Psalms 81
1 Sing aloud to God, our strength! Make a joyful shout to the God of Jacob [Supplanter]!
Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.
2 Raise a song, and bring here the tambourine, the pleasant lyre with the harp.
Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.
3 Blow the shofar ·ram horn· at the New Moon, at the full moon, on our feast day.
Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.
4 For it is a statute for Israel [God prevails], an judgement of the God of Jacob [Supplanter].
Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.
5 He appointed it in Joseph [May he add] for a testimony, when he went out over the land of Egypt [Abode of slavery], I sh'ma ·heard obeyed· a language that I didn’t know.
Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.
6 “I removed his shoulder from the burden. His hands were freed from the basket.
Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.
7 You called in trouble, and I delivered you. I answered you in the secret place of thunder. I tested you at the waters of Meribah [Quarreling].” (Selah) ·contemplation with musical interlude·.
V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. (Sélah)
8 “Sh'ma ·Hear obey·, my people, and I will testify to you, Israel [God prevails], if you would listen to me!
Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,
9 There shall be no strange deity in you, neither shall you hawa ·bow low, prostrate· to worship any foreign deity.
A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.
10 I am Adonai, your God, who brought you up out of the land of Egypt [Abode of slavery]. Open your mouth wide, and I will fill it.
Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.
11 But my people didn’t sh'ma ·hear obey· my voice. Israel [God prevails] desired none of me.
Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,
12 So I let them go after the stubbornness of their hearts, that they might walk in their own counsels.
A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.
13 Oh that my people would sh'ma ·hear obey· me, that Israel [God prevails] would walk in my ways!
Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,
14 I would soon subdue their enemies, and turn my hand against their adversaries.
Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.
15 The haters of Adonai would cringe before him, and their punishment would last forever.
A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.
16 But he would have also fed them with the finest of the wheat. I will satisfy you with honey out of the rock.”
A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.
