings, how will you believe my teaching?’
Ale poněvadž jeho písmům nevěříte, i kterak slovům mým uvěříte?
