Psalms 109
1 God of my tehilah ·praise song·, don’t remain silent,
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
2 for they have opened the mouth of the wicked and the mouth of deceit against me. They have spoken to me with a lying tongue.
Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
3 They have also surrounded me with words of hatred, and fought against me without a cause.
A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
4 Making teshuvah ·complete return· for my love, they are my adversaries; but I am in prayer.
Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
5 They have rewarded me evil for good, and hatred for my love.
Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
6 Set a wicked man over him. Let an adversary stand at his right hand.
Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
7 When he is judged, let him come out guilty. Let his prayer be turned into cause for sacrifice for sin ·missing the goal·.
Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
8 Let his days be few. Let another take his office.
Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
9 Let his children be fatherless, and his wife a widow.
Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
10 Let his children be wandering beggars. Let them be sought from their ruins.
Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
11 Let the creditor seize all that he has. Let strangers plunder the fruit of his labor.
Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
12 Let there be no one to extend kindness to him, neither let there be anyone to have pity on his orphan children.
Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
13 Let his posterity be cut off. In the generation following let their name be blotted out.
Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
14 Let the depravity (moral evil) of his fathers be remembered by Adonai. Don’t let the habitual sin ·missing the mark· of his mother be blotted out.
Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
15 Let them be before Adonai continually, that he may cut off their memory from the earth;
Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
16 because he didn’t remember to show kindness, but persecuted the poor and needy man, the broken in heart, to kill them.
Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
17 Yes, he 'ahav ·affectionately loved· cursing, and it came to him. He didn’t delight in blessing, and it was far from him.
Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
18 He clothed himself also with cursing as with his garment. It came into his inward parts like water, like oil into his bones.
A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
19 Let it be to him as the clothing with which he covers himself, for the belt that is always around him.
Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
20 This is the reward of my adversaries from Adonai, of those who speak evil against my soul.
Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
21 But deal with me, Adonai the 'Adonay [Yahweh the Lord], for your name’s sake, because your chesed ·loving-kindness· is good, deliver me;
Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
22 for I am poor and needy. My heart is wounded within me.
Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
23 I fade away like an evening shadow. I am shaken off like a locust.
Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
24 My knees are weak through fasting. My body is thin and lacks fat.
Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
25 I have also become a reproach to them. When they see me, they shake their head.
Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
26 Help me, Adonai, my God. Save me according to your chesed ·loving-kindness·;
Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
27 that they may know that this is your hand; that you, Adonai, have done it.
Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
28 They may curse, but you bless. When they arise, they will be shamed, but your servant shall rejoice.
Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
29 Let my adversaries be clothed with dishonor. Let them cover themselves with their own shame as with a robe.
Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
30 I will give great thanks to Adonai with my mouth. Yes, I will yadah ·extend hands in thankful praise· to him among the multitude.
Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
31 For he will stand at the right hand of the needy, to save him from those who judge his soul.
Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
