< Psalms 95 >
1 Oh come, let’s sing to Adonai. Let’s shout aloud to the rock of our yesha' ·salvation·!
Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.
2 Let’s come before his presence with thanksgiving. Let’s extol him with songs!
Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.
3 For Adonai is a great God, a great King above all deities.
Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,
4 In his hand are the deep places of the earth. The heights of the mountains are also his.
V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.
5 The sea is his, and he made it. His hands formed the dry land.
Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.
6 Oh come, let’s worship and hawa ·bow low, prostrate·. Let’s kneel before Yahweh 'Oseinu [Yahweh our Maker],
Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.
7 for he is our God. We are the people of his pasture, and the sheep in his care. Today, oh that you would sh'ma ·hear obey· his voice!
Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,
8 Don’t harden your heart, as at Meribah [Quarreling], as in the day of Massah [Testing] in the wilderness,
Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,
9 when your fathers tempted me, tested me, and saw my work.
Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.
10 Forty long years I loathed that generation, and said, “This is a people that errors in their heart. They have not known my ways.”
Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.
11 Therefore I swore in my wrath, “They won’t enter into my rest.”
Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.