Psalms 102
1 Sh'ma ·Hear obey· my prayer, Adonai! Let my cry come to you.
Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
2 Don’t hide your face from me in the day of my distress. Turn your ear to me. Answer me quickly in the day when I call.
Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
3 For my days consume away like smoke. My bones are burned as a torch.
Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
4 My heart is blighted like grass, and withered, for I forget to eat my bread.
Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
5 By reason of the voice of my groaning, my bones stick to my skin.
Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
6 I am like a pelican of the wilderness. I have become as an owl of the waste places.
Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
7 I watch, and have become like a sparrow that is alone on the housetop.
Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
8 My enemies reproach me all day. Those who are mad at me use my name as a curse.
Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
9 For I have eaten ashes like bread, and mixed my drink with tears,
Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
10 Because of your indignation and your wrath, for you have taken me up, and thrown me away.
Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
11 My days are like a long shadow. I have withered like grass.
Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
12 But you, Adonai, will remain forever; your renown endures to all generations.
Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
13 You will arise and have racham ·merciful love· on Zion [Mountain ridge, Marking]; for it is time to have mercy on her. Yes, the set time has come.
Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
14 For your servants take pleasure in her stones, and have pity even on her dust.
Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
15 So the nations will fear Adonai’s name; all the kings of the earth your kavod ·weighty glory·.
Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
16 For Adonai has built up Zion [Mountain ridge, Marking]. He has appeared in his kavod ·weighty glory·.
Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
17 He has responded to the prayer of the destitute, and has not despised their prayer.
Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
18 This will be written for the generation to come. A people which will be created will Halleluyah ·praise Yah·.
Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
19 For he has looked down from the height of his sanctuary. From heaven, Adonai saw the earth;
Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
20 to sh'ma ·hear obey· the groans of the prisoner; to free those who are condemned to death;
Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
21 that men may declare Adonai’s name in Zion [Mountain ridge, Marking], and his tehilah ·praise song· in Jerusalem [City of peace];
Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
22 when the peoples are gathered together, the kingdoms, to serve Adonai.
Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
23 He weakened my strength along the course. He shortened my days.
Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
24 I said, “My God, don’t take me away in the middle of my days. Your years are throughout all generations.
Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
25 Of old, you laid the foundation of the earth. The heavens are the work of your hands.
I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
26 They will perish, but you will endure. Yes, all of them will wear out like a garment. You will change them like a cloak, and they will pass away.
Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
27 But you remain the same, your years will have no end.
Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
28 The children of your servants will continue. Their offspring will be established before you.”
Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
