Genesis 2
1 The heavens, the earth, and all their vast array were finished.
A tak dokonána jsou nebesa a země, i všecko vojsko jejich.
2 On the seventh 'yom ·period of time, day· God finished his work which he had done; and he shavat ·rested· on the seventh day from all his work which he had done.
A dokonal Bůh dne sedmého dílo své, kteréž dělal; a odpočinul v den sedmý ode všeho díla svého, kteréž byl dělal.
3 God blessed the seventh day, and made it set apart holy, because he rested in it from all his work of barah' ·creation from nothingness· which he had done.
I požehnal Bůh dni sedmému a posvětil ho; nebo v něm odpočinul Bůh ode všeho díla svého, kteréž byl stvořil, aby učiněno bylo.
4 This is the history of the generations of the heavens and of the earth when they were created. On the day that Adonai God made earth and heaven,
Tiť jsou rodové nebes a země, (když stvořena jsou v den, v němž učinil Hospodin Bůh zemi i nebe),
5 no plant of the field was yet in the earth, and no herb of the field had yet sprung up; for Adonai God had not caused it to rain on the earth. There was no human to till the ground,
I každé chrastiny polní, dříve než byla na zemi, i všeliké byliny polní, prvé než vzcházela; nebo ještě byl nedštil Hospodin Bůh na zemi, aniž byl který člověk, ješto by dělal zemi.
6 but a mist went up from the earth, and watered the whole surface of the ground.
A aniž pára vystupovala z země, aby svlažovala všecken svrchek země.
7 Adonai God formed and framed a human from the dust of ground, and breathed into his nostrils the breaths of lives; and man became a living soul.
I učinil Hospodin Bůh člověka z prachu země, a vdechl v chřípě jeho dchnutí života, i byl člověk v duši živou.
8 Adonai God planted a garden eastward, in Eden [Delight], and there he put the man whom he had formed.
Štípil pak byl Hospodin Bůh ráj v Eden na východ, a postavil tam člověka, jehož byl učinil.
9 Out of the ground Adonai God made every tree to grow that is pleasant to the sight, and good for food, including the 'etz chai ·tree of life· in the middle of the garden and the tree of the knowledge of good and evil.
A vyvedl Hospodin Bůh z země všeliký strom na pohledění libý, a ovoce k jídlu chutné; též strom života u prostřed ráje, i strom vědění dobrého a zlého.
10 A river went out of Eden [Delight] to water the garden; and from there it was parted, and became the source of four rivers.
(A řeka vycházela z Eden, k svlažování ráje, a odtud dělila se, a byla ve čtyři hlavní řeky.
11 The name of the first is Pishon: it flows through the whole land of Havilah, where there is gold;
Jméno jedné Píson, ta obchází všecku zemi Hevilah, kdež jest zlato.
12 and the gold of that land is good. Bdellium and onyx stone are also there.
A zlato země té jest výborné; tam jest i bdelium, a kámen onychin.
13 The name of the second river is Gihon. It is the same river that flows through the whole land of Cush.
Jméno pak druhé řeky Gihon, ta obchází všecku zemi Chus.
14 The name of the third river is Hiddekel. This is the one which flows in front of Assyria [Level plain]. The fourth river is the Euphrates [Fruitful].
A jméno řeky třetí Hiddekel, kteráž teče k východní straně Assyrské země. A řeka čtvrtá jest Eufrates).
15 Adonai God took the man, and put him into the garden of Eden [Delight] to cultivate and keep it.
Pojav tedy Hospodin Bůh člověka, postavil jej v ráji v zemi Eden, aby jej dělal a ostříhal ho.
16 Adonai God enjoined the man, saying, “You may freely eat of every tree of the garden;
I zapověděl Hospodin Bůh člověku, řka: Z každého stromu rajského svobodně jísti budeš;
17 but you shall not eat of the tree of the knowledge of good and evil; for in the day that you eat of it, you will surely have death.”
Ale z stromu vědění dobrého a zlého nikoli nejez; nebo v který bys koli den z něho jedl, smrtí umřeš.
18 Adonai God said, “It is not good for the man to be alone. I will make him a help-mate suitable for him.”
Řekl byl také Hospodin Bůh: Není dobré člověku býti samotnému; učiním jemu pomoc, kteráž by při něm byla.
19 Out of the ground Adonai God formed every animal of the field, and every bird of the sky, and brought them to the man to see what he would call them. Whatever the man called every living creature became its name.
(Nebo když byl učinil Hospodin Bůh z země všelikou zvěř polní, i všecko ptactvo nebeské, přivedl je k Adamovi, aby pohleděl na ně, jaké by jméno kterému dáti měl; a jak by koli nazval Adam kterou duši živou, tak aby jmenována byla.
20 The man gave names to all livestock, and to the birds of the sky, and to every animal of the field; but for man there was not found a helper suitable for him.
I dal Adam jména všechněm hovadům, i ptactvu nebeskému, a všeliké zvěři polní; Adamovi pak není nalezena pomoc, kteráž by při něm byla.)
21 Adonai God caused the man to fall into a deep sleep. As the man slept, he took one of his ribs, and closed up the flesh in its place.
Protož uvedl Hospodin Bůh tvrdý sen na Adama, i usnul; a vyňal jedno z žeber jeho, a to místo vyplnil tělem.
22 Adonai God refined and fashioned an 'ishah ·wife woman· from the rib which had taken from the man, and brought her to the man.
A z toho žebra, kteréž vyňal z Adama, vzdělal Hospodin Bůh ženu, a přivedl ji k Adamovi.
23 The man said, “This is now bone of my bones, and flesh of my flesh. She will be called ‘'ishah ·wife woman·,’ because she was taken out of 'ish ·husband man·.”
I řekl Adam: Teď tato jest kost z kostí mých a tělo z těla mého; tato slouti bude mužatka, nebo z muže vzata jest.
24 Therefore a husband man will leave his father and his mother, and will dabak ·cling to, worship· with his wife woman, and they will be echad ·one· flesh.
Z té příčiny opustí muž otce svého i matku svou, a přídržeti se bude manželky své, i budou v jedno tělo.
25 The husband man and his wife woman were both naked, and they were not ashamed.
Byli pak oba dva nazí, Adam i žena jeho, a nestyděli se.
